EY označuje globální organizaci a může se vztahovat na jednu nebo více členských firem Ernst & Young Global Limited, z nichž každá je samostatným právním subjektem. EYG, britská společnost s ručením omezeným, neposkytuje služby klientům.
Přesně před rokem jsem na tomto místě zkusil nastínit pilot přelomového zdanění bohatých. Tehdy vystoupil jistý profesor Zucman na setkání G20 a zjednodušeně řekl, že by bohatí mohli platit každý rok daň ve výši 2 % svého majetku (včetně toho v různých korporátních strukturách).
Vypadalo to, že se myšlenka nechytí. Teď ale po roce přichází od téhož profesora a jeho kolegů druhý díl seriálu pod názvem Zdroje pro bezpečnou a odolnou Evropu[1]. Tento díl vychází z předpokladu, že Evropa bude každý rok potřebovat 250 miliard eur na svoji bezpečnost. Navíc k řadě dalších nezbytných výdajů a investic.
Inspiraci autoři hledají ve válečných letech. Během druhé světové války Británie a Francie financovaly válečné výdaje z mimořádného zdanění bohatých fyzických osob, zjednodušeně progresivním zdaněním těch nejbohatších.
Autoři argumentují, že myšlenka zdanění bohatých je v Evropě velmi populární. Dle průzkumů má podporu 67 % Evropanů. To asi není překvapivé. O něco pádnějším argumentem budou prezentovaná reálná data o efektivním zdanění v závislosti na výši majetku. 99 % populace ve velkých evropských ekonomikách platí daně v zásadě stabilně v průměrné výši někde nad 40 % (mimochodem buďme rádi za naše daňové sazby). Ti nejbohatší mezi 99 %–99,999 % populace se dle prezentovaných dat se svojí daňovou sazbou plynule propadnou až ke 20 %. A nejnižší sazba údajně vychází nejbohatší tisícině procenta populace, která už začíná padat do skupiny dolarových miliardářů.
Miliardáři jsou dle prezentovaných dat tedy efektivně mnohem méně daňově zatíženi než zbytek populace a dle autorů je to třeba narovnat, dosáhnout větší spravedlnosti a široká veřejnost to podporuje. Autoři navrhují 2% nebo 3% roční daň z majetku. Likvidita údajně pro dotčené nebude problém, přestože majetek mají nějakým způsobem investovaný. Statisticky prý jejich majetek generuje roční výnos přes 7 % (po inflaci), tj. zaplatit 2 %–3 % na daních bude dle autorů snadné (k těmto číslům autoři nejspíše tak nějak přibližně dochází aplikací cca 25% sazby daně na cca 7% až 10% domnělý výnos). Daně zaplacené z příjmů mají být započitatelné proti této dani z majetku, a proto nebude ani docházet ke dvojímu zdanění.
Autoři už mají identifikované dotčené miliardáře po jednotlivých zemích. Myslí to vážně. V Čechách jich je údajně 11. Na čele žebříčku je Francie se 147, ale přesto jsme v Evropě na zhruba osmém místě.
Autoři jdou ale ještě dál a navrhují zdanit i dolarové centi-milionáře, tj. osoby s majetkem nad 100 milionů eur. V takovém případě bychom při 3% dani vybrali v EU 121 miliard eur.
V samotné České republice by dle autorů dodatečný daňový výběr od 11 miliardářů (při 3% sazbě) byl 1,7 miliardy eur (40 miliard korun), respektive po zahrnutí centi-milionářů celkem 3,1 miliardy eur (72 miliard korun). Pro srovnání, celková daň z příjmů fyzických osob za celou republiku je ročně asi 150 až 200 miliard korun.
Uvidíme, jestli bude další díl seriálu a jak rychle se objeví. Výdaje na obranu budou určitě velké téma a šmahem vybrat od pár lidí půlku toho, co sbíráme od zbytku populace, bude lákavé.
Související články
Daňové a právní zprávy - leden 2025
Úvodník - Nový rok se zdanitelnou měnou a osvobozeným kryptem
Daňové a právní zprávy - listopad 2024
Úvodník - Důstojné rozloučení s neomezeným osvobozením při prodeji cenných papírů
Daňové a právní zprávy – červenec a srpen 2024
Úvodník do letního vydání našich EY Daňových a právních zpráv jsem se rozhodl pojmout netradičně.
Daňové a právní zprávy – červen 2024
Úvodník - Bezpečné proplutí (ne)bezpečnými přístavy