Výběr regulatorních novinek za čtvrté čtvrtletí roku 2023

Před koncem uplynulého roku bylo dosaženo dohody nebo finalizována znění ohledně mnoha významných unijních právních předpisů týkajících se činnosti finančních institucí.

Na tuzemské legislativní scéně byl závěr roku 2023 neméně překotný. Nejvýznamnější změnu představuje zákon, kterým se mění některé zákony v souvislosti s rozvojem finančního trhu a s podporou zajištění na stáří (dlouhodobý investiční produkt, státní podpora penzijních produktů či úprava náhrady nákladů předčasného splacení hypoték).

Obezřetnostní regulace

V prosinci byly v rámci tzv. technických trialogů dokončeny práce na obsahu tzv. bankovního balíčku představujícího nová pravidla obezřetného podnikání úvěrových institucí v souladu s globálním regulativem Basel III a promítnutého v návrhu evropských nařízení CRR III a směrnice CRD VI. Nyní se připravují jejich finální znění pro schválení v Radě a Evropském parlamentu a též jazykové verze k jejich oficiální publikaci. Bylo zároveň potvrzeno, že CRR III začne být v celé EU účinné od 1. ledna 2025. Na transpozice CRD do národních právních řádů budou mít členské státy 18 měsíců od publikace (dle našeho odhadu cca do podzimu 2025).

V návaznosti na to vydal Evropský orgán pro bankovnictví (EBA) tzv. cestovní mapu (roadmap), v níž uvádí, jak hodlá naplnit svých cca 140 mandátů k přípravě návrhů regulatorních aktů obsažených v nových CRR/CRD. Současně s tím EBA zahájil konzultaci k první várce návrhů regulatorních předpisů, včetně dvou implementačních technických standardů (ITS) týkajících se zveřejňování v pilíři 3 a požadavků na dohledové výkaznictví nebo návrhu regulačních technických standardů (RTS) o standardizovaném přístupu k úvěrovému riziku protistrany.

EBA rovněž zveřejnil zprávu vyjadřující se k roli environmentálních a sociálních (E&S) rizik v obezřetnostním rámci. Zpráva obsahuje velké množství krátkodobých i dlouhodobějších cílených doporučení pro podporu zavádění E&S rizik napříč 1. pilířem. V současné době nicméně EBA neplánuje specifický kapitálový požadavek pro ESG rizika, žádný „zelený podpůrný faktor“ či „hnědý penalizační faktor“ ani žádné související změny v regulaci likvidity (LCR a NSFR).

EBA dále vydal svůj plán práce na rok 2024. V novém roce chce svoji činnost zaměřit, kromě implementace CRR III a CRD VI, zejména na monitoring ESG rizik, pokračování vyhodnocování dopadu vysokých úrokových měr na ekonomiku, poskytování datové infrastruktury zúčastněným stranám, dále na naplňování svého mandátu podle nových regulací DORA (kybernetická bezpečnost) a MiCA (regulace obchodování s kryptoaktivy) nebo přechod k novému rámci pro AML/CFT, včetně přípravy na předání dat, znalostí a pravomocí novému evropskému orgánu pro tuto oblast (AMLA).

K významnému vývoji dochází též v oblasti úpravy řešení krize (rezoluce) na finančním trhu. Zaprvé, Rada a europarlament dosáhly předběžné politické dohody ohledně novely označované jako Daisy Chains obsahující změnu směrnice o ozdravných postupech a řešení krizí bank (BRRD) a nařízení o jednotném mechanismu řešení krizí (SRMR). Návrh stanoví cílené požadavky na proporcionalitu pro zacházení s „interním MREL“ ve skupinách při řešení problémů bank. Jeho cílem je poskytnout orgánům příslušným k řešení krize pravomoc stanovovat interní MREL na konsolidovaném základě a zavádí zvláštní zacházení s MREL pro subjekty, jejichž krize má být řešena likvidačním způsobem.

Evropští zákonodárci nalezli politickou shodu i na obsahu dlouho diskutovaného návrhu směrnice o ozdravných postupech a řešení krizí pojišťoven (IRRD). Tato směrnice, inspirovaná BRRD, zahrnuje požadavek, aby pojišťovny/zajišťovny představující alespoň 60 procent trhu příslušného členského státu vypracovávaly a předkládaly ozdravné plány. Směrnice dále upravuje nástroje k řešení krize v pojišťovnictví, včetně podrobných podmínek jejich použití a postupů.

