10 min. čtení 27. července 2020
Přehled regulatorních změn za 2. čtvrtletí roku 2020

Přehled regulatorních změn za 2. čtvrtletí roku 2020

10 min. čtení 27. července 2020
Související témata Financial Services

V přehledu regulatorních změn za 2. čtvrtletí vám v rámci pravidelného monitoringu přinášíme přehled vybraných změn, které by neměly uniknout vaší pozornosti. 

Kromě změn v oblasti obezřetnostní regulace jde také o stručné představení obecných pokynů k poskytování a monitorování úvěrů. Věnujeme se i přehledu činnosti regulátora, konkrétně jde o další uvolnění limitů hypotečních ukazatelů a problematiku flotilového pojištění. Zcela výjimečně jsme zařadili i jeden neregulatorní příspěvek, nicméně regulované subjekty by mu měly věnovat patřičnou pozornost. Jde o Zprávu ČNB o výkonu dohledu, ve které ČNB popisuje oblasti, na které se zaměří při výkonu dohledové činnosti. 

Novelizace CRR: odpověď na recesi vyvolanou pandemií koronaviru

V očekávání potíží s kapitálovou pozicí bank přišla Evropská komise s opatřeními, která mají novelizovat stávající obezřetnostní regulaci a vést ke zlepšení kapitálové pozice. Některá mají dočasný charakter a slouží k překonání nejbližších let, jiná urychlují účinnost trvalých opatření v rámci nové CRR II.

Opravné položky vs. regulatorní kapitál

Nejvýznamnější změna se týká opravných položek ve vztahu k regulatornímu kapitálu. V současné CRR je bankám umožněno od začátku roku 2018 po přechodnou dobu pěti let zohlednit rozdíl ve výši opravných položek v hodnotě regulatorního kapitálu. Hlavním důvodem tohoto přechodného opatření byla změna metodiky výpočtu opravných položek – jelikož přechod z IAS39 na IFRS9 přinesl nárůst opravných položek, bylo bankám umožněno tento nárůst rozložit do regulatorního kapitálu v čase.

Banky se musely k určitému datu rozhodnout, zda této možnosti využijí. Některé ji nevyužily a nárůst opravných položek reflektovaly v regulatorním kapitálu 1:1 – růst opravných položek znamenal pokles zisku nebo ztrátu a ta byla plně reflektována ve výši kapitálu. Stejným způsobem se do regulatorního kapitálu promítají rovněž změny ve výši opravných položek v letech následujících po zavedení IFRS9.

Naopak banky, které této možnosti využily, si mohou část nárůstu opravných položek přičíst zpět do regulatorního kapitálu (výše zpětného přidání se liší v jednotlivých letech v závislosti na koeficientu daném regulací). Banky volily mezi dvěma způsoby – statickým a dynamickým. Statický používá jako základ výpočtu pouze rozdíl ve výši opravných položek k 31.12.2017 (dle IAS 39) a k 1.1.2018 (dle IFRS 9), který poté násobí relevantním koeficientem pro daný rok. Dynamický přístup zohledňuje kromě této statické komponenty také změnu opravných položek vůči výkonným expozicím v následujících letech. Pokud tedy banka používá dynamický přístup a došlo u ní k nárůstu opravných položek vůči výkonným expozicím např. v roce 2019 či 2020, i tento nárůst mohl být po vynásobení příslušným koeficientem přičten zpět do regulatorního kapitálu. Výpočet se liší pro standardizovaný a IRB přístup. Banky se standardizovaným přístupem musí hodnotě přidané zpět ke kapitálu přiřadit rizikovou váhu. Banky s IRB přístupem zase musí zohlednit výši očekávané ztráty vypočtené pro účely kapitálového požadavku, a tudíž vztah nárůstu účetních opravných položek a částky přidané zpět do kapitálu v sobě zahrnuje další proměnnou.

Rozhodný okamžik pro uplatnění tohoto přechodného ustanovení a volbu statického či dynamického přístupu již uplynul. Návrh doplnění CRR však dává bankám možnost nové volby. Již se primárně nejedná o statickou komponentu (i když i tu lze nyní zpětně uplatnit), ale zejména o komponentu dynamickou (tedy nárůst opravných položek v následujících letech). Jelikož je výše opravných položek dle IFRS 9 procyklická, v souvislosti s nastupující recesí se očekává jejich růst. Ten by vedl ke zhoršení kapitálové pozice bank a snížení úvěrování. Evropská komise tudíž přišla s návrhem, který používá logiku tohoto přechodného ustanovení, přičemž mění její původní parametry:

  • Dochází k resetování pětiletého období – začátek v roce 2020, konec v roce 2024.
  • Referenční datum pro dynamickou komponentu je nově počátek roku 2020 a nárůst ve výši opravných položek bude nově počítán k tomuto datu oproti původnímu počátku v roce 2018.
  • Došlo k úpravě koeficientů, které se používají v jednotlivých letech.
  • Nárůst opravných položek vůči výkonným expozicím v letech 2020 a 2021 může být plně přičten zpět k CET1 kapitálu, v letech 2022 až 2024 se částka bude lineárně snižovat.
  • Banky budou moci začít využívat tuto možnost kdykoliv během přechodného období, nebude tedy pouze jedno rozhodné datum, jak tomu bylo ve stávající regulaci.

