Návrh Novely zákona o ručení za mzdy zaměstnanců ve stavebnictví
Ručení za mzdu zaměstnanců osobou odlišnou od zaměstnavatele není pro český zákoník práce cizím institutem – ve stávající úpravě se s ním můžete setkat při nadnárodním poskytování služeb. Doposud se tato úprava vztahovala pouze na zmíněný typ vztahů, to má ovšem změnit novela představená začátkem tohoto měsíce vládě Ministerstvem práce a sociálních věcí (dále jen „MPSV“) – ta byla připravena po výtce, kterou České republice zaslala Evropská komise pro špatnou implementaci směrnice, která ukládá členským státům povinnost zajistit tuto ochranu.
Navrhovaná úprava, která se týká výlučně nadnárodních a tuzemských poddodavatelských vztahů ve stavebnictví, má nově poskytovat ochranu všem zaměstnancům, včetně agenturních, kterým zaměstnavatel za plnění práce pro dodavatele nevyplatil mzdu. Zaměstnavatel by měl mít povinnost řádně informovat zaměstnance o jejich nově navrhovaných právech a povinnostech. Těmi jsou možnost žádat vyplacení odměny po ručiteli, neplní-li tuto povinnost zaměstnavatel, a informace o osobě ručitele či ručitelů. Poskytování těchto informací by mělo být pro zaměstnavatele povinné a budou muset být poskytnuty všem zaměstnancům, kteří se budou podílet na plnění smluvního závazku.
Nastane-li situace, kdy zaměstnavatel zaměstnanci odměnu nevyplatí, může se zaměstnanec či odborová organizace, jíž je členem, do 3 měsíců od uplynutí doby splatnosti odměny obrátit s výzvou na ručitele. Tím bude subjekt, pro který zaměstnavatel vykonává činnost poddodavatele – tedy subjekt v dodavatelském řetězci o úroveň nad zaměstnavatelem. MPSV v důvodové zprávě poté výslovně specifikuje, že za ručitele nelze označit samotného investora stavby. Nárok na odměnu ovšem nebude vyplácen ve výši, v jaké byla odměna ujednána se zaměstnavatelem. MPSV navrhuje stanovit jako maximální částku ručení výši minimální mzdy. Je třeba zmínit, že ručení se týká pouze odměny zaměstnanců, nikoliv dalších povinností spojených s vyplácením odměn. Ručitel nemusí provádět srážky ze mzdy či plnit povinnosti vůči státu, tyto stále zůstávají zaměstnavateli.
Navrhovaná úprava pamatuje také na častou situaci, kdy smluvní řetězec obsahuje větší množství poddodavatelů. V takovém případě by měl ručit za vyplacení odměny nejen dodavatel, který se zaměstnavatelem vstoupil do právního vztahu, ale také dodavatel na nejvyšší úrovni smluvního řetězce.
Nesplnění informační povinnosti a nevyplácení odměn zaměstnancům bude považováno za přestupky podle zákona o inspekci práce. V případě nesplnění informační povinnosti bude zaměstnavateli hrozit pokuta až 200 tisíc korun. Stejnou výši pokuty návrh stanoví i pro situace, kdy zaměstnavatel neplní povinnost uspokojit nárok na odměnu.
Návrh zákona se momentálně nachází v připomínkovém řízení a je tedy možné, že podoba zákona se bude ještě měnit. Další vývoj pro vás budeme pečlivě sledovat. V případě zájmu o podrobnější informace se obraťte na autory článku nebo další členy advokátní kanceláře EY Law či týmu EY, se kterými spolupracujete.