Dále EBA zveřejnil překlady obecných pokynů k celkové schopnosti ozdravení při plánování ozdravných postupů. Pokyny stanovují podrobnější pravidla pro kvantifikaci celkové schopnosti ozdravení (overall recovery capacity, ORC) institucemi v jejich ozdravných plánech, jakož i jejich posouzení ze strany příslušných orgánů. Orgány dohledu budou následovat třístupňovou klasifikaci při hodnocení ORC. Při nejslabším vyhodnocení bude muset instituce posouzení ORC do dvou měsíců přepracovat, tak jako v případě materiálních nedostatků ozdravného plánu. Pokyny nabývají účinnosti dne 11. ledna 2024 a ČNB oznámila, že se jimi bude řídit.

Posledním počinem k tomuto tématu je čerstvě účinná drobná novela zákona o ozdravných postupech a řešení krize na finančním trhu. Zahrnuje změnu výpočtu minimálního požadavku na vlastní zdroje a způsobilé závazky (MREL) pro členy skupin globálních systémově významných institucí s více vstupními body (MPE). Tímto výpočtem je pověřena ČNB.

Na poli české legislativy dále nabyl 1. ledna částečné účinnosti významný zákon č. 349/2023 Sb., kterým se mění některé zákony v souvislosti s konsolidací veřejných rozpočtů. Přináší také několik změn dotýkajících se účastníků finančních trhů. Zákon snižuje státní podporu stavebního spoření, rozšiřuje okruh činností, které mohou být vykonávány stavební spořitelnou, a dále pro stavební spořitelny zvedá limity na emise dluhopisů a úvěrování právnických osob. Do zákona o účetnictví pak transponuje CSRD a umožňuje vedení účetnictví v eurech, amerických dolarech a britských librách.

Kapitolu věnovanou obezřetnostním pravidlům zakončujeme informací o tom, že bankovní rada ČNB se na svém listopadovém zasedání k finanční stabilitě rozhodla podpořit hypoteční trh tím, že svým opatřením obecné povahy od počátku roku 2024 deaktivovala horní hranici úvěrového ukazatele DTI. Nadále tak zůstává, ze zákonem předvídaných limitů až tří úvěrových ukazatelů, v platnosti toliko limit LTV ve výši 80 procent (90 procent pro žadatele do 36 let).

Kapitálové trhy

Na konci listopadu bylo publikováno nařízení (EU) 2023/2631, o evropských zelených dluhopisech a o volitelném zveřejňování informací o dluhopisech nabízených jako environmentálně udržitelné a informací o dluhopisech vázaných na udržitelnost. S účinností od 21. prosince 2024 stanoví jednotné požadavky pro emitenty dluhopisů, kteří chtějí pro své ekologicky udržitelné dluhopisy používat označení „evropský zelený dluhopis“ nebo „EuGB“.

Na konci legislativního procesu je nařízení EU, kterým se zřizuje evropské jednotné přístupové místo (ESAP) a usnadňuje se tak přístup investorů k podnikovým informacím. ESAP má být platformou, která investorům usnadní bezplatné, centralizované a digitální vyhledávání finančních i nefinančních informací o společnostech a investičních produktech v EU. Očekává se, že platforma ESAP bude k dispozici od léta 2027 a její funkcionality budou nabíhat postupně.

Evropský orgán pro cenné papíry a trhy (ESMA) avizoval, že v roce 2024 zahájí společnou dohledovou akci s národními orgány dohledu týkající se začlenění udržitelnosti do procesů a postupů posuzování vhodnosti a řízení produktů dle MiFID II. Akce se zaměří na to:

• jak poskytovatelé investičních služeb shromažďují informace o „preferencích udržitelnosti“ svých klientů;
• jaká opatření zavedli, aby pochopili a kategorizovali investiční produkty s faktory udržitelnosti pro účely posouzení vhodnosti;
• jak zajišťují vhodnost investice s ohledem na udržitelnost (včetně portfoliového přístupu);
• jak v rámci hodnocení cílového trhu investičního produktu specifikují veškeré cíle související s udržitelností, s nimiž je produkt slučitelný.

S tím souvisí sdělení ČNB, kterým se přihlásila k tomu, že od 3. října 2023 postupuje při výkonu dohledu podle obecných pokynů ESMA k požadavkům na řízení produktů podle směrnice MiFID II. Cílem těchto pokynů je zavést konzistentní dohledovou praxi a společné, jednotné a důsledné uplatňování požadavků novelizované směrnice MiFID II na řízení produktů, včetně požadavků týkajících se udržitelnosti.

