Firmy chtějí víc investovat do AI, brzdí je nedostatek dovedností a regulatorní připravenost

• Většina (90 %) dotazovaných firem do určité míry integrovala umělou inteligenci do svého provozu. Většina ovšem zůstává v raných fázích a 8 % firem AI neintegrovalo vůbec.

• 72 % vedoucích pracovníků dotazovaných společností plánuje zvýšit roční investice související s generativní umělou inteligencí. 

• Pouze 11 % dotazovaných vedoucích pracovníků si je jista, že jejich firma je připravena na nadcházející regulaci, včetně EU Aktu o umělé inteligenci, a 15 % nemá zavedený žádný rámec pro řízení rizik spojených s umělou inteligencí. 

• Pouze 25 % dotazovaných firem zavedlo školící programy pro generativní AI, a většina lídrů (78 %) si myslí, že zaměstnanci nemají dostatečné schopnosti k implementaci aplikací generativní AI.

Lídři v sektoru finančních služeb po celé Evropě ve snaze zvýšit produktivitu a efektivitu nadále ve velkém integrují technologie umělé inteligence (AI) a generativní umělé inteligence (GenAI) do každodenního provozu. Podle druhého průzkumu EY European Financial Services AI Survey 2024, ale pouze 9 % z nich věří, že jsou v tomto ohledu oproti konkurenci napřed.

Zatímco ambice firem a vedoucích pracovníků na poli integrace AI do svých procesů jsou vysoké, jen 28 % tvrdí, že v posledním roce urychlili celkovou adopci AI a většina firem stále zůstává v raných, experimentálních fázích. Zejména pokud jde o GenAI. „Velké ambice firem na zapojení umělé inteligence zároveň není třeba nutně vnímat jako ohrožení řadových pracovních míst jako takových. Umělá inteligence nás nenahradí, jiný člověk, který ji používá efektivně ovšem velmi pravděpodobně ano,” říká Jakub Tesař, vedoucí oddělení inovací, digitálních a nových technologií EY Česká republika.

Data z aktuálního vydání průzkumu přinášejí názory evropských vrcholových manažerů ve finančním sektoru z více než 100 firem s celkovou tržní kapitalizací téměř 880 miliard eur. Z průzkumu vyplynulo, že pouze 31 % firem v Evropě věří, že jsou na správné cestě s celkovou integrací AI.

Pouze 11 % vrcholových manažerů tvrdí, že jejich firma je připravena na nadcházející regulaci AI, a přestože 78 % uznává, že jejich zaměstnanci mají pouze omezené nebo žádné zkušenosti s nejnovějšími technologiemi souvisejícími s GenAI, pouze čtvrtina firem zavedla nové školící a rozvojové programy, přičemž 60 % je stále ve fázi plánování.

Jak si v souvislosti s umělou inteligencí a jejím využitím v byznyse vede Česká republika? „Podle dat Eurostatu využívalo v roce 2024 AI technologie 11,3 % podniků, což představuje téměř dvojnásobný nárůst oproti předchozímu roku. Finanční sektor je tradičním průkopníkem v technologické oblasti. “ popisuje stav věcí Jan Pivovarník, vedoucí poradenské praxe v oblasti umělé inteligence a dat EY Česká republika.

„Celkově je adopce AI v českých firmách na vzestupu, avšak tempo a úroveň implementace se výrazně liší napříč sektory, a i jednotlivými podniky. Některé podniky úspěšně implementují AI řešení, zatímco jiné zůstávají pozadu, což už nyní vede k prohlubování rozdílů v konkurenceschopnosti. V porovnání s okolními státy jsme na tom, podle dat Eurostatu, lépe než Slovensko nebo Polsko, kde je míra adopce na 10,8 % a 5,9 %. Zároveň zaostáváme za Rakouskem a Německem a také za celkovým průměrem Evropské unie, který se aktuálně drží na 13,5 %,“ dodává Jan Pivovarník.

AI ovlivní významnou část pracovních pozic ve finančním sektoru, dopadne hlavně na juniory

Většina (66 %) dotazovaných věří, že během příštího roku by až čtvrtina současných rolí ve finančních službách v Evropě mohla být ovlivněna probíhající integrací AI. Drtivá většina (93 %) vrcholového managementu pak tvrdí, že až 10 % rolí by mohlo být nadbytečných. Přesto pouze čtvrtina (25 %) uvádí, že jejich firma má v souvislosti s integrací AI zavedený školící program. Téměř polovina (43 %) pak tvrdí, že takové plány jsou stále v počáteční fázi, a 29 % potvrzuje, že v současné době nemají žádné školící programy – 12 % z nich pak uvádí, že nemají žádné plány na jejich zavedení.

„Sektor finančních služeb je založen na zpracování velkého množství různých dat a v určitých případech hledání korelací a trendů. Vzhledem k vysokým nárokům na rychlost a přesnost je tak toto odvětví perfektním prostředím pro využití AI, což se projevuje v rychlosti adopce této technologie a výsledném náskoku oproti jiným sektorům. Právě proto vidíme v tomto sektoru jako v jednom z prvních, jak se masový nástup AI může projevit na podobě pracovní síly,“ říká Jan Pich, senior manažer kybernetické bezpečnosti oddělení technologického consultingu a IT EY Česká republika.

