Kybernetická bezpečnost zajímá 90 % Čechů. Většina ale odpovědnost očekává od druhých, vyplývá z exkluzivního průzkumu EY

Praha 11. června 2025 – Češi se kybernetických útoků sice bojí, ale pro efektivní ochranu často nedělají ani minimum. Jak vyplývá z nového průzkumu, který vznikl ve spolupráci EY a společnosti NMS Market Research, uvědomují si, že je kyberbezpečnost důležitá, přesto ji často zanedbávají. Šetření zároveň odhalilo nízkou míru osobní odpovědnosti – jen pětina dotázaných se domnívá, že za svou bezpečnost odpovídají pouze oni sami. Podle Jana Picha z EY tak vzniká tzv. paradox kyberbezpečnosti, kdy strach z útoků nevede k akci, ale naopak k pasivitě.

Kybernetická bezpečnost patří dle zjištění průzkumu mezi důležitá témata pro 90 % Čechů. V tomto ohledu je problematika považována za víceméně stálou a konzistentní součást každodenního života. Nepřekvapivě toto téma získává větší důležitost u mladších generací a nejmenší zájem o něj projevuje generace šedesátníků (tzv. baby boomers) – i tak jde ale o vysokých 84 %. Šetření nicméně v české společnosti odhalilo tzv. paradox kyberbezpečnosti: Strach ano, činy ne. „Jde o situaci, kdy si lidé uvědomují, že je kyberbezpečnost důležitá, a obava z hrozeb je velmi vysoká, ale zároveň ochranu podceňují,“ vysvětluje Jan Pich, Cyber Security Senior Manager v oddělení Technology Consultingu v EY Česká republika.

Výsledky průzkumu naznačují, že Češi nevnímají zajišťování kybernetické bezpečnosti jako svou vlastní odpovědnost – podle 81 % dotázaných jde o povinnost veřejných institucí, poskytovatelů online služeb nebo bankovních a pojišťovacích institucí. Jen 19 % respondentů zastává názor, že za vlastní bezpečnost na tomto poli odpovídá pouze uživatel sám. Tato zjištění alespoň zčásti vysvětlují jev zmíněný výše – veřejnost je málo aktivní, protože očekává, že v případě kybernetického útoku vyřeší tento problém někdo jiný.

„Skutečnost, že lidé spoléhají na ochranu zvenčí, představuje velkou výzvu. Znamená to, že tradiční vzdělávací a komunikační přístupy, zaměřené primárně na informování, nemusí stačit. Potřebujeme komunikaci, která lidi skutečně aktivizuje a motivuje k převzetí odpovědnosti,“ zdůrazňuje Jan Pich.

Z šetření vyplývá, že Češi mají v tomto směru největší důvěru v bankovní instituce, které jsou dle průzkumu hodnoceny jako nejdůvěryhodnější instituce v osvětové činnosti na poli kyberbezpečnosti. Na informace od nich spoléhá přes polovina dotázaných a i systémy internetového bankovnictví jsou ve většině případů hodnoceny jako bezpečné (83 %).

Jen 10 % dotázaných respondentů vyjádřilo přesvědčení, že má v oblasti kybernetické bezpečnosti k dispozici dostatek informací. Tento pocit jistoty se přitom napříč generacemi liší. Podle očekávání vykazují vyšší míru sebedůvěry mladší lidé, kteří se v digitálním světě pohybují intenzivněji – například pětina respondentů z tzv. generace Z (18 až 28 let) se cítí dobře informována, zatímco u seniorů nad 60 let jsou to jen 4 %. Tato čísla naznačují, že česká populace vykazuje v oblasti digitální gramotnosti velmi nízkou míru sebedůvěry, ale také poměrně výraznou poptávku po srozumitelných a praktických návodech (85 %).

„Banky si díky svým investicím a konzistentní komunikaci vybudovaly pozici důvěryhodného hráče v edukaci o kyberbezpečnosti, což je pozitivní zjištění. Nicméně nízká sebedůvěra Čechů ohledně jejich informovanosti – pouhých 10 % si je jisto – a současně masivní poptávka po praktickém vedení (85 %) ukazují, že spoléhat se pouze na finanční sektor nestačí. Je zřejmé, že v českém prostředí chybí širší a koordinovanější přístup k této problematice. Potřebujeme více viditelných a důvěryhodných subjektů, které by systematicky pokrývaly osvětu i mimo finanční služby a pomohly tak celé společnosti lépe čelit digitálním výzvám,“ uzavírá Jan Pich z EY.

Průzkum veřejného mínění realizovala společnost NMS Market Research pro EY Česká republika. Reprezentativní vzorek zahrnoval 800 respondentů z celé České republiky napříč věkovými, vzdělanostními a příjmovými skupinami. Cílem šetření bylo zmapovat postoje české veřejnosti k problematice kybernetické bezpečnosti, míru informovanosti a ochotu chránit se. Sběr dat probíhal v květnu 2025.

EY | Building a better working world

EY přispívá k lepšímu fungování světa tím, že vytváří hodnotu pro klienty, zaměstnance, společnost i celou planetu a buduje důvěru na kapitálových trzích.

Týmy odborníků EY s využitím dat, umělé inteligence a pokročilých technologií pomáhají klientům s důvěrou a sebedůvěrou utvářet budoucnost a nacházet odpovědi na ty nejnaléhavější výzvy dneška a zítřka.

Díky detailní znalosti různých ekonomických odvětví, globálně propojené multidisciplinární síti a ekosystému nejrůznějších partnerských organizací mohou týmy našich auditorů, konzultantů, daňových poradců i odborníků na strategické a transakční poradenství poskytovat komplexní služby ve více než 150 zemích a teritoriích.

All in to shape the future with confidence.

Název EY zahrnuje celosvětovou organizaci a může zahrnovat jednu či více členských firem Ernst & Young Global Limited, z nichž každá je samostatnou právnickou osobou. Ernst & Young Global Limited je britská společnost s ručením omezeným garancí, která neposkytuje služby klientům. Informace o tom, jak EY shromažďuje a používá osobní údaje, a o právech fyzických osob stanovených právními předpisy o ochraně osobních údajů jsou k dispozici na ey.com/privacy. Členské firmy EY neposkytují právní služby v zemích, kde to zákon neumožňuje. Podrobnější informace o naší organizaci najdete na našich webových stránkách ey.cz.