EY black logo

 

Jak je to s uznatelností společenské akce?


Pro zajímavost vám přinášíme zajímavý pohled Nejvyššího správního soudu (NSS) k otázce uznatelnosti nákladů na „společenskou akci“.

Co se řešilo?

  • Společnost X uspořádala akci nazvanou jako společenské setkání u příležitosti výročí 20 let od založení. Dovětek k akci zněl „X – 20 let – akce pro klienty – společenské setkání – prioritou je relaxovat, užívat si a zkoušet zajímavé aktivity (střelba, golf apod.)“.
  • Správce daně zjistil, že při akci přivítaly hosty hostesky, během večera probíhaly společenské aktivity jako kulečník, bowling, laserová střelnice, golfový trenažer, hra BINGO, fotokoutek, sauna, vířivka. Průběh večera byl moderován, k poslechu a tanci hrála hudební skupina a DJ, uskutečnilo se umělecké vystoupení kouzelníka, zajištěno bylo rovněž ubytování. Během společenského večera bylo představeno nové logo společnosti.
  • Společnost považovala související náklady za daňově účinné náklady podle § 24 odst. 1 zákona o daních z příjmů (ZDP).

Co na to správce daně?

Správce daně naopak dovodil, že se jednalo o reprezentaci ve smyslu § 25 odst. 1 písm. t) ZDP a tedy o daňově neúčinné náklady.

Co na to společnost?

Společnost mimo jiné argumentovala, že

  • pro zákazníky uspořádala školení spojené s prezentací historie společnosti, dosažených úspěchů, nové strategie a firemního stylu, nových vizí a směrů, kterými se bude společnost dále rozvíjet, nově zaváděných komodit;
  • při společenských akcích proběhla neformální jednání;
  • jednalo o akci pro klienty, jejímž účelem bylo budovat pozici značky či jméno firmy ve společnosti v boji s konkurencí, přičemž účastníci akce si odnášejí zážitky, čímž je posilován budoucí potenciál společnosti dosahovat příjmy;
  • vystoupení měla za úkol podpořit návštěvnost této propagační akce, a nikoli poskytnout benefity jejím účastníkům.

Co na to NSS?

NSS se postavil na stranu správce daně – výběr zajímavých argumentů pro tento závěr:

  • Mezi pojmem reprezentace a reklama je tenká hranice a je třeba vždy v konkrétním případě zvážit konkrétní okolnosti.
  • Reklamu je nutno hodnotit ve světle přesvědčovacího procesu, při kterém jsou hledáni především noví uživatelé zboží a služeb. Pokud má být pod náklady podle § 24 odst. 1 ZDP zahrnuto školení, mohou být daňově uznatelné pouze výdaje vynaložené na pronájmy za účelem školení, příp. za jiným účelem, který podle racionálního předpokladu v době, kdy byly vynaloženy, mohly vést k, byť nepřímému, zvýšení příjmů.
  • Celý průběh posuzované akce nasvědčuje tomu, že se jednalo o společenskou reprezentativní událost, která byla určena k přímé spotřebě obchodních partnerů společnosti, a nejednalo se o propagaci konkrétních výrobků či služeb společnosti. To vše podporuje pojetí akce, včetně jejího názvu a podnázvu, z něhož je zřejmé, že účelem této akce byla v prvé řadě zábava hostů, a nikoli navazování obchodních vztahů. Individuální okolnosti tohoto případu tedy nasvědčují tomu, že se jednalo o náklady na reprezentaci dle § 25 odst. 1 písm. t) ZDP.
  • Předložené důkazy neprokazují, že se na akci konalo školení či jednání s obchodními partnery. Jestliže společnost chtěla prokázat to, že na akci proběhlo školení a neformální jednání obchodních partnerů, na základě výslechů hostů, měla to správci daně navrhnout. Obdobně měla správci daně doložit konkrétní fotografie, z nichž vyvozuje to, že na akci proběhla prezentace jejích výrobků.
  • Je rozdíl mezi poklidnou akcí, při které proběhne prezentace výrobků s následným obchodním jednáním, a pompézní akcí s hudebním doprovodem, soutěžemi apod., jejíž podtitul je, že jejím účelem je se pobavit a zrelaxovat.

V případě dotazů se prosím obraťte na autora článku nebo daňový tým EY, se kterým pravidelně spolupracujete.

Autor:

Radek Matuštík