V tuzemsku byl velmi diskutován nově přijatý zákon č. 462/2023 Sb., kterým se mění některé zákony v souvislosti s rozvojem finančního trhu a s podporou zajištění na stáří. Ač obsahuje širší množství změn (například ohledně vydávání dluhopisů), při jeho projednávání v parlamentu byl tento návrh skloňován především v následujících souvislostech:

• výše, forma a podmínky státní podpory spoření či investování na penzi (státní příspěvky se zvýší, ale účastníci musí ukládat na penzijní spoření alespoň 500 Kč měsíčně; roční daňově uznatelná částka se sjednotí na 48 000 Kč za všechny daňově podporované produkty spoření na stáří a daňově podporované pojištění dlouhodobé péče);
• parametry nově zaváděného tzv. dlouhodobého investičního produktu (DIP), který bude rovněž patřit mezi daňově podporované produkty spoření na stáří;
• úprava nákladů předčasného splacení spotřebitelského úvěru, zejména hypoték;
• možnost využívání automatizovaných modelů při posuzování úvěruchopnosti spotřebitele.

Smlouva o dlouhodobém investičním produktu je nově upravena v zákoně o podnikání na kapitálovém trhu. DIP budou moci poskytovat banky, družstevní záložny, obchodníci s cennými papíry, investiční společnosti, samosprávné investiční fondy nebo zahraniční osoby s povolením poskytovat obdobné služby v ČR. V parlamentu se přitom vedla debata především o tom, jaké investiční nástroje (vedle peněžních prostředků) mohou být předmětem DIP.

Pokud jde o podmínky nákladů předčasného splacení spotřebitelského úvěru na bydlení, kterým jsme se podrobněji v Bankovnictví věnovali již dříve, zákon stanoví, že na klienta nelze přenést žádné náklady, pokud jde o předčasně splacenou částku do 25 procent celkové výše úvěru. Poslanecká sněmovna však oproti vládnímu návrhu pro spotřebitele zmírnila celkovou výši náhrady nákladů, která může být při předčasném splacení hypotéky na něj přenesena. Je stanoveno, že nesmí přesáhnout 0,25 procenta z předčasně splacené části celkové výše úvěru za každý započatý rok zbývající do konce období, pro které je sjednána fixace, nejvýše však může činit jedno procento z předčasně splacené části celkové výše spotřebitelského úvěru.

ESG

Rada a Evropský parlament dosáhly předběžné dohody na směrnici o náležité péči podniků v oblasti udržitelnosti (CSDDD), jejímž cílem je posílit ochranu životního prostředí a lidských práv v EU i globálně. Směrnice o náležité péči stanoví pravidla týkající se povinností velkých společností, které mají více než 500 zaměstnanců a čistý celosvětový obrat vyšší než 150 milionů eur, v souvislosti s nepříznivými dopady v oblasti lidských práv a životního prostředí, jež vznikají v jejich řetězci činností (dodavatelských nebo distribučních). Stanoví také pravidla ohledně sankcí a občanskoprávní odpovědnosti za porušení těchto povinností. Nicméně, finanční služby budou z působnosti této směrnice prozatím vyloučeny, avšak směrnice má obsahovat ustanovení o přezkumu, které umožní, aby se v budoucnu mohla vztahovat na základě dostatečného posouzení dopadů i na finanční sektor.

Evropské dohledové autority (ESA) navrhly Komisi změny v uveřejňování informací ve vztahu k udržitelnosti pro finanční sektor podle SFDR. Novelizované RTS by měly obsahovat nové sociální ukazatele a zefektivnění rámce pro zveřejňování hlavních nepříznivých dopadů investičních rozhodnutí na životní prostředí a lidskou společnost.

Kybernetická bezpečnost a digitalizace

Pokud jde o oblast kybernetické bezpečnosti, ESA zahájily konzultaci ke druhé várce návrhů prováděcích předpisů podle nařízení o digitální operační odolnosti (DORA), která trvá do 4. března a zahrnuje:

• RTS a ITS k rozvrhu a vzorům pro vykazování incidentů;
• Obecné pokyny k celkovým nákladům a ztrátám z významných incidentů;
• RTS k subdodávkám kritických nebo důležitých funkcí;
• RTS k dohledu nad harmonizací;
• Obecné pokyny k dohledu nad spoluprací mezi ESA a orgány dohledu;
• RTS k penetračnímu testování na základě hrozeb;
• ESMA rovněž mění své strategické priority dohledu tak, aby od roku 2025 zahrnovaly – vedle zveřejňování ESG informací – také kybernetická rizika a digitální odolnost.

