Český internet se za pět let změnil k nepoznání. Trh ovládli giganti

Tématu se věnuje také článek publikovaný na Newstream.cz ze dne 1. 11. 2025.

Tak jako je česká krajina z hlediska přenosu signálu nerovná a členitá, tak byl i tuzemský telekomunikační trh rozdrobený. V roce 2020 jsem psal, že český trh poskytovatelů internetového připojení je jedním z nejvíce fragmentovaných v Evropě, s více než 1 700 aktivními operátory a vysokým podílem malých lokálních „wifinářů“. Predikovali jsme, že trh čeká masivní vlna konsolidace. Pět let poté lze říci, že se tento trend skutečně naplnil – malí hráči mizí, střední poskytovatelé a aktivní konsolidátoři se sami stali akvizičními cíli, do hry vstoupily energetické společnosti i velcí zahraniční finanční investoři a infrastruktura se stále více profesionalizuje.

Dění na trhu za posledních 5 let a aktuální trendy sumarizuji v několika hlavních oblastech:

1. Pokračující konsolidace malých a středních hráčů

Lokální ISP s několika tisíci zákazníky a zastaralou wifi infrastrukturou již nemají šanci dlouhodobě obstát. Nejaktivnějším kupujícím posledních let byl ČEZ, který prostřednictvím své divize Telco Pro Services koupil například mosteckého poskytovatele WMS (2024) nebo skupinu Edera (2024), čímž navýšil svou zákaznickou bázi na více než 100 tisíc klientů.

Vedle ČEZ zůstávají aktivní také regionální hráči jako Starnet či JON.cz, kteří v posledních letech rovněž provedli několik menších akvizic a patří mezi největší nezávislé ISP.

PODA zůstala prakticky posledním velkým nezávislým poskytovatelem na trhu – a nejnověji (2025) převzala právě JON.cz, čímž potvrdila svoji roli jednoho z posledních domácích konsolidátorů.

Quantcom (dříve Dial Telecom) se zatím do akvizic ISP nezapojil a nadále se zaměřuje primárně na B2B trh a velkoobchodní přeprodej kapacity vlastní páteřní optické sítě.

K posilování tržních pozic dochází i v dalších částech hodnotového řetězce, například v IPTV a v obsahových službách. Největší poskytovatelé – O2 TV, T-Mobile TV, Kuki – čelí rostoucí konkurenci platformy sledovani.tv, která se stala dominantním hráčem poskytování televizního obsahu (tzv. OTT) . Menší projekty v této oblasti postupně mizí, protože náklady na obsahová práva a vlastní produkci jsou vysoké. ISP se tak čím dál častěji rozhodují, zda chtějí zákazníky udržet prostřednictvím vlastního obsahu, nebo se spokojí s rolí „datové trubky“.

2. Konsolidace původních „konsolidátorů“ a role CETINu

Další fáze nastala na úrovni tzv. konsolidátorů:

• 250 000 klientů: Nej.cz (z portfolia Kaprain podnikatele Karla Pražáka) byla v roce 2023 převzata CETINem. O Nej.cz byl přitom velký zájem i ze strany zahraničních private equity fondů.
• 100 000 klientů: Nordic Telecom (z portfolia Nordic Investors podnikatele Tomáše Otruby), který mezi lety 2017–2020 poskládal ze zhruba 20 akvizic menších ISP celorepublikového poskytovatele telekomunikačních služeb, následně prošel náročným procesem integrace a byl nakonec v roce 2024 odprodán do skupiny O2.
• 40 000 klientů: Edera Group (původních zakladatelů Marečka a Mlejnka z Pardubic) skončila v portfoliu ČEZu.

Po transakcích Nej.cz/CETIN a Nordic Telecom/O2 se CETIN a O2 dohodly na modelu, kdy optická infrastruktura zůstává v CETINu, zatímco zákazníci a retailový byznys přecházejí pod O2.

Vodafone a T-Mobile se zatím do větší míry nezapojili – především komplexním rozhodovacím procesům v centrálách v Londýně, resp.  Bonnu).

Naopak CETIN dále posiluje.Vedle miliardových investic do výstavby optiky uskutečnil i další akvizice menších ISP, např. M.Net Studénka v roce 2024. Dnes je jasně dominantním infrastrukturním hráčem, který určuje tempo vývoje na trhu.

