Komponentní odpisování ve vztahu k základu daně z příjmů právnických osob

Komponentní odpisování ve vztahu k základu daně z příjmů právnických osob

14. září 2022
Předmět Tax Alert
Kategorie Daně z příjmů

Komponentní odepisování je specifická účetní metoda, dle které lze významné části majetku s odlišnou dobou použitelnosti (komponenty) odpisovat samostatně od zbylé části majetku. Daňový poplatník ovšem musí vymezit druh majetku, u kterého použije metodu komponentního odpisování, průběh používání a způsob určení komponenty včetně jejího ocenění. Komponentou tak může být např. výtah, motor u výrobní linky, chladicí systém v mrazírně.

Zákon o daních z příjmů použití metody komponentního odpisování neumožňuje, a dokonce výslovně stanoví povinnost vliv této metody ze základu daně eliminovat. Náhrada jedné komponenty za jinou se stejnými parametry se považuje za opravu a související náklady se v daňovém přiznání uplatní jako daňově uznatelné v roce realizace náhrady. Pokud by ale nová komponenta měla odlišné parametry, může se jednat o technické zhodnocení, které je třeba kapitalizovat do hodnoty majetku. Při vyřazení účetně neodepsané komponenty je třeba rozlišovat, zda se v roce výměny komponenty jednalo o opravu nebo technické zhodnocení majetku. Odpovídala-li výměna komponenty opravě, vyřazení účetní zůstatkové hodnoty nelze uplatnit jako daňově uznatelný náklad. Odlišný daňový režim se může uplatnit při vyřazení komponenty po technickém zhodnocení. Podmínky pro daňovou uznatelnost je nutno v každém jednotlivém případě posoudit individuálně.

V případě dotazů se prosím obraťte na autory článku nebo EY poradenský tým, se kterým spolupracujete.

Autoři:

Ladislava Zamazalová

Ivan Zhurkin

  • Tax Alert - English version

    Component depreciation in relation to the corporate income tax base 

    Component depreciation is a specific accounting method according to which significant parts of asset with different useful lives (components) can be depreciated separately from the rest of the asset. The taxpayer is obliged to specify the type of asset for which the component depreciation method is used, the period of use and the method of the component’s identification, including its valuation. A component may be, for example, an elevator, a motor in a production line, or a refrigeration system in a freezer.

    The Income Tax Act does not allow the use of the component depreciation method and even explicitly stipulates the obligation to eliminate the impact of this method on the tax base. The replacement of one component with another with the same parameters is considered a repair and the related costs are tax deductible in the year of the replacement. However, if the new component has different parameters, it may be a technical improvement which must be capitalised in the value of the asset. When disposing of an component with the accounting residual value, a distinction should be made as to whether the component was a repair or a technical improvement of the asset in the year of replacement. If the replacement of the component corresponded to a repair, the disposal of the accounting residual value cannot be claimed as a tax deductible expense. A different tax treatment may apply to the disposal of a component after technical improvement. The conditions for tax deductibility should be assessed individually.

    If you have any questions, please contact the authors of the article or the EY advisory team you are working with.

    Authors:

    Ladislava Zamazalová

    Ivan Zhurkin