Za nejvýznamnější posun v oblasti digitalizace v EU lze označit předběžnou dohodu Rady a europarlamentu o novém rámci pro evropskou digitální identitu (eID). Podle nového nařízení budou členské státy nabízet občanům i firmám digitální peněženky (zpravidla v mobilních telefonech), které budou schopny fungovat jako elektronický podpis a propojit jejich národní digitální identitu s dalšími doklady, např. řidičským průkazem, diplomy, bankovním účtem. Dohoda počítá s tím, že peněženka bude k dispozici pro fyzické osoby zdarma, ale členské státy mohou přijmout opatření, která zajistí, že bezplatné používání bude omezeno na nepodnikatelské účely.

V oblasti rizik spojených s technologiemi nejsou bez zajímavosti dvě společná prohlášení evropských asociací ze sektoru finančních služeb, včetně Evropské bankovní federace, a to

• k odstranění požadavku na suverenitu u návrhu evropského systému certifikace kybernetické bezpečnosti pro cloudové služby (EUCS): asociace se staví kriticky k požadavku na umístění sídla poskytovatele cloudových služeb v EU či omezením týkajícím se vlastnictví a správy takové společnosti; připomněly, že podobné požadavky pro kritické třetí strany byly odmítnuty při přípravě DORA;
• k duplicitám v projednávaném aktu o kybernetické odolnosti, jehož cílem je zavést celounijní požadavky na kybernetickou bezpečnost týkající se hardwarových a softwarových produktů na evropském trhu: asociace apelovaly na to, aby se evropští zákonodárci vyvarovali překryvů a duplicit napříč právními předpisy upravujícími kybernetickou bezpečnost; v sektoru finančních trhů jsou dle nich již pravidla pro zajištění silné operační odolnosti a kyberbezpečnosti připravena, a to v rámci DORA.

Ochrana spotřebitele

Koncem října byla v Úředním věstníku EU publikovaná nová směrnice (EU) 2023/2225, o smlouvách o spotřebitelském úvěru (tzv. CCD 2). Rozšiřuje svou působnost o některé úvěry, které byly dosud z aplikace evropských pravidel vyloučené. Směrnice zajišťuje, aby informace o úvěru, jako jsou celkové náklady na úvěr, byly prezentovány jasným a srozumitelným způsobem a byly přizpůsobeny digitálním zařízením. Dále zavádí přísnější pravidla pro reklamu, aby se omezilo zneužívání poskytování úvěrů předluženým spotřebitelům. Přináší rovněž změny v prezentaci předsmluvních informací či tzv. shovívavost věřitele vůči dlužníkovi v prodlení. Zavádí nová opatření proti nepřiměřeně vysoké ceně úvěru nebo podrobnější úpravu posuzování úvěruschopnosti.

Členské státy nyní musí směrnici transponovat do vnitrostátních předpisů do 20. listopadu 2025, přičemž ale postupovat podle těchto předpisů se má začít o rok později, tj. od 20. listopadu 2026. Směrnice stanoví členským státům poměrně velké množství diskrecí (např. zda vztáhnout nová pravidla i na půjčky do 200 eur). Smlouvy o úvěru uzavřené do té doby (s výjimkou smluv na dobu neurčitou) se budou řídit dosavadní právní úpravou. Ministerstvo financí již zahájilo veřejnou konzultaci k transpozici CCD 2.

Dále, do 19. prosince 2025 musí členské státy přijmout a od 19. června 2026 aplikovat novou směrnici EU upravující smlouvy o finančních službách uzavřené na dálku. Hlavní novinkou je, že v případě smluv uzavřených prostřednictvím online rozhraní obchodník zajistí, aby spotřebitel mohl odstoupit od smlouvy rovněž pomocí tzv. funkce („tlačítka“) pro odstoupení od smlouvy. Funkce pro odstoupení od smlouvy musí být nepřetržitě jednoduše dostupná po celou dobu lhůty pro odstoupení od smlouvy. Směrnice rovněž upravuje podmínky a obsah poskytování předsmluvních informací.

ČNB uveřejnila své stanovisko k možnosti zohlednění majetku/aktiv v rámci posouzení úvěruschopnosti spotřebitele podle zákona o spotřebitelském úvěru. Spotřebitelský úvěr je možné poskytnout i tehdy, kdy s ohledem na výši majetku spotřebitele nebudou důvodné pochybnosti o tom, že spotřebitel je schopen spotřebitelský úvěr splatit:

• jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo
• jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.

