Mýty a pověry panující okolo „uhlíkového cla“

Mýty a pověry panující okolo „uhlíkového cla“

27. července 2023
Předmět Tax Alert
Kategorie DPH, nepřímé daně Ostatní daně

Zobrazit zdroje

O nejnovějším vývoji v oblasti mechanismu uhlíkového cla (CBAM) jsme Vás informovali ZDE. Zároveň připravujeme webinář na toto téma, který se uskuteční online 11. září 2023 – přihlásit se můžete ZDE.

Z diskuzí s dovozci, kterých se první povinnosti budou týkat již od 1. října 2023 plyne, že kolem mechanismu uhlíkového cla panuje v praxi mnoho mýtů a pověr. Některé z nich jsme shrnuli v tomto článku.

1.  „Do konce roku 2026 nemusím v souvislosti s mechanismem uhlíkového cla nic dělat, protože není vyžadována žádná platba.“ 

Je pravdou, že do konce roku 2026 se nepočítá se související platbou (nákupem uhlíkových certifikátů), dovozci však budou mít již od října 2023 povinnost hlásit mj. emise obsažené v dováženém (vybraném) zboží příslušnému úřadu. Neplnění této povinnosti bude pokutováno.

2.  „Pokud se nestihnu k mechanismu uhlíkového cla registrovat včas, nic se neděje, registraci k DPH lze také zpracovat se zpětnou účinností.“

V praxi se může stát, že v případě, že se dovozce nestihne včas (tj. do konce roku 2024) do systému zaregistrovat, odmítne celní úřad propustit při dovozu zboží podléhající uhlíkovému clu do příslušného celního režimu. Proto doporučujeme problematiku sledovat a včas se do systému registrovat.

3.  „Celní problematiku neřeším, už mám nepřímého zástupce, který vše vyřizuje za mě. Pověřím nepřímého zástupce, aby všechny povinnosti související s mechanismem uhlíkového cla plnil za mě.“

Dovozce může pověřit nepřímého zástupce plněním povinností vyplývajících z nové regulace, nepřímý zástupce však s tímto musí souhlasit. Nelze automaticky předpokládat, že zástupce bude schopen kontaktovat všechny relevantní dodavatele a získat od nich veškeré nezbytné údaje. Rovněž ochota převzít odpovědnost za hlášení emisí či nákup certifikátů pro dovozce může být poměrně limitovaná.

4.  „Zkontroloval jsem si své dovozy a nedovážím žádné zboží podléhající mechanismu uhlíkového cla, tudíž se mě problematika netýká a nemusím ji dále řešit.“

Dovozci musí problematiku sledovat i nadále, protože složení jimi dováženého zboží se může změnit. Navíc, záměrem Komise je postupně seznam zboží podléhající uhlíkovému clu významně rozšiřovat.

5.  „Zboží, které dovážím, má nulovou celní sazbu, případně využívám zvláštní celní režimy, takže nebudu platit ani uhlíkové clo.“

Mezi celní sazbou a uhlíkovým clem není žádná vazba, i když související povinnost (platební / reportingová) se v obou případech odvíjí od sazebního zařazení zboží. I zboží s nulovou celní sazbou může podléhat uhlíkovému clu.

Je pravda, že povinnosti související s uhlíkovým clem obecně vznikají až propuštěním zboží do volného oběhu – v tomto ohledu mohou zvláštní režimy (např. režim aktivního zušlechťovacího styku) pomoci. Za určitých okolností ale naopak mohou reporting zkomplikovat – např. v situaci, kdy dovozce po zpracování propustí zpracované zboží do volného oběhu, může mu vzniknout povinnost hlásit emise obsažené v materiálech dovezených ke zpracování, i pokud finální zpracované zboží uhlíkovému clu nepodléhá.

6.  „Obchoduji výhradně se Švýcarskem, Norskem a Velkou Británií, proto nemusím žádné povinnosti související s mechanismem uhlíkového cla řešit.“

Švýcarsko a Norsko jsou opravdu výjimky, na které se mechanismus nevztahuje. Při posuzování, zda se na zboží mechanismus vztahuje, je však nutné zkoumat (nepreferenční) původ dováženého zboží, nikoliv pouze to, odkud se zboží fyzicky dováží/kde je usazený dodavatel.

Velká Británie, podobně jako Turecko, které je členem celní unie s EU, výjimku nemají.

