EY označuje globální organizaci a může se vztahovat na jednu nebo více členských firem Ernst & Young Global Limited, z nichž každá je samostatným právním subjektem. EYG, britská společnost s ručením omezeným, neposkytuje služby klientům.
Poslechněte si květnové Daňové a právní zprávy na Spotify, Apple Podcasts a YouTube.
Úvodníky v této formě píšu už přes 15 let. S trochou štěstí by tenhle možná mohl mít jubilejní číslo 75. Celkem jistě je to můj EY úvodník poslední. Ne všechny byly úplně zdařilé, takže pokud je stále ještě čtete, tak vám moc děkuji za přízeň. Propral jsem tady všechna možná témata, včetně brblání na zákon, zákonodárce, správce daně, NSS, OECD a mnoho dalších. Přišlo i pár stížností některých – oprávněně i neoprávněně – dotčených.
V minulém století jsem nechápal, jak by mohlo někdy dojít ke zrušení slevy na expaty, a nakonec došlo... V tomto století jsem nevěřil, že někdo sestřelí debt push down, korunový dluhopis a skutečného vlastníka, a sestřelil. Takže někdy asi nakonec dojde i ke zdanění prodeje cenných papírů a k daňové konsolidaci.
Současná daňová soustava od roku 1993 řádně nabobtnala, zákony jsou delší a výrazně složitější. Je to logické, celý svět je složitější. Akorát řada věcí je sice složitější, ale uživatelsky příjemnější – tam by se měl svět ubírat. Moje auto je dneska řádově složitější než moje první 105ka, ale řídí se výrazně lépe. Moje první Atari bylo nepochybně násobně jednodušší než můj dnešní iPad, ale pracovat bych s ním už asi nechtěl. Jenom ta práce s daňovými předpisy je čím dál tím větší bolest.
Proč si to děláme těžší? Za většinou změn – pořád ještě věřím – je snaha to udělat spravedlivější, aby všichni platili správně. Spravedlivější možná, ale spravedlivé to nikdy nebude. Poplatník bude vždycky brblat, že daně jsou nespravedlivé. Dneska tak brblá, že jsou nespravedlivé, a ještě k tomu složité.
Daň z příjmů primárně vychází z hospodářského výsledku. Máme mezinárodní účetní standardy (samy o sobě složité), které bojují jak o život, aby poskytly věrný a poctivý obraz. Proč tedy nevezmeme věrný a poctivý hospodářský výsledek z těchto standardů a jednoduše ho nepřejedeme daňovou sazbou? Místo toho musíme vyrobit separátní lokální účetnictví, jehož cílem je poskytnout (asi) lepší věrný a poctivý obraz. Moc nechápu, proč si většina zemí myslí, že jejich lokální účetnictví je věrnější a poctivější. A i kdyby bylo, stojí to za to trápení, takové účetnictví vyrábět? A pak ještě tenhle věrnější a poctivější výsledek hospodaření proženu dlouhým seznamem daňových úprav. Proč? Proto, že svůj věrnější a poctivější výsledek chci udělat ještě o kus věrnější a poctivější? A tady už si rovnou odpovím, to už by za to trápení nestálo. Důvodem tedy logicky je, že stát chce regulovat výši vybrané daně. Proč to ale neudělá vyšší nebo nižší sazbou? Protože vyšší sazba je víc vidět a hnala by buď lidi na náměstí, nebo podnikatele podnikat jinam? A možná jsou daně skvělý nástroj, jak podporovat, případně odrazovat podnikatele od určitého chování, a ovlivňovat tak tržní prostředí bez přímého zásahu. Zákazy a příkazy, jak se na trhu chovat, by byly problém, daně už jsou nutné zlo ze své povahy, takže jim naložit ještě víc vlastně není problém. A tak je jednodušší vytvořit nový vědní obor „výpočet daňových odpisů a opravných položek“, který je tak komplexní, že na náměstí kvůli němu asi nikdo nevyrazí.
Výsledek téhle komplexity za správné a spravedlivé placení daní nakonec je, že zjistíme, že globálně se vlastně daně platí úplně špatně a je třeba to řešit. 10 let zpátky možná byla šance to nějak říznout a celou logiku zdanění nějak zjednodušit. Třeba zaplať daň tam kde máš zákazníky a zaměstnance. Místo toho přidáme další vrstvu komplexity BEPS, abychom zaplácali díry, které současný propracovaný systém obsahuje. Ale pořád to není dost a stále se ty daně neplatí spravedlivě. Tak to pojďme vyřešit jednoduše, BEPS 2.0, a všichni ať koukají zaplatit aspoň 15 %. Jednoduché, skvělá myšlenka. Ale ta implementace. V podstatě další vrstva, ještě robustnější a komplexnější než celá výroba nejvěrnějšího a nejpoctivějšího daňového základu. Stojí to ještě vůbec za to?
Vím, že nejsem úplně objektivní, a experti, kteří tomu opravdu rozumí, mi řeknou, že si to představuji jak Hurvínek válku. Mají pravdu. Kolegové daňoví poradci mě nebudou mít rádi, protože tohle je prostě super business. Ale na první pohled z venku to tak prostě vypadá.
Přeji daňové soustavě další zářnou budoucnost a vám čtenářům našich Daňových zpráv chytřejší a čtivější úvodníky od mých skvělých kolegů.
Poslechněte si květnové Daňové a právní zprávy na Spotify, Apple Podcasts a YouTube.
Související články a analýzy
Daňové a právní zprávy – září 2025
A pak že daně jsou nuda! No, možná někdy, ale jsou i případy, které snesou srovnání s mexickou telenovelou nebo skvěle napsanou detektivkou.
Daňové a právní zprávy – červenec a srpen 2025
Další daňová sezóna úspěšně za námi! Tak vás tentokrát nebudu zahlcovat dlouhým čtením a jen si dovolím krátce poděkovat za vaši přízeň a spolupráci.
Daňové a právní zprávy - červen 2025
Úvodník – Ústavní soud udělal tečku za korunovými dluhopisy a vyslal signál daňové veřejnosti
Daňové a právní zprávy - květen 2025
Úvodník – Co by nás v daňovém světě mohlo čekat v dohledné budoucnosti
Daňové a právní zprávy – červenec a srpen 2024
Úvodník do letního vydání našich EY Daňových a právních zpráv jsem se rozhodl pojmout netradičně.
Daňové a právní zprávy - leden 2025
Úvodník - Nový rok se zdanitelnou měnou a osvobozeným kryptem
Daňové a právní zprávy - listopad 2024
Úvodník - Důstojné rozloučení s neomezeným osvobozením při prodeji cenných papírů
Daňové a právní zprávy – červen 2024
Úvodník - Bezpečné proplutí (ne)bezpečnými přístavy