5 min. čtení 13. září 2021

Zákon o zaměstnanosti – Nedostatek čipů a surovin – pomůže zaměstnavatelům kurzarbeit?; Investiční pobídky – Nová výše veřejné podpory od 1. ledna 2022; Daňová správa – Informace o činnosti Finanční správy ČR za rok 2020; NSS opět rozhodl, že výkon funkce statutárního orgánu je samostatnou ekonomickou činností pro účely DPH; Nizozemský soud ohledně neuznatelnosti akvizičního úroku a zneužití; Nejvyšší správní soud a krajské soudy opakovaně potvrzují význam prokazování v daňových řízeních; Zvláštní volební příloha – Daňový výběr z politických programů

Daňové a právní zprávy - září 2021

Daňové a právní zprávy - září 2021

Autor Libor Frýzek

EY Česká republika, vedoucí partner týmu daňového poradenství

Libor Frýzek je vedoucím partnerem týmu daňového poradenství a odpovídá za vedení daňového oddělení v České republice. Je také členem Komory daňových poradců České republiky.

5 min. čtení 13. září 2021
Související témata Daňové a právní poradenství

Úvodník: Daňová kreativita do voleb

V červnu jsme zde poprvé psali o matných ambicích a přáních některých politických stran a uskupení v oblasti daní před podzimními volbami. Dnes je obrázek mnohem jasnější a v příloze přinášíme – na deseti stranách – podrobný popis jednotlivých návrhů a volebních programů. Neodolám a podívám se na některé návrhy v tomto krátkém zamyšlení.

Pro připomenutí několik parametrů současné situace. Dosavadní schodek státního rozpočtu za rok 2021 je přibližně 300 miliard. Údajně nejhorší výsledek od vzniku Česka. Celkový státní dluh přibližně 2,4 bilionu (2,4 tisíce miliard), tj. přibližně 43 % HDP. Pro srovnání – v období let 2012–2019 byl konstantně kolem 1,6 bilionu, tedy 800 miliard nárůst. Na DPH oproti tomu za celý rok vybereme 290 miliard a na dani z příjmů právnických osob dokonce jen 84 miliard.

S touto situací krásně – číselně i politicky – rezonuje zdanění bohatých, a to v několika podobách. Milionářská daň 1 % u majetku nad 100 milionů, dědická daň u majetku nad 50 milionů, nemovitostní daň na čtvrtou (nebo možná už druhou) a další nemovitost, zrušení osvobození kapitálových příjmů. V zásadě závody, kdo kreativněji zdaní bohaté fyzické osoby. Nechybí ani kreativní myšlenka zdanit velké právnické osoby vyšší sazbou, unikátní koncept progresivní sazby daně z příjmů právnických osob. Myslel jsem, že nikde na světě nefunguje, protože se velké korporace jednoduše rozdělí na několik menších právnických osob a vyšší daň platit nebudou. Ale uvidíme, třeba to tady nějak rozchodíme.

Nádherně zní také zdanění nadnárodních korporací a digitálních gigantů, digitální daň, bankovní daň, sektorová daň… Zdanění distribuce zisku, aby nedocházelo k odlivu prostředků. Revize smluv o zamezení dvojího zdanění s cílem omezení výhod. Tady to možná trochu zavání „slibem nezarmoutíš“. Nevím, jak budeme jednostranně rušit osvobození dividend, které stanoví směrnice EU, nebo jak snadné bude přejednávání smluv o zamezení dvojího zdanění, ke kterému je potřeba obou stran. Zajímavé bude i zdanění gigantů – naposledy jsme bafli na americké korporace, že je v Evropě zdaníme, a oni bafli na nás, že přestanou dovážet evropská auta a víno.

S volbami krásně rezonující – s číselnou realitou už méně – je další skupina návrhů, a opět napříč politickým spektrem. Snížit DPH na potraviny, ekologické výrobky, recykláty, kulturu, byty atd. Bohulibé, lákavé, čistý cash out pro státní rozpočet. A řada dalších – nižší zdanění práce, srovnat se zdaněním kapitálových zisků, snížit odvody na sociální pojištění, do důchodu po odpracování 25 let, nižší odvody pro seniory, podpora rodin s dětmi...