Vedle akviziční aktivity je významným momentem i rozhodnutí ÚOHS, podle kterého musel CETIN v rámci zachování férové hospodářské soutěže otevřít svou síť dalším poskytovatelům. Tento tzv. wholesale-only model se blíží evropskému konceptu MMO (model neutrální infrastruktury), i když s určitými odlišnostmi. ČR se tak zařadila mezi několik málo trhů, kde dominantní infrastruktura funguje na velkoobchodní bázi odděleně od služeb.

3. Aukce kmitočtů a rozvoj 5G

Velká očekávání vzbuzovala aukce 5G kmitočtů v roce 2020. Spektra v pásmu 700 MHz a 3,5 GHz vydražili O2, T-Mobile a Vodafone, zatímco menší hráči získali pouze dílčí bloky. V následujících letech pak všichni menší účastníci vydražená práva na radiové kmitočty odprodali opět velké trojce – PODA do Vodafone, Nej.cz do T-Mobile a Nordic Telecom do O2.

Od aukce si stát i spotřebitelé slibovali příchod čtvrtého mobilního operátora, který měl zvýšit konkurenci a zlevnit mobilní data – dlouhodobě jedna z nejdražších v Evropě. Realita je však jiná.Nový hráč na trh nevstoupil a cenová hladina zůstala v nominálním vyjádření víceméně stabilní. Vzhledem k vysoké kumulované inflaci posledních let tak v reálném vyjádření telekomunikační služby fakticky zlevnily. Zároveň je potřeba rozlišovat mezi cenami pro koncové zákazníky (B2C) a firemním segmentem (B2B), kde konkurence působí výrazně silněji a ceny jsou dlouhodobě nižší.

Trh tak zůstal pevně v rukou velké trojky (na rozdíl např. od Slovenska, kde SWAN/4ka získává postupně větší podíl).

Každopádně nastal rychlý rozvoj sítí 5G– především ve městech a průmyslových lokalitách. Kromě retailového využití pro koncové zákazníky se objevují i první projekty privátních sítí 5G v energetice a průmyslu. Monetizace 5G však stále zůstává výzvou.

4. Dotace, white spots a výstavba

Podpora z evropských a národních programů směřuje na tzv. „bílá místa“. Přesto se ukazuje, že stavět optiku čistě na zelené louce je ekonomicky obtížné. Investoři proto volí dvě cesty:

• akvizici existujících sítí/hráčů na trhu,
• výstavbu optiky oportunisticky – tedy při rekonstrukcích silnic či infrastruktur, kdy lze sdílet výkopové práce a snížit náklady. To ovšem vyžaduje velmi dobrou lokální znalost, ale ukazuje se jako nejefektivnější. Příkladem je např. středočeská společnost AllStar Net, která takto vybudovala ucelenou optickou síť a v roce 2025 byla akvírována společností ÚVT.

Bezdrátové technologie zůstávají významné zejména ve venkovských a příměstských oblastech, kde není optika a alternativou bývá pouze pomalé xDSL. Dochází k postupnému přechodu z tradičních 5GHz wifi sítí na modernější mmWave pásma (např. 60 GHz), které umožňují vyšší rychlosti a kapacitu přenosu, byť za cenu nižšího dosahu a citlivosti na překážky.   

Nový stavební zákon měl tyto projekty urychlit, v praxi však procesy zůstávají komplikované a povolování optických tras je stále časově náročné.

Vstup energetických firem se na první pohled jevil jako logické pokračování trendu. Teoreticky totiž  mohly využívat synergie s vlastní distribuční sítí a infrastrukturou. V praxi se ale tyto synergie ukazují jako složité. V rámci velkých skupin jako ČEZ fungují telekomunikační projekty poměrně samostatně. Innogy nakonec své telekomunikační aktivity v letech 2020–2021 prodalo právě ČEZ.

6. Noví investoři – infrastrukturní fondy

Na rozdíl od roku 2020 už dnes český telekomunikační trh nepředstavuje primární cíl pro mezinárodní finanční investory. Zájem o vstup kulminoval v letech 2022-2023, kdy probíhaly největší transakce

• PPF prodala majoritní podíl ve středoevropské části CETIN (Slovensko, Maďarsko, Bulharsko a Srbsko) saudskoarabské skupině Etisalat. Tento krok se však českého trhu přímo netýkal.
• Prodej Nej.cz přilákal velký zájem zahraničních PE fondů (jako platforma pro vstup do CZ a další akvizice), ale po jejím převzetí CETINem a integraci do skupiny O2 se prostor pro podobné transakce prakticky uzavřel.
• Na Slovensku do telekomunikační skupiny SWAN vstoupil v roce 2023 minoritně francouzský fond Marguerite. Tamní trh je však strukturálně odlišný a v konsolidační fázi, kterou český trh už překonal.

