EY označuje globální organizaci a může se vztahovat na jednu nebo více členských firem Ernst & Young Global Limited, z nichž každá je samostatným právním subjektem. EYG, britská společnost s ručením omezeným, neposkytuje služby klientům.
Ministerstvo financí vydalo Pokyn GFŘ D-56 (dostupný ZDE), kterým upravuje postup správce daně při rozhodování o promíjení pokuty za neoznámení osvobozených příjmů.
Povinnost podat oznámení má poplatník, který realizoval osvobozený příjem přesahující částku 5 milionů Kč; oznámení musí být podáno nejpozději ve lhůtě pro podání daňového přiznání za zdaňovací období, v němž poplatník příjem obdržel. Při nesplnění této povinnosti ZDP stanoví relativně materiální pokuty (vypočtené z částky celkového osvobozeného příjmu, nikoliv jen dosaženého zisku), a to ve výši:
Poměrně striktní výklad tohoto ustanovení byl také nedávno potvrzen krajským soudem (informovali jsme vás ZDE). Možná právě v reakci na tyto případy teď ministerstvo problematiku adresuje pokynem.
ZDP dává správci daně možnost pokutu zcela nebo zčásti prominout, pokud k nepodání oznámení došlo z ospravedlnitelného důvodu.
Základní podmínkou pro možnost vyhovění (částečného) prominutí pokuty je, že poplatník nebo osoba, která je členem jeho statutárního orgánu, v posledních 3 letech závažným způsobem neporušil daňové nebo účetní právní předpisy.
Pokyn následně stanoví demonstrativní výčet ospravedlnitelných důvodů pro prominutí pokuty, kterými jsou:
Procentuální ohodnocení prominutí výše pokuty se v uvedených případech pohybuje mezi 90 – 100 %, což může být vzhledem k výši pokuty a skutečnosti, že de facto nebyly kráceny příjmy státního rozpočtu, považováno za relativně přiměřenou moderaci sankce. Otázkou zůstává, jakou výši pokuty bude správce daně promíjet v situacích, kdy poplatník pochybení zjistí např. až při přípravě daňového přiznání za další rok, což bude po 150 dnech po uplynutí původní lhůty.
V případě dotazů se obraťte na autora článku nebo na poradenský tým EY, se kterým spolupracujete.