EY označuje globální organizaci a může se vztahovat na jednu nebo více členských firem Ernst & Young Global Limited, z nichž každá je samostatným právním subjektem. EYG, britská společnost s ručením omezeným, neposkytuje služby klientům.
V roce 2025 lze očekávat schvalovací proces u dalších zásadních regulatorních balíčků EU: například nového rámce pro přístup k finančním údajům (FIDA), retailové investiční strategie (RIS) či přímo účinného nařízení o platebních službách (PSR). V Česku by měla být mimo jiné dokončena transpozice směrnice CRD VI do zákona o bankách a započat legislativní proces implementující novou evropskou úpravu spotřebitelského úvěru (CCD 2).
Vedle toho došlo v závěru minulého roku k vydání celé řady techničtějších nebo cíleně zaměřených regulatorních aktů ovlivňujících činnost bank, přičemž o nich – bez nároku na úplnost – pojednává tento článek.
Evropský orgán pro bankovnictví (EBA) vydal technické předpisy pro tzv. reportingový rámec 4.0, který banky poprvé použijí ve výkaznictví za 1. čtvrtletí 2025. Tento rámec pokrývá nejen první část reportingových požadavků podle nařízení CRR III, změny ve vykazování obchodníků s cennými papíry, ale také vydavatelů tokenů vázaných na aktiva (ART) a vydavatelů elektronických peněžních tokenů (EMT) podle MiCA. Rovněž obsahuje požadavky pro registry informací podle nařízení DORA.
EBA také vydal finální návrh regulačních technických norem (RTS) týkajících se specifikace dlouhých a krátkých pozic pro potřeby aplikace výjimek pro tržní riziko a úvěrové riziko protistrany. Možnost využití těchto výjimek se váže na velikost obchodní knihy, derivátového portfolia a operací podléhajících tržnímu riziku. Pro výpočet těchto objemů je zásadní správná identifikace hlavního zdroje rizika a rozlišení pozic na krátké a dlouhé, k čemuž tyto RTS mají napomoci. Po jejich schválení Komisí budou vydány v Úředním věstníku EU.
Pro mnohé banky v tuzemsku budou vzhledem k provázanosti s eurozónou zajímavé Evropskou centrální bankou (ECB) publikované výsledky procesu přezkumu a vyhodnocení (SREP) za rok 2024, její aktualizované metodiky pro SREP a dohledové priority na příští tři roky. ECB vyzývá do budoucna ke zvýšené obezřetnosti vzhledem k slábnoucímu makroekonomickému výhledu a strukturálním změnám v ekonomice. Jako priority na další období ECB identifikovala zvýšení odolnosti bank proti bezprostředním makrofinančním hrozbám a závažným geopolitickým šokům či řešení výzev vyplývajících z digitální transformace, nových technologií a souvisejících rizik.
Před koncem roku předložilo Ministerstvo financí vládě rozsáhlou novelu zákona o bankách a dalších zákonů v souvislosti s transpozicí směrnice CRD VI1, která na podzim prošla meziresortním připomínkovým řízením. Transpoziční lhůta končí 10. ledna 2026, avšak s ohledem na podzimní volby do Poslanecké sněmovny je ambicí předkladatelů, aby byl návrh zákona přijat ještě tímto parlamentem.
I když se předloha ve velké míře zaobírá pobočkami bank ze třetích zemí, svěřuje ČNB i jiné významné pravomoci a odpovědnosti ve vztahu k tuzemských úvěrovým institucím. Banky budou mít zavedeno vůči ČNB množství nových oznamovacích povinností, ať už v oblasti transakcí a přeměn, auditu, ověřování řídicího a kontrolního systému či posouzení vhodnosti managementu bank. V těchto oblastech jsou dále specifikovány rozhodovací pravomoci ČNB, zavádějí se do zákona nová nápravná opatření a správní tresty. Centrální banky samotné se týkají nová pravidla s cílem minimalizovat střet zájmů v dohledu nad finančním trhem. Další významnou novinkou je zohlednění ESG rizik, od oblasti governance přes odměňování až po pilíř II (ICAAP).