Platební styk

Rada a Evropský parlament dosáhly politické dohody o návrhu nařízení týkajícího se okamžitých plateb v EU a EHP. Poskytovatelé platebních služeb, včetně bank, budou muset ve všech členských státech při běžných bezhotovostních převodech v eurech nabízet také službu zasílání a přijímání okamžitých plateb v eurech kdykoli (24/7). Případné poplatky přitom nesmí být vyšší než poplatky, které účtují za standardní bezhotovostní převody. Dále se dohodly, že zajistí přístup k platebním systémům s neodvolatelností zúčtování i pro platební instituce a instituce elektronických peněz. V důsledku toho se po uplynutí přechodného období bude na tyto subjekty vztahovat rovněž povinnost nabízet službu zasílání a přijímání okamžitých bezhotovostních převodů.

Zákonem č. 417/2023 Sb. byl novelizován zákon o dani z přidané hodnoty, který poskytovatelům platebních služeb v ČR uložil povinnost vést záznamy o přeshraničních platbách. Při překročení 25 přeshraničních plateb týkajících se jednoho příjemce za kalendářní čtvrtletí pak budou poskytovatelé povinni reportovat tyto údaje Specializovanému finančnímu úřadu, který je následně předá do nově zřízeného centrálního unijního elektronického systému platebních informací (CESOP). Účelem této úpravy je boj proti podvodům s DPH v rámci e-commerce.

AML a mezinárodní sankce

Na úrovni evropského zákonodárství došlo mezi Radou a europarlamentem k politické dohodě na několika předpisech s dopadem na oblast boje proti praní špinavých peněz a financování terorismu. Jde o:

• směrnici, která ukládá členským státům považovat za trestné činy porušování sankcí EU (mezi taková jednání patří také poskytování finančních služeb nebo provádění finančních činností, které jsou zakázány nebo omezeny, stejně jako zakrývání vlastnictví finančních prostředků či hospodářských zdrojů sankcionovaných osob a orgánů);
• směrnici o pravidlech pro zajištění a konfiskaci aktiv (celounijní minimální pravidla pro vysledování, identifikaci, zajištění, konfiskaci a správu majetku pocházejícího z trestné činnosti);
• zřízení nového evropského orgánu pro boj proti praní peněz a financování terorismu (AMLA). AMLA bude přímo dohlížet na určité druhy úvěrových a finančních institucí, včetně poskytovatelů služeb souvisejících s kryptoaktivy, pokud jsou považovány za vysoce rizikové nebo působí přeshraničně. Dohoda tento orgán pověřuje, aby v rámci prvního procesu výběru vykonával dohled přibližně nad 40 skupinami a subjekty v EU. U ostatních povinných osob by dohled v oblasti AML/CFT zůstal primárně na vnitrostátní úrovni.

Před Vánoci pak Rada EU, vzhledem k pokračující válečné agresi Ruska proti Ukrajině, přijala 12. balíček sankcí proti Rusku. Nové sankce zahrnují mimo jiné zákaz dovozu, nákupu nebo převodu diamantů, včetně šperků, z Ruska, zákaz zpětného vývozu určitého zboží do Ruska, posílení spolupráce se třetími zeměmi s cílem zabránit obcházení sankcí, přísnější vývozní omezení týkající se zboží a technologií dvojího užití či další omezení dovozu zboží, z něhož Rusku plynou významné příjmy (železo, měděné a hliníkové dráty, fólie, trouby a trubky). Ke konci roku byly na sankčním seznamu EU ve vztahu k Rusku evidovány téměř dvě tisícovky osob a organizací.

Povinné osoby dle AML zákona by měly věnovat pozornost nově zveřejněné strategii sekce dohledu nad finančním trhem ČNB v oblasti AML/CFT pro roky 2023 až 2026. Dohledová strategie definuje pět prioritních oblastí:

• zachování vpředhledící vize;
• posílení rizikově orientovaného přístupu;
• aplikaci holistického pohledu; 
• rozvoj komunikace a spolupráce a
• podporu inovací a technologií. 

Finanční analytický úřad aktualizoval metodický pokyn k uplatňování opatření vůči politicky exponovaným osobám (PEP). Změny se týkají zejména informací o konsolidovaném seznamu funkcí zakládajících status PEP na úrovni EU a jejích členských států a o tom, jak s ním pracovat.