Urychlení účinnosti některých změn v CRR II

Ačkoliv byla CRR II schválena v roce 2019, účinnost většiny opatření byla stanovena na polovinu roku 2021. U některých opatření nyní došlo ke zrychlení účinnosti.

Jednou z nich jsou změny podpůrného faktoru pro SME, který snižuje hodnotu rizikově vážených aktiv (RWA) u expozic vůči malým a středním podnikům. V současné podobě se RWA u expozice do 1,5 mil. € násobí faktorem 0,7619, nad tento limit je faktor roven 1 (tudíž žádná úleva na RWA). Nově se faktor 0,7619 aplikuje až do výše expozice 2,5 mil. € a nad tento limit se aplikuje faktor 0,85 (tudíž 15% úleva). Původně měly tyto změny zvýhodňující poskytování úvěrů malým a středním podnikům nabýt účinnosti v polovině roku 2021. Nový návrh tuto účinnost urychluje. Stejný přístup se používá i pro tzv. infrastrukturní projekty, kde mělo dojít k zavedení nového podpůrného faktoru od poloviny roku 2021. Nyní tak k jeho zavedení dojde ještě dříve. Návrh byl schválený koncem června a obě opatření jsou tak účinná od 27. června 2020.

Další oblastí, kde dochází k akceleraci, je změna regulatorního zacházení s některými softwarovými aktivy – ta, která nejsou materiálně dotčena při insolvenci či likvidaci banky, již banky nebudou muset odečítat od CET1 kapitálu. Účinnost této změny byla plánována na období 12 měsíců od účinnosti příslušného regulatorního technického standardu. V důsledku zvýšené potřeby digitálních služeb v koronavirové situaci došlo ke změně: ta bude účinná přímo v momentě účinnosti tohoto RTS, což podle původního harmonogramu mělo nastat na konci června 2020. Harmonogram se však o něco posune – momentálně běží připomínkové řízení s plánovaným koncem 9. července.

Další změny v CRR

Kromě výše popsaných změn dochází k úpravám v několika dalších oblastech. Odsouvá se účinnost tzv. leverage ratio buffer, který se aplikuje na globální systémově významné banky a je obdobou kapitálového polštáře pro systémově významné banky v oblasti pákového poměru. Specifikuje se přístup k odečítání nevýkonných půjček garantovaných státem od regulatorního kapitálu (tzv. NPL back-stop). Takové půjčky dostanou stejné zacházení jako půjčky zajištěné zárukou oficiální exportní agentury. Výše popsané návrhy změn v CRR fundamentálně nemění rámec obezřetnostní regulace, ale snaží se zmírnit dopady pandemie a přispět k rychlejší obnově ekonomiky. Tato doplnění byla schválena 24. června a jsou účinná od 27. června 2020.

Obecné pokyny EBA k poskytování a monitorování úvěrů

Na konci května vydal Evropský orgán pro bankovnictví (EBA) finální znění obecných pokynů k poskytování a monitorování úvěrů. Tyto obecné pokyny jsou součástí akčního plánu Evropské unie pro řešení vysoké úrovně selhaných úvěrů. V rámci tohoto akčního plánu již byly publikovány dokumenty zabývající se úvěry v selhání (např. Obecné pokyny k řízení nevýkonných expozic a expozic s úlevou, Obecné pokyny k zveřejňování informací o nevýkonných expozicích a expozicích s úlevou, nebo šablony k transakcím s nevýkonnými úvěry). Na rozdíl od těchto dokumentů nové obecné pokyny neřeší úvěry, které již selhaly, ale naopak mají za cíl poskytnout vodítko k nastavení takových procesů, které objem selhaných úvěrů omezí.