V říjnu bankovní rada ČNB přistoupila ke zdvojnásobení sazby povinných minimálních rezerv ze dvou na čtyři procenta. Nová sazba včetně odpovídajících změn v příslušné vyhlášce začala platit od 2. ledna 2025. ČNB krok odůvodnila snahou snížit náklady provádění měnové politiky, povinné minimální rezervy jsou totiž od roku 2023 neúročené. Na druhou stranu, bankovní rada ponechala ve 4. čtvrtletí beze změny nastavení úvěrových ukazatelů pro hypoteční obchody a proticyklické kapitálové rezervy.
V listopadu byly publikovány nové směrnice a nařízení, jejichž účelem je zvýšení atraktivity veřejných kapitálových trhů v unii pro společnosti a usnadnění přístupu malých a středních podniků ke kapitálu, souhrnně označované jako tzv. Listing Act. Jejich prostřednictvím dochází ke změnám zejména v nařízení o prospektu, nařízení o zneužívání trhu (MAR) nebo směrnici o trzích finančních nástrojů (MiFID).
Mezi hlavní změny patří zavedení dvouprahového systému pro povinnost mít zveřejněný prospekt cenného papíru. Hlavním kritériem by měla být celková agregovaná velikost emise (protiplnění) v rámci EU ve výši 12 milionů eur na emitenta, vypočítaná za období 12 měsíců. Členské státy však mají možnost snížit prahovou hodnotu na 5 milionů eur. Menší emise cenných papírů budou osvobozeny od povinnosti zveřejnit prospekt. Nová pravidla dále stanoví standardizovaný formát a řazení informací, které mají být součástí prospektu.
Ministerstvo financí spustilo veřejnou konzultaci k transpozici Listing Act, která trvá do 17. ledna. Podle nové evropské úpravy má být postupováno od 6. června 2026. Prospekty schválené do té doby se budou do konce své platnosti řídit dosavadní právní úpravou.
V závěru roku bylo dále vydáno značné množství evropských prováděcích předpisů, které jsou potřeba k praktické realizaci nařízení MiCA, které od 30. prosince 2024 reguluje obchodování s kryptoaktivy v EU.
Evropská komise vydala dvě prováděcí technické normy (ITS) pro uplatňování nařízení MiCA, a to k
Evropské orgány dohledu (ESAs) vydaly očekávané společné pokyny za účelem usnadnění konzistentního přístupu pro regulatorní klasifikaci kryptoaktiv účastníky trhu i orgány dohledu. Obsahují standardizovaný test, který by měl zajistit jednotný přístup k posuzování kryptoaktiv. Pokyny rovněž zavádějí vzory souvisejících hlášení pro orgány dohledu. Rozlišují přitom
V návaznosti na to vydal EBA obecné pokyny o vykazování (reportingu) podle MiCA. Jejich smyslem je zajistit, aby národní dohledové orgány dostávaly srovnatelné informace k zajištění účinného a konzistentního dohledu nad emitenty kryptoaktiv v rámci jednotného trhu. Pokyny stanovují vzory hlášení pro různé druhy emitentů a instrukce pro jejich vyplňování.
V neposlední řadě Evropský orgán pro cenné papíry a trhy (ESMA) zveřejnil balíček posledních regulatorních předpisů k MiCA, který má za cíl tento segment přiblížit pravidlům platným na trzích s investičními nástroji. Obsahuje:
Pokud jde o dlouho diskutovaný a poměrně kontroverzně vnímaný návrh strategie pro investování retailových zákazníků (RIS), obdržela Evropská komise, která je autorem původní předlohy RIS, dva otevřené dopisy.
V jednom společně ESMA a Evropský orgán pro pojišťovnictví a zaměstnanecké penzijní pojištění (EIOPA) vyjadřují obavy z pozměňovacích návrhů Rady a europarlamentu. Jmenovitě jde o navrhované národní referenční hodnoty (benchmarky), jejich pozměněnou povahu a analýzu srovnávacích skupin. Dopis zdůrazňuje přesvědčení, že spotřebitelé v Evropě by měli platit podobné ceny za produkty nabízející podobné výnosy a služby a že pro splnění tohoto cíle jsou důležité celoevropské benchmarky. EIOPA a ESMA se domnívají, že vnitrostátní referenční hodnoty nejsou řešením v souladu se zásadami jednotného trhu.