Většinou volebních programů se nese duch zjednodušení zákona, rušení výjimek, uživatelská příjemnost. O to zajímavější jsou některé specifické a zdánlivě propracované návrhy. Nechám stranou, co by na ně řekla daňová teorie. Převod daňové ztráty z výzkumu a vývoje a její odečet od odvodů za zaměstnance. Ale jen pro malé a mladé firmy. Daňovým zvýhodněním podpořit chytré. Nevratná půjčka na vybavení bytu při narození dítěte. Zrušení výjimky ze zdanění pozemku, na kterém má církev stavbu pro hospodářskou činnost. Osvobození hospody od daně, pokud provozovatel v dané obci bydlí a využívá místní zdroje. Zvýšený daňový odpočet pro členy odborové organizace. Veřejné zakázky pro subjekty, které využívají tříděné suroviny. Sleva na nepracující manželku ano, ale jen když pečuje – pokud nepečuje, sleva nebude.

Těžko hledám někoho, komu by se alespoň některý z návrhů netrefil přesně do vkusu. Jen doufám, že voliči budou hodnotit nejen nápaditost a líbivost návrhů, ale i jejich reálnou funkčnost a šanci na úspěch.

Milionářská daň 1 % u majetku nad 100 milionů, dědická daň u majetku nad 50 milionů, nemovitostní daň na čtvrtou (nebo možná už druhou) a další nemovitost, zrušení osvobození kapitálových příjmů. V zásadě závody, kdo kreativněji zdaní bohaté fyzické osoby.
Libor Frýzek
EY Česká republika, vedoucí partner týmu daňového poradenství
  • Nedostatek čipů a surovin – pomůže zaměstnavatelům kurzarbeit?

    Ondřej HavránekBarbora SucháKateřina Suchanová

    Dne 1. července 2021 nabyla účinnosti novela zákona č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti („zákon o zaměstnanosti“), která do českého právního řádu zavedla dlouho diskutovaný nástroj aktivní politiky zaměstnanosti, tzv. kurzarbeit neboli příspěvek zaměstnavatelům v době částečné práce.

    Tento nový příspěvek má nahradit nefunkční příspěvek v době částečné nezaměstnanosti, který byl příliš nízký a ke každé žádosti vyžadoval souhlas vlády. V praxi tedy nebyl využíván a novela zákona o zaměstnanosti jej proto zcela odstranila. Zároveň bylo cílem novely zavést koncepční nástroj namísto programu Antivirus, který zaměstnavatelům dočasně pomohl v době covidové krize. Program Antivirus zatím do konce října 2021 dobíhá ve velice omezené podobě, kdy jsou zaměstnavatelům kompenzovány výhradně náklady na náhradu mzdy vyplacenou zaměstnancům v karanténě nebo izolaci.

    Základní princip fungování všech popsaných nástrojů je stejný: Pokud zaměstnavatel pro (některé) své zaměstnance dočasně nemá práci, musí jim i nadále poskytovat náhradu mzdy. Stát zaměstnavateli pokryje určitou část mzdových nákladů na tyto zaměstnance za dobu, kdy práci nevykonávají. Zaměstnavatel tak může překlenout obtížné období bez propouštění zaměstnanců. Zaměstnanci nepřijdou o práci a v ideálním případě volný čas využijí například ke zvýšení své kvalifikace či k rekvalifikaci.

    Komu by mohl kurzarbeit pomoci?

    Dobu pandemie nemoci COVID-19 velká část zaměstnavatelů ve výrobním sektoru přečkala poměrně dobře. Situace byla kritická spíše pro odvětví služeb, ve kterém byla většina činností přímo zakázána či omezena vládními opatřeními a program Antivirus byl hojně využíván. Během letošního roku se však karta obrátila a řada výrobních společností je postižena celosvětovým nedostatkem čipů, plastů, kovů a dalších surovin a produktů. Některé společnosti jsou z těchto důvodů nuceny zastavovat výrobu. Logicky pak přicházejí s otázkou, zda by jim se zvládáním těchto nepřímých důsledků covidové situace na světových trzích mohl pomoci program Antivirus nebo kurzarbeit, který byl v létě schválen.

