EY black logo

 
Pilíř 2 iniciativy BEPS 2.0. – efektivní sazba daně

V dalším díle seriálu o iniciativě BEPS 2.0. – Pilíř 2 se budeme zabývat výpočtem efektivní sazby daně. Jeden by čekal, že to je jasné, protože se vydělí daň ziskem a bude hotovo – ne tak úplně, pojďme se na výpočet podívat blíž.

V minulých dílech jsme si řekli, co jsou upravené zahrnuté daně a co je kvalifikovaný příjem (zisk nebo ztráta podle GloBE pravidel). Zároveň jsme si vydefinovali, co se považuje za zahrnuté entity, příp. kam se zahrnuje stálá provozovna či daňově transparentní entita.

Sazba efektivní daně se určuje na úrovni jurisdikce. Jinými slovy se sečtou kvalifikované příjmy všech zahrnutých entit v dané jurisdikci (až na určité výjimky, např. investičních entit, jak je definují pravidla Pilíře 2) a jejich upravené zahrnuté daně. Podíl součtu daní a kladné částky součtu kvalifikovaných příjmů nám dá efektivní sazbu daně za jurisdikci. Takto vypočtená sazba se porovná s minimální 15% sazbou daně.

Pokud je vypočtená sazba nižší než 15 % (hovoříme pak o procentní sazbě dorovnávací daně), vypočte se nadměrný zisk, ze kterého se následně stanoví dodatečná daň za jurisdikci. Nadměrný zisk je celkový kvalifikovaný příjem za jurisdikci očištěný o tzv. vyloučení příjmu na základě ekonomické podstaty. Toto vyloučení se určí jako 5 % ze způsobilých mzdových nákladů a 5 % z hodnoty způsobilých hmotných aktiv (jedná se zjednodušeně o čistou účetní hodnotu zejména pozemků, budov a zařízení, pokud tyto nejsou drženy za účelem prodeje, pronájmu nebo investice). Po přechodnou dobu do roku 2032 jsou daná procenta vyšší.[1]

Dorovnávací daň se následně vypočítá jako součin kladné částky očištěného nadměrného zisku a procentní sazby dorovnávací daně.

Podle dosud dostupných návrhů lokálních implementací Pilíře 2 to vypadá, že státy budou ve velkém uplatňovat vnitrostátní dorovnávací daň a zároveň že výpočet vnitrostátní dorovnávací daně bude stejný (či velmi obdobný) jako výpočet dorovnávací daně uvedený výše. Pak lze předpokládat, že jednotlivé státy vyberou vnitrostátní dorovnávací daň a dorovnávací daň následně nebude vybírána na úrovni nejvyšší mateřské společnosti.

Matematicky nevypadá výpočet efektivní sazby a následně dorovnávací daně složitě – vezmou se dvě čísla, odečtou se nebo se podělí a je to. Problém je, kde ty čísla vzít a co se skrývá za jednotlivými definicemi např. co přesně je čistá účetní hodnota způsobilých hmotných aktiv, jak se určí způsobilé mzdové náklady u zaměstnanců, kteří pracují doma i v zahraničí, apod. V EY máme detailní návod a postup, který pomůže na nic nezapomenout a připravit se na to, že tyto informace a data budou muset být připravena pro přiznání za rok 2024 a jako v každém daňovém řízení, důkazní břemeno je na poplatníkovi. 

Ministerstvo financí avizovalo, že v tomto týdnu vydá první návrh české implementace. Již nyní se tedy můžete těšit na pokračování naší série o Pilíři 2. V případě dotazů se prosím obraťte na autora článku nebo daňový tým EY, se kterým pravidelně spolupracujete.

Autor:

Karel Hronek
 

[1] Pro mzdové náklady procento postupně klesá z 10 % pro rok 2023 až na 5,8 % pro rok 2032 a pro hmotná aktiva z 8 % pro rok 2023 až na 5,4 % pro rok 2032. Od roku 2033 se uplatní 5 %.