EY pomáhá svým klientům vytvářet dlouhodobou přidanou hodnotu. Naše služby a profesionální řešení, založené na datech a podporované moderními technologiemi, klientům usnadňují nejen každodenní fungování, ale i růst či transformaci.
Smyslem EY je tvořit lépe fungující svět. Naše expertiza a služby pomáhají vytvářet dlouhodobou hodnotu pro klienty, zaměstnance a společnost, a tím budovat důvěru v kapitálových trzích.
Přinášíme vám čerstvý rozsudek Nejvyššího správního soudu (NSS) na téma zneužití a korunových dluhopisů.
Situace
V listopadu 2012 společnost požádala banky o vyjádření k možnosti poskytnutí úvěru k financování projektu dokončované fotovoltaické elektrárny (FVE) v Rumunsku, přičemž obdržela zápornou odpověď.
V prosinci 2012 se společností uzavřel její ředitel smlouvu o úpisu tzv. korunových dluhopisů v celkové výši emisního kurzu 35 mil. Kč.
V průběhu procesu emise dluhopisů vyzval společnost tento její ředitel k vrácení bezúročné půjčky v celkové výši 33 mil. Kč, kterou jí poskytl v roce 2010 – společnost tuto půjčku vrátila.
Její ředitel pak následně splatil společnosti emisní kurz upsaných dluhopisů v celkové výši 35 mil. Kč.
V březnu 2013 ředitel společnost požádal o předčasné splacení jmenovité hodnoty upsaných dluhopisů včetně úhrady úroků, k čemuž došlo v dubnu 2013.
V květnu 2013 poskytl ředitel společnosti další bezúročnou půjčku ve výši 35 mil. Kč.
Společnost tento postup zdůvodnila zmařenou investicí do FVE v Rumunsku, která se nakonec nekonala. Dle společnosti představovala emise dluhopisů transparentní a standardní finanční nástroj - zamýšlela vstoupit do projektu výstavby FVE v Rumunsku, přičemž bezprostředně po zjištění ekonomické nezajímavosti došlo k předčasné splatnosti předmětných dluhopisů.
Přichází správce daně a související úrokový náklad z předmětných dluhopisů odmítá uznat s tím, že se jednalo o úkony spojených osob sledující zneužití práva, přičemž jediným skutečným účelem emise dluhopisů bylo využít v daném období pravidla, které umožnilo držitelům korunových dluhopisů vyhnout se zdanění příjmů z dluhopisových úroků - cílem tak dle správce daně bylo vyplacení úroků nezatížených srážkovou daní řediteli společnosti za současného snížení základu daně z příjmů právnických osob společnosti jejich uplatněním jako daňově uznatelných nákladů.
Krajský soud se postavil na stranu správce daně.
Co na to NSS?
NSS se rovněž postavil na stranu správce daně – jeho vybrané postřehy:
Dle NSS je primárním smyslem emise dluhopisů zajištění externího zdroje financování, čili získání dodatečného kapitálu pro další rozvoj nebo udržení podnikání z externích zdrojů. Pokud je tento účel naplněn, uplatnění úrokových nákladů externího financování při stanovení základu daně z příjmů zásadně neodporuje účelu § 24 odst. 1 zákona o daních z příjmů (ZDP).
Dle NSS tento účel v daném případě naplněn nebyl. Vydání dluhopisů v této věci dle NSS sloužilo primárně jako prostředek zajištění nezdaněných úrokových příjmů ředitele společnosti, současně též ke snížení základu daně pro stanovení daně z příjmů právnických osob společnosti.
Dle NSS společnost neprokázala svůj záměr financovat předmětnou emisí dluhopisů právě projekt dostavby FVE v Rumunsku.
NSS rovněž zdůraznil, že společnost před zahájením procesu samotné emise nevyčkala ani odpovědí od oslovených bank na její žádost o úvěrové financování této investice.