    Jak jsme zmiňovali, program Antivirus již funguje pouze okrajově. A zákon upravující kurzarbeit je sice účinný, ovšem čerpat z něj jakékoli prostředky zatím možné není. K aktivaci poskytování příspěvku v době částečné práce by musela vláda, po projednání na tripartitě, vydat nařízení. Nařízení může vydat, pokud je závažným způsobem ohrožena ekonomika České republiky anebo její odvětví:

    • z hospodářských důvodů charakterizovaných relevantními ekonomickými ukazateli a jejich minulým a očekávaným vývojem,
    • z důvodu vzniku živelní události spočívající v přírodní pohromě podle přímo použitelného předpisu EU,
    • z důvodu epidemie,
    • z důvodu kybernetického útoku nebo
    • z důvodu jiné mimořádné situace, která je zásahem vyšší moci.

    Nestačí tedy problém s přidělováním práce na úrovni jednoho zaměstnavatele, jako tomu bylo u zrušeného příspěvku v době částečné nezaměstnanosti. Musí zde být závažným způsobem ohroženo celé odvětví české ekonomiky nebo ekonomika celostátní, a to z jednoho z vyjmenovaných důvodů. Pokud by se nedostatek řady surovin a produktů nadále prohluboval a zasahoval kupříkladu celé odvětví automobilové výroby, mohly by případně být naplněny hospodářské důvody; rovněž by se mohlo jednat o jinou mimořádnou situaci, ovšem zda by ji někdo dokázal vyložit tak, že je zásahem vyšší moci, je otázkou. Zdá se, že vláda situaci zatím neřeší, a k přijetí příslušného nařízení by tak na ni musel být vyvinut patřičný tlak.

    Jak může vypadat nařízení vlády?

    Nařízení vlády aktivující kurzarbeit musí vždy stanovit dobu, po kterou bude příspěvek poskytován. Tato doba může být poprvé stanovena na maximálně šest měsíců, následně může být prodloužena nejvýše dvakrát, a to vždy nejvíce o tři měsíce. Celková doba poskytování příspěvku tedy může být maximálně jeden rok. V případě potřeby dalšího prodlužování příspěvku by vláda byla nucena přijmout nové nařízení, a to opět po jeho projednání na tripartitě.

    Nařízení může omezit poskytování příspěvku pouze na část území České republiky, na specifická odvětví ekonomiky nebo na určitý okruh zaměstnavatelů.

    Za jakých podmínek bude možné příspěvek čerpat?

    V případě aktivace kurzarbeitu mohou dotčení zaměstnavatelé zaslat na úřad práce oznámení, ve kterém uvedou předepsané údaje a tím se k čerpání příspěvku přihlásí.

    V oznámení bude zaměstnavatel povinen prohlásit, že se zaměstnanci, na které bude čerpán příspěvek, nerozváže pracovní poměr z organizačních důvodů, a to po dobu čerpání příspěvku a polovinu této doby po skončení čerpání. Dále bude povinen potvrdit, že umožní dotčeným zaměstnancům účastnit se rekvalifikace nebo jiných aktivit zprostředkovaných či doporučených úřadem práce. Důležitá je i podmínka, že zaměstnavatel nesmí čerpat na stejný účel jiné prostředky z veřejných zdrojů a že v měsíci před nabytím účinnosti nařízení vlády nevyplatil mimořádné podíly na zisku, jinak nerozdělil vlastní zdroje ani neposkytl jiné mimořádné plnění a neučiní tak ani v době čerpání příspěvku a 12 měsíců po jejím skončení.

    O příspěvek budou moci zaměstnavatelé žádat pouze ve vztahu k zaměstnancům, jejichž pracovní poměr u zaměstnavatele trval ke dni podání oznámení alespoň tři měsíce. Příspěvek dále nelze čerpat na zaměstnance pracující v kontu pracovní doby.

