Auditoři se musí dívat dopředu
Vážím si role externích auditorů při zvyšování kvality auditu a posilování jeho důležitosti. Je to hodně práce, oceňuji, co pro podniky dělají. Ale podle mého názoru by pomohlo, kdyby se více dívali dopředu. Kdyby měli dlouhodobější perspektivu, zájem o to, zda je podnik schopen pokračovat. Například: bude podnik stále existovat i za několik let? Nestačí jen dívat se zpátky.
Samozřejmě, když se díváte dopředu, zohledňujete i testy na snížení hodnoty a podnikatelský záměr,
ze kterého vychází ocenění. A pak tu máte otázku dalšího trvání podniku. Je zde prostor pro trochu širší pohled na to, co auditoři u podniku sledují.
Formální i neformální komunikace
Jako předsedkyně výboru pro audit mám zájem – vedle obvyklých formálních komunikačních kanálů –
i o neformální komunikaci s partnery auditu. Pokud jde o formální komunikaci, nejraději mám, když na závěr schůze výboru diskutujeme „jeden na jednoho“. Tam je prostor nejen na akutní problémy, které
se probírají na plénu, ale i na diskusi o firemní kultuře a o problémech, které by se podle názoru auditora mohly časem objevit.
Když jsem dělala finanční ředitelku, zjistila jsem, že člověk má na některé věci „lepší nos“ než ostatní
a že vidí věci, které jiní nevidí. Pokud máte příležitost k neformální komunikaci, můžete si vyměňovat
i takovéto intuitivní postřehy. Obvykle auditorovi jednou za měsíc zatelefonuji a jednou za rok jdeme
na večeři. Mám tak příležitost dozvědět se víc o jejich pracovních postupech a o tom, z čeho mají obavy.
Názory třetích stran prezentované v tomto článku nemusí nutně odrážet stanovisko globální organizace EY ani jejích členských firem a je třeba je posuzovat v dobovém kontextu.
Shrnutí
Carla Smits-Nusteling hovoří o svých názorech na audit, auditory a výbory pro audit, mimo jiné o formách komunikace, rostoucí důležitosti nefinančních ukazatelů nebo o potřebě dosazovat do výborů pro audit technologické odborníky.