EY označuje globální organizaci a může se vztahovat na jednu nebo více členských firem Ernst & Young Global Limited, z nichž každá je samostatným právním subjektem. EYG, britská společnost s ručením omezeným, neposkytuje služby klientům.
Zobrazit všechny výsledky pro
'
'
Nebyly nalezeny žádné výsledky
Obecné
Zobrazit všePeople
Zobrazit všePoslední hledání
Populární
-
Blahoslav Němeček: Velké podniky musí kvůli zastropování cen energií zohlednit limity majetkového prospěchu
19 čvc 2024 EY -
Práce s daty, AI i nová očekávání. Jak zvládnout přerod výrobního průmyslu
01 srp 2024 EY -
Jan Pich: Umělá inteligence je pouze tak dobrá, jaká jsou data, na nichž je vyškolena
09 lis 2023 Technology
Česká věda a výzkum rostou a zlepšují se i podmínky pro vzdělávání napříč jejich úrovněmi. Výraznou podporu pro vzdělávání a výzkum představují i evropské fondy. Přímou úměru mezi touto podporou a růstem ve zmíněných oblastech ale nenajdeme.
Tak by se dala shrnout zjištění společnosti EY Česká republika ve spolupráci s Naviga Advisory and Evaluation při podrobném pohledu na tuzemské využívání eurodotací v oblasti vzdělávání a inovací v letech 2014 až 2020.
Českou republiku lze ve zkratce popsat jako malou exportně založenou ekonomiku s průmyslovou orientací. V roce 2014 se výzkumný a inovační ekosystém potýkal především s problémy v podobě nedostatečné kvality výzkumu, slabé orientace výzkumu na přínosy pro společnost a nižší kvality vysokoškolského vzdělávání v porovnání s unijním průměrem.
Hlavní cíle České republiky k využití ESIF ve zmíněném období tak byly zkvalitnění výzkumu, posílení konkurenceschopnosti firem na světovém trhu nebo zvýšení kvality vysokých škol.
„V dlouhodobém horizontu jsou tyto tři oblasti rozhodující pro to, aby se Česká republika posunula ke znalostní ekonomice, která je v současném světě klíčem k udržitelnějšímu a konkurenceschopnějšímu ekonomickému růstu. Jedná se o tři propojené oblasti a jejich koordinovaná a dobře zacílená podpora může přispět k chytré transformaci české ekonomiky,“ říká Romana Smetánková, vedoucí partnerka EY Česká republika pro veřejný sektor.
Tento článek je součástí série textů mapujících využívání dotací z Evropských strukturálních a investičních fondů v České republice mezi lety 2014 až 2020. Série sleduje pět tematických oblastí, které si stát při čerpání evropských peněz v rámci Dohody o partnerství vymezil. Evaluaci toho, jak se eurodotace dařilo využít, zpracovala společnost EY Česká republika ve spolupráci se společností Naviga Advisory and Evaluation. Více se můžete dočíst zde.
Česko mezi mírnými inovátory
V současné době lze s jistotou říct, že situace od roku 2014 se zlepšila. Při pohledu na koeficient inovátorství mezi členskými státy Evropské unie si Česko v porovnání se svým starým já nyní stojí o téměř 20 % lépe. Takový růst ve sledovaném období je srovnatelný nebo dokonce vyšší než u zemí, které platí za inovační lídry.
Evaluační zpráva o tuzemském využívání eurodotací zpracovaná společností EY Česká republika zároveň ale nenašla jasnou spojitost mezi intenzitou podpory vědy, vývoje a výzkumu a posunem ve zmíněném inovátorském indexu.
„Jakkoliv inovační potenciál českých firem v posledních letech významně roste, není to zásluhou evropských dotací. Ty bohužel podporovaly spíše takzvané inovace nižšího řádu, tedy směřovaly zejména do obnovy stávajících zařízení. Ani podpora spolupráce mezi výzkumnými institucemi a firmami nepřinesla vyšší míru inovací,“ vysvětluje Romana Smetánková.
ESIF jsou klíčové ve školství
Pozitivní vliv evropských fondů lze ale nalézt v jiných oblastech. Podpora z ESIF byla klíčová pro rozvoj kvality vzdělávacích zařízení napříč všemi jejich stupni. V regionálním školství fondy za sledované období od roku 2014 do roku 2020 pokrývaly až 25 % výdajů. U terciárního vzdělávání pak jde až o 30% podíl.
Česko si v roce 2014 stanovilo pro čerpání ESIF v tematické oblasti vzdělání a inovací téměř tři desítky cílů. Tato oblast tak patřila mezi vůbec nejambicióznější a z cílů se zcela naplnit podařilo osm. Hned osmnáct jich prozatím zůstává v kolonce částečné splněných.
„Dlouhodobě nám v České republice sice klesá počet odborných publikačních výstupů ve vědě a výzkumu, nicméně roste jejich kvalita. Evropské dotace klesající trend zpomalily, ale bohužel nezastavily. Stejně tak nemůžeme říci, že by měly zásadnější vliv na kvalitu řízení výzkumu na národní úrovni – tam se pozitivně projevila spíše změna v systému hodnocení výzkumných organizací. Bezprostřední vliv finanční podpory na zlepšení klíčových kompetencí žáků a studentů se rovněž neprojevil,“ přibližuje Romana Smetánková.
V hodnocení této oblasti však podle ní není třeba být příliš přísný. „Je nutné si uvědomit, že úspěšnost podpory vědy a vzdělávání se zpravidla projeví až v delším časovém horizontu. Oproti postaveným kilometrům dálnic, zde výsledky nevidíme hned a nastartované změny, bude-li se v nich pokračovat, mohou mít viditelný celospolečenský pozitivní dopad později. Toto platí zejména pro oblast vzdělávání,“ dodává.
Evropské strukturální a investiční fondy
Slouží především k podpoře hospodářského růstu členských zemí, zlepšování vzdělanosti jejich obyvatel a snižování sociálních nerovností. Fondy představují hlavní nástroj realizace evropské politiky hospodářské a sociální soudržnosti. Právě jejich prostřednictvím se rozdělují finanční prostředky určené ke snižování ekonomických a sociálních rozdílů mezi členskými státy a jejich regiony.
Pomoc podnikatelům je třeba zlepšit
Přestože u dopadu ESIF na oblast výzkumu není možné sledovat jednoznačnou souvislost, je jejich přínos podstatný. Evropskou podporu je v tomto odvětví však třeba vnímat jako nedílnou součást systému, nikoliv jako rozhodující faktor.
Z inovačního pohledu se podpora ESIF projevuje hlavně na akademické půdě. Na podnikatelské inovace nemá významný vliv, jelikož v tomto ohledu se často financují pouze inovace nižšího řádu, které nepřináší Česku možnosti rozvoje inovačního potenciálu jako takového.
„Podpora podnikání formou dotací patří obecně mezi celospolečensky citlivá témata. Pokud by firmy měly být finančně podporovány, pak dává smysl podporovat pouze inovace vyššího řádu. Ty jsou klíčovým faktorem pro ekonomický růst a společenský pokrok a bývají často rizikové, takže může být pro podnikatele náročné získat financování z jiných zdrojů. Mezi takové inovace patří třeba vývoj ekologicky šetrných technologií, rozvoj a implementace pokročilých systémů umělé inteligence a robotiky, ale i inovativní přístupy ke vzdělávání či programy pro sociální podnikání,“ říká Romana Smetánková.
Právě podpora relevantních inovačních programů v podnikatelské sféře na úkor těch neinovativních je jednou z cest, jak můžeme využít přidanou hodnotu, kterou eurofondy nabízejí.
Shrnutí
Česko patří v rámci EU k mírným inovátorům, napomáhá tomu i nakládání s dotacemi z ESIF. Ty zastávají ale spíš jen podpůrčí roli a mezi inovačním růstem Česka a intenzitou podpory ESIF nelze sledovat jednoznačnou souvislost.