    Po zaslání oznámení úřad práce příspěvek přizná, pokud zaměstnanci nemohou konat práci z důvodu překážek v práci na straně zaměstnavatele, které u něj nastaly v přímé souvislosti s důvody uvedenými ve vládním nařízení. Rozsah těchto překážek se souhrnně za všechny zaměstnance zaměstnavatele musí pohybovat v rozmezí 20 až 80 procent celkové týdenní pracovní doby všech zaměstnanců v pracovním poměru. Další podmínkou přiznání příspěvku je, že zaměstnanci byli před podáním oznámení písemně informování o překážce v práci a zaměstnavatel jim vyplatil náhradu mzdy ve výši nejméně 80 procent jejich průměrného výdělku.

    Příspěvek je vázán na tu část týdenní pracovní doby, ve které zaměstnavatel zaměstnancům nepřiděluje práci. Výše příspěvku činí 80 procent náhrady mzdy a z ní odvedeného pojistného na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti.

    Maximální výše příspěvku činí 1,5násobek průměrné mzdy v národním hospodářství za rok předcházející oznámení. V letošním roce by tedy příspěvek činil nejvýše necelých 52 000 Kč na jednoho zaměstnance za měsíc.

    Jak bude příspěvek vyplácen?

    Vyplácení příspěvku je také v gesci úřadu práce, a to vždy na základě doručení úplného a řádně vyplněného přehledu měsíčních nákladů na náhrady mezd doručeného úřadu práce do 20. dne následujícího měsíce. Vyúčtování se tedy bude provádět měsíčně. Požadavky na přehled jsou velmi detailní, vyšší než u programu Antivirus. Ke každému zaměstnanci, za kterého příspěvek žádá, bude zaměstnavatel muset uvést identifikační údaje, výši náhrady mzdy a příspěvku za daný měsíc, den vzniku pracovního poměru, délku týdenní pracovní doby, délku trvání pracovního poměru, počet rozvržených hodin, počet hodin trvání překážky v práci, evidenci odpracované doby a výši průměrného výdělku.

    Pokud zaměstnavatel přehled nedodá včas, nebude mu příspěvek vyplacen. Příspěvek nebude vyplacen ani zaměstnavatelům, kteří byli pokutování za umožnění nelegální práce, a to po dobu tří let ode dne nabytí právní moci rozhodnutí o uložení pokuty.

    Bude-li příspěvek vyplacen neprávem nebo v nesprávné výši na základě uvedení nesprávných údajů v měsíčním přehledu, nebo při nesplnění závazků vyplývajících z prohlášení zaměstnavatele v oznámení, bude zaměstnavatel povinen poskytnutý příspěvek nebo jeho poměrnou část vrátit na výzvu úřadu práce.

    V případě dalších dotazů se, prosím, obraťte na autory článku nebo na další členy advokátní kanceláře EY Law či týmu EY, se kterými spolupracujete.

    Zákon upravující kurzarbeit je sice účinný, ovšem čerpat z něj příspěvky zatím možné není. K aktivaci kurzarbeitu by musela vláda vydat nařízení, a to může za podmínky, že je závažným způsobem ohrožena ekonomika ČR anebo její odvětví z vyjmenovaných důvodů (epidemie, hospodářské důvody atp.). Program Antivirus je postupně ukončován. V současné době tedy zaměstnavatelé nemohou počítat s žádnou finanční podporou na zaměstnance, kteří jsou na překážkách v práci na straně zaměstnavatele, například z důvodu nedostatku čipů či surovin.