Pokyny specifikují evropskou směrnici CRD v oblasti úvěrového rizika a doplňují Obecné pokyny EBA k vnitřnímu systému správy a řízení. Jejich cílem je zdokonalit postupy bank při poskytování úvěrů a docílit tak, aby zavedly a dodržovaly robustní a obezřetné standardy pro přebírání, řízení a monitoring úvěrového rizika. Pokyny přitom respektují existující pravidla ochrany spotřebitele a věnují se také boji proti praní špinavých peněz a financování terorismu, jako i využívání automatizace a inovací v oblasti modelování, poskytování úvěrů či oceňování zástav. V neposlední řadě také reflektují rostoucí význam environmentálních, sociálních a správních faktorů a definují požadavky na environmentálně udržitelné financování k zahrnutí do interních postupů. Pokyny specificky nastolují pravidla v těchto oblastech:

  • Systém vnitřní správy a kontroly v oblasti schvalování a poskytování úvěrů (např. požadavky na rizikový apetit, limity, strategii, roli představenstva, politiku úvěrového rizika, na nezávislost při rozhodování o poskytnutí úvěru, lidské zdroje a IT systémy nebo odměňování apod.)
  • Hodnocení úvěruschopnosti dlužníka, přičemž specificky rozlišují mezi spotřebiteli, malými podniky a středně velkými a velkými podniky, uvádějí konkrétní požadavky dle třídy produktu i jeho zajištění, včetně požadavků na zacházení s informacemi o těchto dlužnících
  • Očekávání dohledu na oceňování úvěrů na základě rizik (např. seznam prvků, které mají být zohledněné)
  • Přístupy k oceňování movitých a nemovitých zástav (ne však finančních) při poskytnutí úvěru, a také sledování hodnoty a případné přecenění (např. požadavky na nezávislost oceňovatelů a na statistické modely využívané k oceňování a sledování hodnoty zástav)
  • Specifikace požadavků na průběžný monitoring úvěrových expozic, včetně pravidelné úvěrové revize dlužníků (pravidelné revize středně velkých a velkých podniků, požadavky na informační systémy využívané na monitoring, ukazatele včasného varování a watch-listy)

Z uvedeného plyne jako podstatné duální zaměření nových obecných pokynů: kombinují totiž obezřetnostní pohled s perspektivou ochrany spotřebitele. Naopak, netýkají se dluhopisů či derivátů.

Obecné pokyny nahrazují Obecné pokyny k posouzení úvěruschopnosti z roku 2015. Pokud se ČNB rozhodne těmito pokyny řídit, pak se aplikují na úvěry poskytnuté nebo revidované od 30. června 2021. Totéž platí pro související procesy, např. oceňování zástav.

Uvolnění limitů hypotečních ukazatelů

Bankovní rada České národní banky na svém zasedání dne 18.6. rozhodla o zrušení úvěrového ukazatele DSTI. V krátké době se tak jedná o další uvolnění limitů hypotečních ukazatelů, které ČNB stanovuje formou doporučení. V předcházejícím uvolnění došlo ke zrušení ukazatele DTI a úpravu ukazatele LTV, který je tak od července jediným aktuálně stanoveným limitem hypotečních úvěrů. Limit LTV zůstává na 90 % s tím, že ČNB považuje za přípustné překročit hodnotu 90 % u úvěrů poskytnutých v běžném kalendářním čtvrtletí představujících nejvýše 5 % referenčního objemu retailových úvěrů zajištěných rezidenční nemovitostí nebo referenčního objemu spotřebitelských úvěrů nezajištěných rezidenční nemovitostí. 

Předpokládáme, že ČNB bude nadále vyžadovat, podobně jako u limitu DTI, aby si banky a jiní poskytovatelé i nadále limit DSTI stanovovali a sledovali interně. ČNB své rozhodnutí o zrušení limitu DSTI odůvodňuje předpokladem očekávaného vysoce konzervativního přístupu bank a jiných poskytovatelů k poskytování hypotečních úvěrů. 

Pro úplnost dodáváme, že ČNB i nadále za vysoce rizikové považuje úvěry, u kterých ukazatel DTI překročí hodnotu 8 a současně ukazatel DSTI bude vyšší než 40 %. V těchto případech je nutné případné poskytnutí úvěru schválit jen žadatelům, u kterých je vysoká pravděpodobnost bezproblémového splácení. 

ČNB zveřejnila soubor odpovědí na často kladené otázky k povinnostem pojistníka u flotilového pojištění

V první odpovědi se ČNB vypořádává s požadavkem na plnění informačních povinností pojistníka ve vztahu k pojištěnému. Není důvod, aby pojištěný nebo zájemce o pojištění v rámci flotilového pojištění měl právo na informace v odlišném rozsahu než zákazník při standardním sjednání pojištění. Případné odchylky musí být vždy odůvodněné. ČNB dále uvádí, že rozsah a forma informační povinnosti by měly být stejné jako u standardního sjednání, přičemž přiměřenost by se měla týkat pouze obsahu informace vyplývající ze specifického postavení pojištěného (např. nestává se smluvní stranou samotné pojistné smlouvy).