Na druhou stranu se ozvaly evropské tržní asociace, včetně Evropské bankovní federace nebo EFAMA. Ty na unijní legislátory apelují, aby strategii přehodnotili ve světle závazku nové Komise zajistit konkurenceschopnou EU. Podle názoru zástupců trhu současný návrh RIS přidává jen další složitost a byrokracii do již tak přebujelého regulatorního prostředí, kterým se řídí distribuce investičních nástrojů a investičních produktů založených na pojištění, což bude mít negativní dopad jak na firmy, tak na drobné investory. Nová Komise přitom deklarovala závazek podporovat jednodušší regulaci a atraktivitu finančních trhů EU.
Na vyhlášení v Úředním věstníku EU čeká již schválené nařízení o ESG ratingu, resp. o ratingových činnostech v oblasti environmentální, sociální nebo governace. Nařízení upravuje vydávání, distribuci a případně uveřejňování ESG ratingů, aniž by mělo za cíl regulovat jejich používání. Uživatelé těchto hodnocení je budou moci získávat pouze od autorizovaných poskytovatelů ESG ratingů podle nařízení. Poskytovatelé ratingů usazení v EU budou muset získat povolení od ESMA a dodržovat požadavky na transparentnost, zejména pokud jde o jejich metodiku a zdroje informací. Nařízení nabude účinnosti 18 měsíců po vstupu v platnost, tedy pravděpodobně ve 3. čtvrtletí roku 2026.
Od 17. ledna 2025 je již účinné a vynutitelné nařízení o digitální provozní odolnosti (DORA). ČNB spustila v posledním čtvrtletí informativní webovou stránku k vykazovacím povinnostem podle DORA a související legislativy. Jako komunikační spojení s povinnými subjekty bude ČNB v oblasti reportingu sloužit systém SDAT. Web obsahuje šablony výkazů pro hlášení registru informací, závažných incidentů, významných kybernetických hrozeb, bezpečnostních a operačních rizik atd.
S ochranou dat, a to zákaznických, a digitalizací souvisí i další, teprve vznikající regulatorní rámec pro přístup k finančním údajům (FIDA, někdy též open finance). Cílem rámce je podpořit sdílení údajů o klientech mezi finančními institucemi, což by dle Komise mělo umožnit nabízení vysoce personalizovaných finančních produktů a služeb a rovněž umožnit snadnější přístup k financování. Navrhuje nový druh regulovaného subjektu – poskytovatele finančních informačních služeb. Dále stanoví speciální pravidla pro tzv. strážce přístupu (gatekeepers), jimiž jsou internetové firmy, které poskytují hlavní službu platformy podle nařízení o digitálních trzích. Členské státy v prosinci na Radě dosáhly dohody o podobě nařízení.
K návrhu FIDA se však veřejně vyjádřily též evropské profesní asociace, vč. Evropské bankovní federace. Volají pro detailním prozkoumání dopadů FIDA před finálním rozhodnutím, a to především z pohledu přínosů pro klienty, tržní poptávky, nákladů pro finanční instituce a dopadů na bezpečnost dat a soukromí. Zvláště poslední jmenovaný bod vnímají asociace jako nedostatečně zajištěný současnou podobou návrhu. Bude tudíž zajímavé další legislativní vývoj okolo FIDA sledovat.
Zásadní změnu v nakládání s osobními údaji, a to i v bankovních službách, bude rovněž představovat implementace tzv. evropské digitální peněženky (evropská peněženka digitální identity, e-ID, EDIW). Tu přineslo nařízení eIDAS 2.0, o němž jsme v Bankovnictví v létě psali a které musí být provedeno do listopadu 2026. Začátkem prosince k němu vydala Komise pět ITS, která mají napomoci uvést digitální identitu v rámci jednotného trhu v život. Tato ITS upravují požadavky na
Na úrovni evropských orgánů byl závěr minulého roku klidnější, pokud jde čistě o novou AML regulaci. Nepochybně se však pracuje na prováděcích aktech k novému AML nařízení, rozjezdu orgánu AMLA a dalším předpisům tvořícím nový, ale ještě neúčinný rámec pro boj proti praní špinavých peněz v EU.