Teoreticky by zájem mohla vyvolat ještě PODA nebo ČEZ Telco Pro Services, ale spíše jako součást širší strategické spolupráce než jako platforma pro nový vstup.

7. Valuace – co hraje roli

Při oceňování telekomunikačních firem investoři (vedle standardních metrik EBITDA atd.) zohledňují především:

• Technologii připojení klientů:Nejvíce cenění jsou klienti na vlastní optice FTTx, méně na HFC/coax, nejméně na xDSL od CETINu a wifi (5 GHz nebo 60 GHz) nebo tzv. WTTB (wirelss to the building – kombinace rádiového připojení do budovy a následně metalické kabely nebo optika uvnitř budovy).
• Penetrace sítě: Podíl aktivních přípojek na celkovém počtu „homes passed“.
• Placená plnění: Všechny služby musí být zpoplatněny, byť symbolicky (např. 1 Kč), aby zákaznická báze měla plnou hodnotu. Typickým příkladem jsou nemovitosti, kde poskytovatel může instalovat vysílač wifi výměnou za bezplatný internet.  Takové přípojky mají pro investory nižší hodnotu než standardně placené služby.
• Míru zasmluvnění sítě: Investoři požadují právně ošetřená přístupová práva (věcná břemena apod.).

8. Kybernetická bezpečnost a regulace

Rostoucí důraz na kybernetickou bezpečnost je jedním z největších strukturálních témat posledních let. Diskuse o zapojení čínských dodavatelů (Huawei, ZTE) a implementace evropské směrnice NIS2 znamenají nové povinnosti pro ISP,  zejména v oblasti řízení rizik a reportingu. U menších operátorů jsou tyto náklady často natolik vysoké, že je tlačí k prodeji, a tím dále akcelerují konsolidaci trhu.

V rámci EY se této problematice věnuje kolega Jan Pich z týmu Cyber Security, který k tomu říká:

„S rostoucí digitalizací se zvyšuje počet potenciálních obětí kybernetických útoků. Situace, kdy vlivem kybernetického útoku dojde k vyřazení základních služeb, na které jsme v každodenním životě zvyklí, jsou reálnější než kdykoliv dříve.“

10. Datová centra a cloud

Další oblastí růstu jsou investice do datových center a cloudových služeb. ČEZ, TTC Teleport nebo O2 rozšiřují kapacity a reagují na rostoucí poptávku firem po bezpečném lokálním uložení dat.

Významnou transakcí byl v roce 2023 prodej datových center Cloud4com ze skupiny Aricoma/KKCG do Českých Radiokomunikací (CRA). CRA se tím zařadily mezi největší hráče na poli datových služeb v ČR a potvrdily trend konsolidace i v tomto segmentu. Následně CRA investovaly do rozšíření svého DC Tower na Žižkově (až +35 % kapacity) a připravují výstavbu nového megadatacentra na Zbraslavi s investicí přes 2 mld. Kč, což je aktuálně největší projekt svého druhu v ČR.

Zajímavým, byť zatím nerealizovaným projektem, je záměr MTX Group Petra Otavy vybudovat síť moderních datacenter ve spolupráci se skupinou Invictus Development s investicí ve výši přibližně 1 miliardy Kč. Projekt se však stal předmětem právního sporu o stovky milionů korun.

Závěr

Pět let od mého původního článku můžeme říci, že český telekomunikační trh prošel zásadní proměnou. Malí lokální hráči mizí, střední konsolidátoři byli pohlceni, velcí MNO posílili a do hry vstoupily energetické společnosti i zahraniční infra fondy.

I oblast datových center se tak v Česku přidává k trendu v telekomunikacích: z původně unikátně roztříštěného trhu se stává vyspělejší a centralizovanější prostředí, kde o budoucnosti vysokorychlostního internetu rozhodují především velké investice do optiky, kybernetická bezpečnost a schopnost několika málo silných hráčů tyto investice realizovat.

Reference EY

V rámci EY-Parthenon se dlouhodobě věnuji sektoru telekomunikací a napříč regionem CEE jsme měli možnost podílet se na několika klíčových transakcích, které ilustrují výše popsané trendy:

2024 – prodej WMS do ČEZ Telco Pro Services

2024 – prodej Nordic Telecom do O2

2023 – vstup fondu Marguerite do SWAN (Slovensko)