V druhé odpovědi ČNB reaguje na problematiku odborných znalostí a dovedností a důvěryhodnosti pojistníka. ČNB konstatuje, že pojistník a jeho pracovníci nemusí mít všeobecné znalosti dokládané maturitním vysvědčením nebo vyšší vzděláním, ale pouze určité znalosti a dovednosti ve vztahu ke konkrétnímu nabízení pojištění a rozsahu činnosti, kterou při nabízení pojištění vykonávají. Takový požadavek lze naplnit a prokázat např. náležitým proškolením, které zajistí pojišťovna. V případě důvěryhodnosti ČNB dospěla k závěru, že pojistník a jeho pracovníci by měli být důvěryhodní bez výjimky.  

V třetí odpovědi ČNB odpovídá na otázku ohledně problematiky propojených osob s pojistníkem. Za propojené osoby lze považovat ty osoby, které jsou povinny sestavovat konsolidovanou účetní závěrku podle § 22 zákona o účetnictví. 

Ve čtvrté a poslední odpovědi ČNB řeší otázku povinnosti pojistníka při nabízení flotilového pojištění vyhotovovat a uchovávat dokumenty včetně záznamů z jednání se zákazníkem. Zákon tuto povinnost výslovně nestanoví, přesto ČNB očekává, resp. považuje za vhodné, aby uvedené dokumenty pojistníci v přiměřené míře uchovávali.  

Vzhledem k tomu, že zveřejněné odpovědi ČNB nejsou zdaleka první reakcí ČNB z oblasti flotilového pojištění, je nanejvýš vhodné, aby subjekty nabízející flotilové pojištění důkladně zhodnotily, zda splňují nejen požadavky vyplývající z těchto odpovědí, ale i požadavky zveřejněné dříve a v případě zjištění nedostatků učinily odpovídající koky k jejich odstranění. 

Zpráva ČNB o výkonu dohledu nad finančním trhem v roce 2019 aneb na co se připravit v roce 2020

Přestože Zpráva o výkonu dohledu nad finančním trhem není dokumentem, který by stanovoval povinnosti regulovaným subjektům působícím na finančním trhu, považujeme za užitečné alespoň stručně upozornit na její obsah. Zejména na zveřejnění oblastí, na které se zaměří dohled ČNB. Regulované subjekty tak dle našeho názoru dostávají prostor, aby samy interně provedly revizi a vyhodnocení, zda tyto oblasti obstojí před případným dohledem či kontrolou ze strany ČNB.

Mezi oblasti, kterým ČNB dává vysokou prioritu, patří oblast kybernetické bezpečnosti a oblast prevence legalizace výnosů z trestné činnosti a financování terorismu (AML/CFT). 

U řady finančních institucí přetrvávají rezervy v účinnosti řízení rizik IT často spojené s nedostatečnou automatizací procesů v oblasti ochrany proti kybernetickým hrozbám. ČNB očekává, že regulované subjekty věnují patřičné úsilí rozvoji ochrany informačních systémů proti pokročilým kybernetickým útokům, zlepšení bezpečnostního monitoringu a efektivnějšímu využívání penetračních testů. 

V oblasti AML/CFT ČNB jako rizikově senzitivní vnímá především problematiku transakčního monitoringu, korespondenčního bankovnictví, obchodního financování a provádění mezinárodních sankcí. 

Kromě výše uvedených témat se ČNB u bank zaměří v rámci dohledu odborné péče například na používání silného ověření klienta, dodržování rovnosti poplatků za vnitrostátní a SEPA platby v rámci EU, ukončování rámcových smluv o platebních službách. 

Pojišťovny mohou očekávat pozornost v odvětví povinného ručení. Dalším sledovaným rizikem bude problematika reinvestičního rizika, a to zejména u pojišťoven orientujících se na životní pojištění. ČNB tak bude své kapacity směřovat na přezkum investičních strategií jednotlivých pojišťoven. Co se odborné péče týče je nutné se připravit na problematiku tvorby, přezkumu a pravidelného hodnocení pojistných produktů, zejména pak na tvorbu pojistného produktu z pohledu vhodnosti a přidané hodnoty pro spotřebitele (value for money). Z tohoto důvodu se ČNB zaměří i na obchodní modely, struktury odměňování mezi pojišťovnami a distributory či škodní poměry. 

Distributoři finančních produktů by měli být připraveni na prověření dostatečnosti implementace požadavků regulatorního rámce do interních postupů distributorů, zejména co se týče požadavků na produktové řízení a požadavků na pravidla jednání se zákazníky. Ani plnění požadavků na odbornou způsobilost distributorů a jejich pracovníků neujde pozornosti ČNB. 

 

Shrnutí

V přehledu regulatorních změn za 2. čtvrtletí vám v rámci pravidelného monitoringu přinášíme přehled vybraných změn, které by neměly uniknout vaší pozornosti. 

O tomto článku

Související témata Financial Services
  • Facebook
  • LinkedIn
  • X (formerly Twitter)