Ve Sbírce zákonů vyšla drobná technická novela AML vyhlášky, jež s účinností od 30. prosince 2024 napomáhá adaptaci právního řádu ČR na tzv. nařízení TFR, které upravuje povinnost připojit určité informace k převodům peněžních prostředků a některých kryptoaktiv. Vyhláška reaguje rovněž na vznik evropského dohledového orgánu AMLA a reflektuje poskytovatele služeb spojených s kryptoaktivy jako povinné osoby pro účely AML.
ČNB zároveň uveřejnila záměr postupovat při své dohledové činnosti v souladu s obecnými pokyny EBA k požadavkům na informace v souvislosti s převody peněžních prostředků a převody některých kryptoaktiv (dle nařízení TFR). Pokyny specifikují informace doprovázející převod peněžních prostředků nebo kryptoaktiv. Pokud převod peněžních prostředků nebo kryptoaktiv postrádá požadované informace, zároveň stanoví, jaké kroky mají instituce učinit ke zjištění chybějících nebo neúplných informací.
Finanční analytický úřad (FAÚ) aktualizoval svůj metodický pokyn č. 8, týkající se kopírování průkazů totožnosti pro účely AML zákona. Nový výklad úřadu zohledňuje vznik tzv. e-dokladů (digitálních stejnopisů průkazu totožnosti) a povinnost bank a jiných povinných osob tyto od 1. ledna přijímat a pořizovat jejich kopie obdobně jako u originálních průkazů totožnosti.
Na poli ekonomických a právních sankcí proti Rusku přijala Rada EU v posledním čtvrtletí minulého roku dva legislativní soubory. Jednak nový sankční rámec cílící na osoby a organizace odpovědné za destabilizující činnosti namířené proti Evropské unii a jejím členským státům. Jde o reakci na tzv. hybridní hrozby, jako jsou narušování volebních procesů a fungování demokratických institucí, ohrožení a sabotáže hospodářských činností, služeb veřejného zájmu nebo kritické infrastruktury, využívání koordinovaných dezinformací, nepřátelské činnosti v kyberprostoru či účelovém využívání migrantů. Na osoby a subjekty zařazené na související sankční seznam se vztahuje mimo jiné zmrazení majetku a občané a společnosti z EU, včetně bank, jim nesmí zpřístupňovat finanční prostředky.
Před Vánoci pak Rada schválila tzv. 15. sankční balíček proti Rusku. Krom rozšíření sankčních seznamů o další osoby a organizace (včetně těch z třetích zemí) či dopadu na námořní dopravu a obchod se zbožím a technologiemi dvojího užití balíček přinesl zákaz uznávat rozhodnutí soudů Ruské federace, které brání (například evropským firmám) vést řízení proti ruské straně u jiných než ruských soudů. Rada ale rovněž prodloužila lhůty platné pro některé odchylky nezbytné pro stažení investic z Ruska s tím, že důraz je kladen na umožnění řádného procesu stažení investic, který by bez prodloužení příslušných lhůt nebyl možný.
V neposlední řadě EBA vydal pro finanční instituce obecné pokyny o vnitřních politikách, postupech a kontrolách k zajištění provádění unijních a národních sankcí. Pokyny tvoří dva soubory pravidel a má v souladu s nimi být postupováno od 30. prosince 2025.
První soubor pokynů je určen všem institucím pod dohledem EBA. Tyto pokyny obsahují ustanovení, která mají zajistit, aby systémy správy a řízení finančních institucí byly spolehlivé a přiměřené k řešení rizika porušení nebo obcházení omezujících opatření.
Druhý soubor pokynů se zaměřuje na poskytovatele platebních služeb a poskytovatele služeb spojených s kryptoaktivy. Ukládá jim zavést pravidla, postupy a kontroly, které jim umožní
Regulatorní novinky byly zveřejněny v lednovém vydání časopisu Bankovnictví.