U těchto změn se očekává, že dopadnou zejména na pracovníky v juniorních rolích. Více než polovina oslovených firemních lídrů (59 %) věří, že na role a úkoly spojené s nováčky na pracovním trhu budou mít AI technologie významný nebo až dokonce transformační dopad. Restrukturalizaci rolí a odpovědností na juniorních pozicích zároveň plánuje jen 24 % vrcholových manažerů a 35 % oslovených pak tvrdí, že nepřijali žádná opatření k limitaci možných dopadů adopce AI na juniorní kolegy, to je číslo, které oproti roku 2023 vzrostlo o sedm procentních bodů.

Co firmy očekávají od nových kandidátů 

Již druhý rok po sobě je oblastí s nejvyšší poptávkou po talentech s pokročilou znalostí umělé inteligence datová věda a inovace (54 % respondentů). Druhá a třetí oblast se letos vyměnily – druhou je tak pro rok 2024 back-office (46 % respondentů, nárůst z 14 % v roce 2023), následovanou informačními technologiemi (40 % respondentů v roce 2024, nárůst z 24 % v roce 2023).

Když byli oslovení dotázáni na hlavní atributy, které firmy budou hledat při náboru talentů na juniorní pozice vyžadující znalosti AI technologií, tři nejčastěji uváděné byly schopnost přizpůsobení se a flexibility (77 %), inovativní a experimentální myšlení (70 %) a schopnost spolupracovat a pracovat mimo vlastní zaměření (44 %). Vloni bodující technická zdatnost letos prioritou nebyla (34 %).

Zvyšuje se alokace kapitálu na generativní umělou inteligenci

Data z průzkumu potvrzují, že investice do GenAI zůstávají středem zájmu evropského finančního byznysu, přičemž 72 % vrcholových pracovníků plánuje zvýšit výdaje během příštích šesti až dvanácti měsíců. To je o něco méně než 75 % lídrů v roce 2023. 

Když se zaměříme specificky na generativní AI, dvě největší obavy podle dotazovaných zůstávají stejné jako loni. Uvádějí omezené porozumění a zkušenosti s aplikacemi GenAI a dopad na pracovní sílu (56 % v roce 2024, nárůst z 36 % v roce 2023), následované nejistotou ohledně stávajících a potenciálních budoucích regulačních dopadů (38 % v roce 2024, nárůst z 29 % v roce 2023). 

Etické otázky – které byly na třetím místě v roce 2023 – klesly na osmé místo a lídři se nyní více obávají rychlosti vývoje GenAI ve srovnání s tím, jak rychle ji mohou integrovat do svého podnikání (35 %), následované náklady na implementaci a kontrolní rámce (26 %). 

S ohledem na širší kontext AI pouze 11 % dotazovaných lídrů uvedlo, že jejich firma je plně připravena na nadcházející regulaci, zatímco 70 % tvrdí, že jejich firma je pouze omezeně nebo částečně připravena, 15 % pak nemá zavedený žádný rámec pro řízení rizik spojených s umělou inteligencí.

„Obecně byznysu prospívá stabilita a předvídatelnost, což platí i pro oblast regulace. AI Act přináší evropskému a českému finančnímu sektoru jednotná pravidla, která mohou podpořit další rozvoj. Přes určitou nepřipravenost firem mohou jednotná pravidla poskytnout jasnější rámec pro implementaci AI technologií. To může vést k větší důvěře a investicím do AI, což by mohlo urychlit adopci a inovace v sektoru,“ říká Jakub Tesař, vedoucí oddělení inovací, digitálních a nových technologií EY Česká republika. 

„Každé nařízení ale zároveň jistým způsobem komplikuje tržní realizaci nových či zavedených řešení a firmy, které nejsou dostatečně připraveny, mohou čelit výzvám při plnění nových regulačních požadavků, což by mohlo dočasně zpomalit jejich pokrok,“ dodává Jakub Tesař.

GenAI a etické otázky 

Pokud budeme pokračovat čistě v oblasti generativní AI, dotazovaní vrcholoví manažeři nadále vyjadřují obavy ohledně etiky. Největší obavou v roce 2024 pro adopci GenAI je kvalita výstupu (uvedeno 56 % všech respondentů), následovaná transparentností a vysvětlitelností (54 %), ochranou soukromí (53 %) a potenciálem pro diskriminaci nebo zaujatost (47 %).

„Je důležité zachovat lidský dohled a v některých případech také lidskou odpovědnost za konečné rozhodnutí. Například automatizované zamítnutí otevření bankovních účtů či poskytnutí půjček některým osobám na základě určitých parametrů by mohlo vést k nepřípustné míře jejich diskriminace. Přílišné spoléhání na schopnost umělé inteligence zpracovat „tvrdá“ data bez ohledu na společenský kontext pak může třeba v oblasti investic vést ke ztrátovým rozhodnutím,“ přibližuje Jan Pich. 

K řízení potenciálních etických důsledků vyplývajících z integrace GenAI 14 % respondentů uvedlo, že již zavedli celkový etický rámec AI, přičemž dalších 31 % je v raných fázích vývoje. Nicméně čtvrtina respondentů uvedla, že jejich firma dosud nic takového nezavedla a 24 % uvedlo, že dokonce nemají žádné plány na jeho vývoj.

Nevíte, kde s AI začít, nepotkávají se vaše aspirace s realitou nebo se topíte v množství use casů a nevíte jak dál? Obraťte se na naše experty. Společnost EY nabízí široké spektrum zkušenostmi podložených služeb od posouzení maturity organizace, přes nastavení strategického přístupu k AI, identifikaci a zejména kvantifikaci dopadů jednotlivých use casů napříč společností, až po nastavení řízení rizik, souladu s regulací a rozvoj schopností vašich zaměstnanců.