Čeští spotřebitelé: obavy o budoucnost, nadšení do streamování a větší péče o zdraví

Růstu životních nákladů se velmi obává 58 % Čechů a 49 % Západoevropanů. Tento výsledek odráží společné obavy napříč kontinentem, kde lidé čelí problémům spojeným s inflací, rostoucími cenami energií a cenami základního zboží. Vyplývá to z posledního průzkumu EY Future Consumer Index.

Dalším významným zdrojem obav jsou osobní finance. Zde je rozdíl mezi Českou republikou a západní Evropou výraznější. Zatímco 46 % Čechů má o své finance mimořádné obavy, Západoevropané mají tyto mimořádné obavy z 31 %. Rozdíl může být způsoben odlišnými ekonomickými podmínkami, jako jsou míra inflace nebo výše mezd v jednotlivých zemích.

Podobně výrazný rozdíl lze pozorovat u obav o placení nájemného. V České republice je má 66 % obyvatel, zatímco v západní Evropě „jen“ 46 %. Liší se situace v dostupnosti bydlení, cenách nájmů a ekonomických poměrech nájemníků v Evropě.

V důsledku těchto finančních obav hodlá podstatná část populace omezit výdaje za jiné než nezbytné položky. Úspory zahrnují snížení výdajů na módní doplňky (Češi 43 %, západoevropské země 63 %), nábytek, elektroniku a další hmotné statky, které nejsou považovány za nezbytné. Zpřísňování rodinných rozpočtů si vynucuje růst nezbytných výdajů za položky, jako jsou bydlení, jídlo a komunální služby.

Nejdůležitější nákupní kritéria za tři roky - Česká republika

Udržitelné výrobky podráží jejich vyšší ceny

Navzdory povědomí o udržitelnosti spotřebitele odrazují vyšší ceny. Existuje také značná nedůvěra v takto se prezentující firmy.  Nedostatek informací a transparentnosti odrazuje od nákupu udržitelných produktů 52 % Čechů a 50 % Západoevropanů. Tato nedůvěra zdůrazňuje potřebu poctivé komunikace ze strany firem o jejich postupech v oblasti udržitelnosti.

Hlavní příčinou nezájmu o udržitelné výrobky je ovšem jejich vyšší cena. Ani v tom se Češi se 68 % respondentů neliší od respondentů ze západní Evropy, i těm z většiny (70 %) vadí hlavně cena. V České republice ovšem hraje udržitelnost při spotřebitelském rozhodování vyšší roli, když není důležitá jen pro 18 % respondentů, zatímco v západní Evropě se takto vyslovilo 22 %.

U vládní podpory udržitelnosti se polovina respondentů domnívá, že česká vláda nedělá dost, zatímco v západní Evropě je to jen 39 %. Naopak, západoevropští spotřebitelé jsou aktivnější ve vztahu k firmám, které více považují za spoluzodpovědné. Pokud se jim nelíbí chování firmy v této oblasti, jsou z 29 % rozhodnuti již nekupovat její produkty. V České republice je takových spotřebitelů jen 20 %.

Symbolicky odstup Čechů od globálních problémů vyjadřuje postoj ke klimatické změně a jejím dopadům. Zatímco u nás je tento jev až na pátém místě největších problémů udržitelnosti, v západní Evropě ho spotřebitelé uvádějí jako první v pořadí.

Streamování na výsluní, sdílené služby a sociální média přijímána rezervovaněji

Pozoruhodným trendem mezi českými spotřebiteli je rostoucí využívání digitálních platforem pro streamování audia a videa: těmto aktivitám se věnuje 75 % z nich, v západní Evropě je to 71 % u audia, respektive 77 % u videa. To poukazuje v Evropě na významný posun ve spotřebě zábavy směrem k obsahu na vyžádání. 

Roste také zájem o pohodlí při nakupování jiných než potravinářských produktů přes internet: nakupuje tak 66 % českých spotřebitelů, i když je to méně než 78 % v západní Evropě. Navzdory nárůstu využívání digitálních platforem čeští spotřebitelé také méně často nakupují přímo z reklam na sociálních sítích a jsou vůči budoucnosti v tomto ohledu rezervovanější. Dokonce 58 % z nich předpokládá, že budou méně nakupovat přes tyto reklamy, zatímco v západní Evropě je podíl rezervovanějších 40 %, což naznačuje, že sociální média mohou být na českém trhu komerčně méně účinná.

Služby sdílení automobilů byly přijaty v omezené míře, 88 % českých spotřebitelů je za poslední tři měsíce nevyužilo, což je více než 81 % v západní Evropě. To naznačuje u nás pomalejší přijímání některých sdílených služeb.

Využití online služeb (nákup, zábava, cestovní služby) v posledních 3 měsících - Česká republika

Posun směrem k digitální spotřebě nabízí firmám příležitosti k inovacím a zvýšení angažovanosti spotřebitelů, zejména prostřednictvím personalizovaných zkušeností. Využitím těchto trendů mohou podniky lépe uspokojit vyvíjející se potřeby českých spotřebitelů.

Roste povědomí spotřebitelů o zdraví, včetně duševní kondice

Nedávný průzkum FOOD Barometr, který si nechala zpracovat Hospodářská komora ČR, vrhá světlo na stravovací návyky a postoje českých spotřebitelů ke zdraví. Navzdory rostoucímu povědomí o zdravé výživě dává mnoho Čechů při výběru potravin přednost jiným faktorům než výživové hodnotě, což přispívá k jejich zaostávání za evropským průměrem. Ke změnám ve stravování často dochází až po doporučení lékaře.

Významná většina českých respondentů (70 %) nikdy nepoužila ke správě svého zdraví žádnou aplikaci nebo chytré zařízení, zatímco v západní Evropě je to 54 %. To naznačuje nižší zapojení do zdravotnických technologií v České republice.

Obavy o duševní pohodu jsou značné, 27 % Čechů očekává zhoršení svého duševního zdraví, což je mnohem více než 11 % v západní Evropě. To odráží rostoucí povědomí o problémech duševního zdraví.

22 % českých spotřebitelů je ochotno zaplatit vyšší cenu za produkty podporující zdraví, což ukazuje na rostoucí zájem o proaktivní péči o zdraví. Tento podíl je o něco nižší než 26 % v západní Evropě, ale stále představuje významný trh.

Zdravotních pandemií se neobává 41 % českých respondentů, zatímco Západoevropanů jen 22 %. To ukazuje na rozdílné vnímání zdravotních rizik.

Navzdory smíšeným postojům ke zdravotním rizikům a technologiím plánuje 55 % českých spotřebitelů větší ostražitost ohledně svého duševního zdraví, respektive 62 % v případě fyzického zdraví. 

Čeští spotřebitelé mají obavy o geopolitiku a ekonomiku 

Výrazná většina (70 %) Čechů se obává vypuknutí nebo rozšíření zahraničních konfliktů, zatímco mezi Západoevropany je to pouze 46 %. To poukazuje v našem regionu na hluboce zakořeněné obavy o globální stabilitu a její potenciální dopad na národ.

Zhoršení politických vztahů mezi zeměmi se velmi obává 65 % Čechů, zatímco v západní Evropě je to 28 %. Toto širší znepokojení z geopolitické dynamiky zvyšuje obavy spotřebitelů.

Obavy o českou ekonomiku jsou pro spotřebitele významné, když 66 % z nich vyjadřuje obavy o její stabilitu a vyhlídky do budoucna. To je výrazně více než 34 % Západoevropanů, kteří si myslí totéž o svých ekonomikách, což odráží domácí nejistotu ohledně zaměstnanosti, inflace a finančního zabezpečení.