7.  „Máme velmi pokročilé IT systémy, reportování pro nás nebude žádný problém.“

I s pokročilými IT systémy bude potřeba získat od dodavatelů data o dováženém zboží, která se budou reportovat. Správný reporting bude možný pouze ve spolupráci s dodavatelem, na kterého se však nové povinnosti přímo nevztahují. Spolupráci bude tedy stěžejní nastavit i po právní stránce.

Nová regulace je relevantní nejen pro podniky, které dováží nebo vyrábí zboží s vyšší uhlíkovou stopou. Vzhledem k tomu, že mechanismus uhlíkového cla začne fungovat již 1. října 2023, doporučujeme začít s přípravou na plnění nových reportingových povinností co nejdříve. Rádi Vám s přípravou pomůžeme.

Pro více informací prosím kontaktujte autory článku nebo klientský tým EY, se kterým spolupracujete.

Autoři:

Jakub Kašuba
Nikola Kratochvílová 

  • Tax Alert - English version

    Myths and superstitions surrounding the "carbon tariff"

    We have reported on the latest developments in the Carbon Tariff Mechanism (CBAM) HERE. We are also preparing a webinar on this topic to be held online on 11 September 2023 - you can register HERE.

    Discussions with importers, who will be affected by the first obligations from 1 October 2023, suggest that there are many myths and superstitions surrounding the carbon duty mechanism in practice. We have summarised some of these in this article.

    1.  "I don't have to do anything about the CBAM until the end of 2026 because no payment is required." 

    While it is true that there is no associated payment (purchase of carbon certificates) until the end of 2026, importers will be required to report, among other things, emissions contained in imported (selected) goods to the relevant authority from October 2023. Non-compliance with this obligation will be penalised.

    2.   "If I fail to register for the CBAM on time, nothing happens, VAT registration can also be processed retrospectively."

    In practice, if an importer fails to register for the scheme in time (i.e. by the end of 2024), the customs authority may refuse to release the goods subject to carbon duty into the relevant customs regime upon importation. We therefore recommend monitoring the issue and registering in the system in due time.

    3.   "I do not handle customs issues, I already have an indirect customs representative who handles everything for me. I will instruct the representative to perform all the duties related to the carbon duty mechanism on my behalf."

    The importer may delegate to an indirect customs representative the obligations arising from the new regulation, but the representative must agree to this. It cannot be automatically assumed that the representative will be able to contact all relevant suppliers and obtain all necessary data from them. Also, the willingness to take responsibility for reporting emissions or purchasing certificates for importers may be quite limited.

    4.   "I have checked my imports and I do not import any goods subject to the CBAM, so the issue does not concern me and I do not need to address it further."

    Importers must continue to monitor the issue as the composition of the goods they import may change. In addition, the Commission intends to expand the list of goods subject to the carbon duty significantly over time.

    5.   "The goods I import are zero-rated or benefit from special procedures, so I will not pay a carbon duty."

    There is no link between the tariff rate and the carbon duty, although the related obligation (payment/reporting) in both cases is based on the tariff classification of the goods. Even zero-rated goods may be subject to CBAM.

    It is true that carbon duty obligations generally only arise when goods are released for free circulation - special procedures (e.g. inward processing arrangements) can help in this respect. However, in certain circumstances, they can complicate reporting - e.g. in a situation where the importer releases processed goods for free circulation after processing, he may be obliged to report emissions contained in the materials imported for processing, even if the final processed goods are not subject to the CBAM.

    6.   "I trade exclusively with Switzerland, Norway and the UK, so I do not have to deal with any obligations related to the CBAM."

    Switzerland and Norway are indeed exceptions that are not covered by the mechanism. However, in assessing whether goods are covered by the mechanism, it is necessary to look at the (non-preferential) origin of the imported goods, not just where the goods are physically imported from/where the supplier is established.

    The UK, like Turkey, which is a member of a customs union with the EU, does not have an exemption.

    7.   "We have very advanced IT systems, reporting will not be a problem for us."

    Even with advanced IT systems, data on imported goods will need to be obtained from suppliers and reported. Proper reporting will only be possible in cooperation with the supplier, who is not directly affected by the new obligations. It will therefore be crucial to set up the cooperation also from a legal point of view.

    The new regulation is relevant not only for companies that import or produce goods with a higher carbon footprint. As the carbon duty mechanism will start to operate as early as 1 October 2023, it is recommended to start preparing for the new reporting obligations as soon as possible. We will be pleased to help you prepare.

    For more information, please contact the authors of this article or the EY client team you are working with.

    Authors:

    Jakub Kašuba
    Nikola Kratochvílová