Daňové a právní zprávy – září 2026

Úvodník - Návraty

Konec prázdnin bývá obdobím návratů. Vracíme se z dovolených, děti do školních lavic, poslanci do těch sněmovních a my k otázce, co se během léta změnilo a co nás čeká na podzim. A co bude dál?

Po červencovém schválení Poslaneckou sněmovnou míří do Senátu balíček novely EET 2.0 a s ní se na scénu vrací také školkovné, sleva na studenta a tiché víno. A samozřejmě také EET jako taková. Minulé trendy se znovu objevují na přehlídkovém mole. Jen tentokrát v modernizované verzi a stále s otevřenou otázkou, jaký bude jejich přínos pro veřejné finance.

Poslední dva roky ukazují, že hlavním tématem daňové a finanční legislativy už není primárně otázka, zda budou daně vyšší nebo nižší. Mnohem výrazněji se řeší, jaká data bude třeba sbírat, reportovat, sdílet a archivovat. Stačí se podívat na ESG, Pilíř 2 nebo pravidla rovného odměňování. Z pohledu firem to znamená nové procesy, nové systémy a nové kompetence.

Daňová a finanční oddělení se tak postupně posouvají od samotného výpočtu daní k práci s daty, technologiemi a implementaci regulatorních požadavků. Do běžného slovníku se dostávají pojmy jako data quality, single source of truth, real-time tax reporting nebo human-in-the-loop. A pokud jsme si někdy mysleli, že digitalizace znamená hlavně pohodlnější práci, dnes víme, že na začátku znamená především tvrdou dřinu na konsolidaci dat, nastavení kontrol a propojení systémů. A že to není půlroční projekt.

A pokud někdo doufal, že jde jen o přechodnou epizodu, stačí se podívat na harmonogram nejbližších let. Vedle účetně-daňové rekodifikace je aktuální také téma e-invoicingu. Projednávání rekodifikace bylo na konci jara přerušeno a u e-invoicingu se zatím uvažuje o pracovní skupině. Okolní státy přitom ukazují, že digitální reporting už není vzdálená budoucnost, ale aktuální téma s konkrétními termíny a reálnými dopady na každodenní fungování firem.

V babím létě finišují jednání o státním rozpočtu na příští rok. Skloňuje se výše schodku a je možné, že se bude blížit 400 miliardám. Vedle mandatorních výdajů v příští dekádě rezonuje financování obrany a energetické transformace.  A vedle investic, které si žádá účetně-daňový upgrade na straně firem, bude nutné dohnat i dlouhodobý dluh v digitalizaci veřejné správy. Jen těžko lze po firmách požadovat stále více dat, pokud stát nedokáže stejné tempo držet i na straně jejich zpracování a využití.

Kdo to všechno zaplatí?

V říjnu nás čekají komunální a senátní volby. Ve volebním období bývá politicky jednodušší mluvit o podpoře růstu než o zvyšování daní. Pozitivní zprávou je, že počet mladých podnikatelů se za posledních deset let více než zdvojnásobil. Zájem o podnikání tedy nechybí. Inovace patří mezi deklarované priority vlády, a tak snad připravovaný startupový zákon přinese lepší podmínky pro vznik a růst nových firem, včetně kvalitnějšího právního rámce, větší flexibility a vyšší důvěryhodnosti. Vyšší veřejné příjmy jsou v dlouhém období především výsledkem prosperující ekonomiky.

Kéž by konkurenceschopnost a růst kopírovaly technologický pokrok v umělé inteligenci, který právě sledujeme. A kéž by se i zatím spíše pomalé zlepšování proměnilo v průlom, po němž se dočkáme exponenciálního růstu a křivky připomínající kýžený tvar hokejky. A kéž by tomu nejen daňová legislativa pomohla.

Takže hurá zpátky do lavic.