Soudní dvůr EU se vyjádří k daňové uznatelnosti úroků z akvizičních úvěrů

Soudní dvůr EU se vyjádří k daňové uznatelnosti úroků z akvizičních úvěrů

21. září 2022
Předmět Tax Alert
Kategorie Daně z příjmů Mezinárodní zdanění

Zobrazit zdroje

Nizozemský Nejvyšší soud požádal Soudní dvůr EU, aby vyjasnil, zda nizozemská pravidla omezující daňovou uznatelnost úrokových nákladů vynaložených na akviziční úvěr jsou v rozporu se svobodou usazování.  Očekává se, že Soudní dvůr dále rozvede své rozhodnutí ve věci Lexel (C-484/19).

Situace – nizozemská holdingová společnost koupila podíl v jiné nizozemské společnosti a tuto akvizici financovala dluhem od spojené osoby usazené v Belgii (FinCo). Díky speciálnímu daňovému režimu podléhalo FinCo nízké efektivní sazbě daně. FinCo se financovalo prostřednictvím vkladu od své belgické mateřské společnosti, která byla zároveň mateřskou společností nizozemské holdingové společnosti.

Podle nizozemských pravidel jsou úrokové náklady vynaložené na vnitroskupinový úvěr, kterým se financuje akvizice podílu ve společnosti, obecně daňově neuznatelné, pokud poplatník neprokáže existenci obchodních důvodů pro financování úvěrem a samotnou akvizici. V případě akvizic od třetích osob se má zato, že obchodní důvody existují, pokud není financování uměle přesměrováno v rámci skupiny.

V daném případě správní soudy došly k závěry, že směrování akvizičního financování přes FinCo bylo motivováno převážně daňovými důvody, a proto je úrok daňově neuznatelný. Nejvyšší soud shrnul, že přestože splnění podmínky existence obchodních důvodů je obtížnější v přeshraničních uspořádáních, jedná se o porušení svobody usazování, které je ospravedlnitelné bojem proti daňovým únikům a podvodům. Soud přesto položil Soudnímu dvoru EU několik otázek týkající se omezení daňové uznatelnosti nákladů vynaložených na financování akvizic podílů (v rámci skupiny i od třetích osob). Na rozsudek si však ještě počkáme.

Ve skutkově obdobném případu (ve věci Lexel) Soudní dvůr naznačil, že je v rozporu se svobodou usazování, když náklady na akviziční financování jsou neuznatelné v přeshraniční situaci a byly by uznatelné v čistě lokální situaci, pokud podmínky financování v rámci skupiny odpovídají obvyklým tržním podmínkám. Soudní dvůr se dále (mimo jiné) zabýval tím, zda by omezení svobody usazování mohlo být odůvodněno bojem proti daňovým podvodům a únikům. Nakonec dospěl k názoru, že pouhá okolnost, že si poplatník přeje odečíst úroky v přeshraniční situaci bez jakéhokoli vykonstruovaného převodu, nemůže odůvodnit opatření omezující svobodu usazování.

V poslední době se objevuje větší počet rozsudků českých správních soudů, které se zabývají odčitatelností úroků na akviziční financování, zejména ve vztahu k principu zneužití práva. Přestože rozsudek Soudního dvora ve věci Lexel se zdá být pozitivní, obezřetnost při strukturování akvizic nových společností je na místě.

V případě zájmu o bližší informace se prosím obraťte na autora článku nebo na další členy týmu EY, se kterými spolupracujete.

Autor:

Karel Hronek

  • Tax Alert - English version

    CJEU to rule on tax deductibility of interest on acquisition loans

    The Dutch Supreme Court has asked the CJEU to clarify whether the Dutch rules limiting the tax deductibility of interest costs incurred on acquisition loans are contrary to the freedom of establishment.  The Court is expected to further elaborate on its decision in Lexel case (C-484/19).

    Situation - A Dutch holding company bought shares in another Dutch company and financed the acquisition with debt from a related party established in Belgium (FinCo). Due to a special tax regime, FinCo was subject to a low effective tax rate. FinCo was financed by a contribution from its Belgian parent company, which was also the parent company of the Dutch holding company.

    Under Dutch rules, interest costs incurred on an intercompany loan to finance the acquisition of shares are generally not tax deductible unless the taxpayer proves the existence of commercial reasons for the loan financing and the acquisition itself. In the case of acquisitions from third parties, commercial reasons are presumed to exist unless the financing is artificially re-routed within the group.

    In the present case, the administrative courts concluded that the routing of the acquisition financing through FinCo was motivated mainly by tax reasons, and therefore, the interest was not tax deductible. The Supreme Court summarised that, although the requirement of commercial reasons is more difficult to meet in cross-border arrangements, it is an infringement of the freedom of establishment which is justifiable by the fight against tax evasion and fraud. Nevertheless, the Court asked the CJEU several questions concerning the limitation of the tax deductibility of costs incurred to finance acquisitions of shares (both intra-group and from third parties). However, we will have to wait for the judgment.

    In a factually similar case (Lexel), the Court of Justice stated that it is contrary to the freedom of establishment if acquisition financing costs are not deductible in a cross-border situation and would be deductible in a purely local situation if the terms of the intra-group financing are arm’s length. The Court went on to consider (inter alia) whether the restriction on the freedom of establishment could be justifiable by the fight against tax evasion and avoidance. Finally, it held that the mere fact that a taxpayer wishes to deduct interest in a cross-border situation without any artificial transfer cannot justify a measure restricting the freedom of establishment.

    Recently, there have been a growing number of judgments of Czech administrative courts dealing with the deductibility of interest on acquisition financing, in particular in relation to the principle of abuse of rights. Although the Court's judgment in Lexel case appears to be positive, caution should be taken upon structuring of acquisitions of new companies.

    For further information, please contact the author of this article or other members of the EY team with whom you work.

    Author:

    Karel Hronek