Rozsudek NSS k dokladům pro účely spotřebních daní

Rozsudek NSS k dokladům pro účely spotřebních daní

10. července 2023
Předmět Tax Alert
Kategorie DPH, nepřímé daně

Zobrazit zdroje

NSS ve svém rozsudku[1] rozhodoval o prokázání zdanění vybraných výrobků uvedených do volného daňového oběhu. Obvykle se zdanění prokazuje daňovým dokladem, dokladem o prodeji nebo dokladem o dopravě dle §5 zákona o spotřebních daních („ZSD“). Tyto doklady mají zákonem předepsané náležitosti.

Správce daně během kontrolní akce zastavil vozidlo přepravující motorovou naftu. Řidič předložil doklad o dopravě (a dodací listy), nicméně správce daně zjistil, že množství nafty na tomto dokladu se lišilo od skutečného množství, které se při kontrole ve vozidle nacházelo (rozdílné množství pak řidič dokládal dalším dodacím listem), a také, že místo určení uvedené na dokladu není stanoveno dostatečně určitě. Dle správce daně tedy předložený doklad nebyl dokladem vystaveným v souladu s §5 ZSD, naftu zabavil a rozhodl o jejím propadnutí státu.

Dle NSS však předložené doklady, byť měly formální nedostatky, nezmařily možnost výrobky individualizovat a identifikovat. Nelze tedy tvrdit, že doklad o dopravě „neexistoval“, přiměřenějším trestem by zde dle NSS mohla být pokuta za nesplnění povinnosti nepeněžité povahy dle daňového řádu (a nikoliv propadnutí výrobku).

Při vážnějších nedostatcích vystavených dokladů by však již závěr soudu nemusel být stejně shovívavý. Doporučujeme proto si vždy prověřit, že doprava (ale i skladování) vybraných výrobků probíhá se správně vystaveným dokladem dle ZSD.

V případě jakýchkoliv otázek se prosím obraťte na autory příspěvku nebo členy týmu EY, se kterými obvykle spolupracujete.

Autoři:

Jakub Kašuba

Pavol Bezek

 

[1] Rozsudek 3 Afs 76/2021 - 42

  • Tax Alert - English version

    Judgment of the Supreme Administrative Court on documents for excise duty purposes

    In its judgment[1], the SAC ruled on the proof of taxation of excise goods, which were released for consumption. Usually, taxation is proved by a tax document, a sales receipt or a transport document pursuant to section 5 of the Excise Duty Act ("EDA"). These documents have the statutory requirements.

    During an inspection operation the tax administrator intercepted a vehicle carrying diesel fuel. The driver presented a transport document (and delivery notes). However, the tax administrator discovered that the volume of diesel stated on the document differed from the actual volume of diesel stored in the vehicle at the time of the inspection (the driver then documented the difference with another delivery note) and that the destination indicated on the document was not determined with a sufficient certainty. Therefore, according to the tax administrator, the submitted document was not a document issued in accordance with Section 5 of the EDA, he confiscated the diesel and decided to forfeit it to the State.

    However, according to the Supreme Administrative Court, the submitted documents, even though they had formal deficiencies, did not prevent the possibility of individualizing and identifying the goods. Therefore, it cannot be argued that the transport document "did not exist"; a more appropriate penalty here, according to the SAC, could be a fine for non-compliance with a non-monetary obligation under the Tax Code (and not forfeiture of the goods).

    However, with more serious deficiencies in the documents issued, the court's conclusion might not be as lenient. It is therefore advisable to always check that the transport (but also the storage) of the excise goods is carried out with a correctly issued document compliant with the EDA.

    If you have any questions, please contact the authors of this article or the members of the EY team with whom you usually work.

    Authors:

    Jakub Kašuba

    Pavol Bezek

     

    [1] Judgment 3 Afs 76/2021 - 42