  • Nová výše veřejné podpory od 1. ledna 2022

    Martin HladkýVeronika Kruttová

    V dubnu přijala Evropská komise revidované pokyny k regionální státní podpoře.1 Pokyny vstoupí v platnost 1. ledna 2022. Míra regionální podpory ovlivňuje výši dotací v některých evropských dotačních programech nebo výši podpory projektů podpořených investičními pobídkami. V současné době je na území České republiky (s výjimkou Prahy) pro velké podniky k dispozici regionální podpora ve výši 25 % ze způsobilých nákladů. U malých podniků se výše podpory navyšuje o 20 procentních bodů, u středních podniků o 10 procentních bodů

    Regionální podpora je určena k hospodářskému rozvoji znevýhodněných oblastí v Evropské unii. Jedná se o oblasti s mimořádně nízkou životní úrovní nebo s vysokou nezaměstnaností (regiony podle čl. 107 odst. 3 písm. a) Smlouvy o fungování Evropské unie) nebo o určité hospodářské oblasti (regiony podle čl. 107 odst. 3 písm. c) Smlouvy o fungování Evropské unie). Jak uvedl Úřad pro ochranu hospodářské soutěže (Úřad) ve své tiskové zprávě,2 od roku 2022 bude mít Česká republika nově nejen regiony podle písmene a), jak tomu bylo dosud, ale i regiony podle písmene c). Z tohoto důvodu Úřad ve spolupráci s ministerstvy připravil podklady pro notifikaci nové mapy regionální podpory pro období 2022-2027 a předložil je Evropské komisi ke schválení.

    Evropská komise novou mapu regionální podpory schválila na konci července 2021.3 Schválená mapa bude platit od 1. ledna 2022 do 31. prosince 2027. Výši podpory ještě může ovlivnit Just Transition Fund (JTF), který však v tuto chvíli stále ještě čeká na schválení. Po schválení JTF bude pro případné zvýšení podpory ve vybraných regionech třeba, aby Česká republika předložila Evropské komisi ke schválení novou mapu regionální podpory.

    V přehledu níže najdete maximální výši veřejné podpory platnou od 1. ledna 2022 do 31. prosince 2027 v jednotlivých regionech České republiky:

    NUTS II NUTS III NUTS IV Výše podpory pro velké podniky Poznámka
    Severozápad Karlovarský   40 % Možné zvýšení o 10 procentních bodů po schválení JTF.
      Ústecký   40 % Možné zvýšení o 10 procentních bodů po schválení JTF.
    Severovýchod Liberecký   30 %  
     

    Královehradecký

      30 %  
      Pardubický   30 %  
    Střední Morava Olomoucký   30 %  
      Zlínský   30 %  
    Moravskoslezsko Moravskoslezský   30 % Možné zvýšení o 10 procentních bodů po schválení JTF.
    Střední Čechy Středočeský   20 % Od r. 2024 snížení na 15 %, u velkých podniků od r. 2022 pouze nové projekty (nová hospodářská činnost).
        okres Rakovník 35 %  
       

    okres Kladno

    (Kladno, Slaný)

    35 %  
       

    okres Mělník

    (Mělník, Kralupy n. V., Neratovice)

    35 %  
    Jihozápad Plzeňský   20 % Od r. 2024 snížení na 15 %, u velkých podniků od r. 2022 pouze nové projekty (nová hospodářská činnost).
        okres Plzeň – Sever (Kralovice, Nýřany) 35 %  
       

    okres Tachov

    (Tachov, Stříbro)

    35 %  
      Jihočeský   20 % Od r. 2024 snížení na 15 %, u velkých podniků od r. 2022 pouze nové projekty (nová hospodářská činnost).
    Jihovýchod Vysočina   20 % Od r. 2024 snížení na 15 %, u velkých podniků od r. 2022 pouze nové projekty (nová hospodářská činnost).
      Jihomoravský   20 % Od r. 2024 snížení na 15 %, u velkých podniků od r. 2022 pouze nové projekty (nová hospodářská činnost).