NSS rovněž zdůraznil skutečnost, že společnost nehodlala k financování tvrzené investice využít zdroje fakticky externí. NSS konstatoval, že úpis korunových dluhopisů třetími osobami by vedl k obdobným daňovým důsledkům, které jsou v posuzované věci sporné, tj. k uplatnění úrokových nákladů jako nákladů uznatelných při stanovení základu daně z příjmů. V takovém případě by se ovšem dle NSS jednalo o transakci se zřejmým ekonomickým účelem jiným než pouze získání daňových výhod spojených s korunovými dluhopisy, a sice účelem skutečně financovat své ekonomické aktivity
Dle NSS je z daného sledu kroků zřejmý uměle vytvořený koloběh vlastních finančních prostředků. Pokud by společnost v daném případě dluhopisy neemitovala, její finanční situace by se podstatně nezměnila, zároveň by jí však nevznikl náklad spočívající v dluhopisových úrocích.
Doba, po jakou ředitel společnosti držel upsané dluhopisy, je dle NSS pro posouzení věci nerozhodná.
V případě dotazů se prosím obraťte na autorku článku nebo daňový tým EY, se kterým pravidelně spolupracujete.
Supreme Administrative Court on Crown Bonds and Abuse
We bring you a fresh judgment of the Supreme Administrative Court (SAC) on the topic of abuse and crown bonds.
Situation
In November 2012, a company asked banks for their opinion on the possibility of granting a loan to finance a photovoltaic power plant (PV plant) project under completion in Romania, and received a negative answer.
In December 2012, the company's director entered into an agreement with the company for the subscription of the so-called Crown Bonds with a total issue price of EUR 35 million. The company was granted a bond for CZK 35 million.
In the course of the bond issuance process, the company was asked by the director to repay an interest-free loan totalling CZK 33 million. The company repaid the loan of CZK 33 million, which he had granted to it in 2010.
Its director then subsequently paid the company the issue price of the subscribed bonds in the total amount of CZK 35 million.
In March 2013, the director requested the company to prepay the nominal value of the subscribed bonds, including the payment of interest, which took place in April 2013.
In May 2013, the director granted another interest-free loan to the company in the amount of 35 million CZK.
The company justified this action by the fact that the investment in the PV plant in Romania was cancelled and did not take place. According to the company, the bond issue was a transparent and standard financial instrument - it intended to enter into a project for the construction of a PV plant in Romania, and immediately after the economic unattractiveness was discovered, the bonds in question matured early.
The tax authorities refused to recognise the related interest expense on the bonds in question, arguing that these were acts of connected persons pursuing an abuse of law, the only real purpose of the bond issue being to take advantage of the rule at the time that enabled to pay interest not subject to withholding tax to the director of the company, while at the same time reducing the company's corporate tax base by claiming it as a tax deductible expense.
The Regional Court sided with the tax administrator.
What does the SAC say?
The SAC also sided with the tax administrator - its selected observations:
According to the SAC, the primary purpose of a bond issue is to secure an external source of financing, i.e. to obtain additional capital for further development or maintenance of the business from external sources. If this purpose is fulfilled, the deduction of interest costs of external financing in determining the income tax base does not in principle contradict the purpose of Section 24(1) of the Income Tax Act (ITA).
According to the SAC, this purpose was not fulfilled in the present case. According to the SAC, the issuance of the bonds in this case served primarily as a means of securing tax-free interest income of the company's director, and at the same time also to reduce the tax base for the determination of the company's corporate income tax.
According to the Supreme Administrative Court, the company had not proved its intention to finance, by means of the bond issue in question, the project for the completion of the PV plant in Romania.
The SAC also pointed out that the company did not even wait for a response from the banks it approached to its request for credit financing for the investment before starting the actual issuance process.
The SAC also stressed the fact that the company did not intend to use effectively external sources to finance the alleged investment. The SAC held that the subscription of the Crown bonds by third parties would have led to similar tax consequences to those at issue in the present case, i.e. the application of interest costs as deductible expenses in determining the income tax base. In such a case, however, according to the Supreme Administrative Court, the transaction would have an obvious economic purpose other than merely to obtain the tax advantages associated with the koruna bonds, namely to actually finance its economic activities
According to the SAC, the sequence of steps in question shows an artificially created cycle of own funds. In the present case, if the company had not issued the bonds, its financial situation would not have changed significantly, and it would not have incurred the cost of the interest on the bonds.
According to the Supreme Administrative Court, the period for which the company's director held the subscribed bonds is irrelevant to the assessment of the case.
If you have any questions, please contact the author of this article or the EY tax team with whom you regularly work.