EY označuje globální organizaci a může se vztahovat na jednu nebo více členských firem Ernst & Young Global Limited, z nichž každá je samostatným právním subjektem. EYG, britská společnost s ručením omezeným, neposkytuje služby klientům.
Zákon o obchodních korporacích stanoví, že délka funkčního období členů představenstva akciové společnosti činí 3 roky, neurčí-li stanovy nebo smlouva o výkonu funkce jinak. Ještě do prosince 2020 činila tato zákonná délka pouhý 1 rok. Z uvedeného je patrné, že úprava je tzv. dispozitivní. Společnost se od zákonem vymezené délky funkčního období může odchýlit a stanovit ji jinak.
Jak moc „jinak“ ale lze délku funkčního období upravit? Této otázky se před několika měsíci dotkl Nejvyšší soud, když řešil, zda je možné ve stanovách upravit neomezenou délku funkční období členů představenstva a na koho taková změna stanov dopadne.
Jádrem sporu byla situace, kdy společnost změnila stanovy a ty namísto pětileté délky funkčního období nově obsahovaly délku neomezenou. Stávající členové představenstva však byli do funkce zvoleni v době platnosti „starého“ znění stanov. Bylo tedy možné stanovit funkční období neomezeně? A platilo neomezené období i pro dříve zvolené členy představenstva?
Podle názoru Nejvyššího soudu vyjádřeného v usnesení ze dne 17. 5. 2023, sp. zn. 27 Cdo 1915/2022, nic nebrání tomu, aby společnost upravila neomezenou délku funkčního období členů představenstva. Za situace, kdy může valná hromada členy představenstva (které volí) odvolat z funkce kdykoliv, i bez udání důvodů, není důvodu, pro který by nemělo být možné ve stanovách ujednat, že funkční období členů představenstva je časově neomezené.
Ve vztahu k dopadu změn stanov na stávající členy představenstva vyšel Nejvyšší soud ze specifické povahy stanov (které zavazují akcionáře i členy orgánů, aniž by je tyto osoby výslovně přijaly či podepsaly). Soud dovodil, že funkční období je rozhodnutím valné hromady společnosti modifikováno, tedy prodlouženo na neurčito i stávajícím členům představenstva. Nicméně, je třeba pamatovat na to, že vztah mezi společností a členem představenstva je vztahem smluvním. Je-li tedy prodlouženo funkční období člena představenstva, dochází tím současně k překročení souhlasu s výkonem funkce, který člen při svém zvolení udělil. Má-li být prodloužení funkčního období takového člena vůči němu účinné, musí s ním souhlasit stejně, jako by byl opětovně zvolen. Souhlas s prodloužením funkčního období přitom může člen projevit i konkludentně (kupříkladu postačí pouze to, že bude ve výkonu funkce pokračovat i poté, kdy by jeho původní funkční období již uplynulo).
Nejvyšší soud na toto své rozhodnutí navázal v dalším usnesení (ze dne 18. 5. 2023, sp. zn. 27 Cdo 2554/2022), kde posuzoval situaci opačnou, tedy zkrácení funkčního období změnou stanov. Dovodil, že změna stanov spočívající ve zkrácení funkčního období členů představenstva je účinná vůči stávajícím i budoucím členům zásadně okamžikem, kdy o ní valná hromada rozhodne, není-li v rozhodnutí valné hromady, zákoně či ve stanovách uvedeno jinak. Jelikož valná hromada může členy představenstva kdykoli odvolat, není podmínkou účinnosti zkrácení funkčního období jejich souhlas.
Dodejme, že uvedené závěry lze v zásadě vztáhnout i na členy jiných volených orgánů akciové společnosti, případně také na jednatele společnosti s ručením omezeným. Těm sice zákon délku funkčního období neupravuje, nicméně je možné ji upravit ve společenské smlouvě a poté měnit.
V případě zájmu o podrobnější informace se prosím obraťte na autory článku nebo na další členy týmu EY, se kterými spolupracujete.
Autoři: