Úvodník: Česká pomoc Ukrajině
Po více než dvou letech s covidem se mnoho lidí (včetně mě) upínalo k příchodu letošního jara jako období, kdy se náš život konečně zase vrátí do starých, klidných kolejí. Nestalo se tak. Události na Ukrajině nemohly nechat klidnými ani ty, kteří po celou dobu s virem bojovali po svém a tvářili se, že jich se to netýká. Nynější situace se bolestně a silně dotýká každého z nás.
Z daňového pohledu se téma solidarity a pomoci Ukrajině aktuálně drží na čele žebříčku diskutovaných otázek. A to i v době, kdy vrcholí doba účetních závěrek, auditů a daňových kalkulací.
Nejčastější otázkou zůstává možnost odpočtu peněžitých darů různým českým a zahraničním organizacím nebo přímo fyzickým osobám a s ní související otázka zdanění u příjemce daru (včetně situací, kdy příjemcem je zaměstnanec nebo jeho rodinný příslušník). A protože je český národ obecně velmi vynalézavý, nezůstává pouze u těchto klasických forem pomoci. Řešíme tak i daňové dopady bezplatně poskytnutého ubytování, nejrůznějších forem nepeněžitých darů, uspořádání zaměstnaneckých sbírek nebo vyplácení náhrad mzdy při výkonu dobrovolnické práce. Co myslíte – lze bezúplatné poskytnutí alkoholických nápojů (samozřejmě v souvislosti s válečným konfliktem) považovat za dar splňující humanitární a charitativní účel, nebo bude tento účel naplněn jen u pitné vody? A co slazené limonády?
Pokud jde o kreativitu, zdá se, že ani zákonodárce nechtěl zůstat pozadu. První návrh související novely zákona o daních z příjmů tak spatřil světlo světa velmi netradičně ve formě přechodných ustanovení. Ve finále nicméně ministr financí tento inovativní koncept opustil a poslancům byl dne 9. března 2022 rozeslán zbrusu nový zákon o opatřeních v oblasti daní v souvislosti s ozbrojeným konfliktem na území Ukrajiny vyvolaných invazí vojsk Ruské federace (sněmovní tisk č. 173). Na stránkách Finanční správy navíc bleskurychle (ještě před zahájením projednání tisku ve sněmovně) vyšly Otázky a odpovědi k tomuto návrhu zákona.
Výsledkem vládního snažení by mělo být dočasné navýšení limitu pro odpočet darů až do 30 % základu daně a rozšíření kvalifikovaného účelu daru na podporu obranného úsilí státu Ukrajina. Rozšíření se týká také okruhu subjektů, kterým lze dar v roce 2022 poskytnout, a to výslovně státu Ukrajina a dále fyzickým a právnickým osobám s bydlištěm nebo sídlem na Ukrajině. Obdobně jako za doby covidové pak návrh zákona připouští možnost uplatnit si relevantní výdaje na nepeněžité dary poskytnuté v roce 2022 přímo v daňově uznatelných nákladech (samozřejmě v takovém případě již nelze uvedený výdaj uplatnit znovu jako položku odčitatelnou od základu daně).
Je však velmi důležité si uvědomit, že ani po přijetí navrhované novely nebude možné si od základu daně odečíst dary poskytnuté plošně jakýmkoliv fyzickým osobám, ale pouze takovým, které splní již nyní zákonem definované podmínky týkající se jejich statusu. Jedná se přitom o poměrně úzký okruh osob, například poživatele invalidního důchodu, nezletilé děti, osoby provozující zdravotní nebo školní zařízení nebo zařízení na ochranu zvířat atd. V případě darů fyzickým osobám proto může být vhodnější využít cestu uplatnění souvisejícího výdaje přímo v daňově uznatelných nákladech (nicméně opět pozor, lze jenom u nepeněžitých darů).
Každopádně kvitujeme s uznáním, že návrh legislativní úpravy přišel skutečně velmi rychle. Jen škoda, že stejně konstruktivní přístup vláda nezaujala ve vztahu k problematice DPH. Zde se plně uplatní stávající právní úprava, což mimo jiné znamená, že v mnoha případech nemusí mít plátce poskytující nepeněžní dar nárok na odpočet související DPH na vstupu (blíže k DPH implikacím v našem dalším článku).
Daňových otázek však ve vztahu k situaci na Ukrajině vzniká daleko víc. Příkladem mohou být dotazy na účtování a zdanění kurzových rozdílů nebo opravných položek k nedobytným pohledávkám, nikdy neutuchající oblast převodních cen (která společnost ve skupině má nést vzniklé ztráty?) nebo DPH dopady při vývozu zboží nebo služeb na Ukrajinu. Navíc je potřeba řešit i řadu nedaňových témat – rostoucí tlak na plnění povinností AML, výklad pojmu vyšší moc (už zase?), možnosti uplatnění sankcí při předčasném ukončení smluvních vztahů nebo nesplnění kontraktu, imigrační předpisy atd.
Doufejme, že v době, kdy tento úvodník budete číst, již bude současný konflikt směřovat k nějakému mírovému řešení nebo alespoň k jeho náznaku. Držme si palce.