    Zdroj: CzechInvest

    Dobrou zprávou je zvýšení podpory nad současných 25 % ve vybraných regionech. Špatnou naopak nemožnost od 1. ledna 2022 podpořit u velkých podniků projekty rozšíření výroby (v režimu investičních pobídek) ve Středočeském kraji, na jihozápadě a jihovýchodě republiky (s několika málo výjimkami, viz okresy uvedené v přehledu výše). Vzhledem k době potřebné pro schválení žádosti o investiční pobídku (dle zkušeností 8 až 12 měsíců) již prakticky není možné jejich schválení před 1. lednem 2022 stihnout, pokud žádosti nebyly podány cca do poloviny tohoto roku. Otázku, jak testovat novou hospodářskou činnost, v současnosti státní správa intenzivně řeší a podle dostupných informací budou činnosti se stejnými čtyřmístným kódem klasifikace ekonomických činností (CZ-NACE4) považovány za stejnou nebo obdobnou činnost. Na další otázku, zda bude nová činnost testována na úrovni právní entity či celé skupiny, jsme zatím nedostali jasnou odpověď.

    U malých podniků se výše podpory bude standardně navyšovat o 20 procentních bodů, u středních podniků pak o 10 procentních bodů. U malých ani středních podniků se navíc neuplatní výše popsané omezení ohledně projektů rozšíření platné pro velké podniky (požadavek na novou hospodářskou činnost).

    Pokud byste rádi získali vyšší podporu než stávajících 25 %, je třeba s podáním žádosti počkat až na leden 2022. Vzhledem k době potřebné pro dokončení žádosti (na základě našich zkušeností minimálně 6, reálně však spíše 8 až 12 týdnů) bychom doporučili její přípravu neodkládat. S přípravou žádostí máme rozsáhlé praktické zkušenosti a rádi vám pomůžeme. Rádi s vámi rovněž prodiskutujeme možnosti optimalizace investiční pobídky, a to nejen s ohledem na umístění projektu, ale i metodiku výpočtu slevy na dani (včetně načasování investice při zohlednění výše daňové povinnosti v tzv. referenčních zdaňovacích obdobích) či případnou kombinaci s dalšími druhy podpor (dotace, odčitatelná položka na výzkum a vývoj).

    V případě otázek se prosím obraťte buď na autory článku nebo členy týmu, se kterými obvykle spolupracujete.

    Dobrou zprávou je růst podpory nad současných 25 % ve vybraných regionech. Pokud byste rádi získali tuto vyšší podporu, je třeba s podáním žádosti počkat až na leden 2022. Vzhledem k době potřebné pro dokončení žádosti doporučujeme její přípravu neodkládat.

  • Informace o činnosti Finanční správy ČR za rok 2020 – co nás zaujalo

    Radek MatuštíkTomáš Stacho

    Finanční správa („FS“) každý rok publikuje zprávu o své Činnosti5. Ve zprávě komentuje nejen daňové inkaso, ale také kontrolní činnost, mezinárodní spolupráci v oblasti zdaňování nebo výkon dalších kompetencí. Níže si dovolujeme shrnout, co nás zaujalo.

    Inkaso daní

    • Celkové inkaso daní pokleslo z 906 mld. Kč na 850 mld. Kč. Za poklesem stojí dle správce daně zejména pandemie COVID-19.
    • Nejvíce poklesly výnosy DPH v rámci SFÚ a hlavního města Prahy. Naopak překvapivě došlo k nárůstku inkasa DPH v Olomouckém a Zlínském kraji a v kraji Vysočina. Jedním z faktorů působících na pokles inkasa DPH bylo zavedeních snížených sazeb zejména na teplo a chlad a stravovací služby.
    • Celkové inkaso DPPO se pohybuje na úrovni roku 2016. Nárůst inkasa přitom zaznamenal sektor IT a stavebnictví a automobilové výroby. Naopak pokles zaznamenaly zejména finanční instituce a společnosti zaměřující se na výrobu chemických látek a přípravků.

    Kontrolní činnost

    • Kontrolní činnost správce daně byla v roce 2020 podstatně utlumena. Důvodem byla zejména alokace kontrolních pracovníků na vyřizování kompenzačních bonusů a čerpání ošetřovného, nemocenské podpory a podstupování karanténních nařízení.
    • U kontrolní činnosti pokračoval v roce 2020 dlouhodobě jasný trend klesajícího počtu daňových kontrol a postupů k odstranění pochybností („POP“) v kombinaci s rostoucími doměrky na jednu daňovou kontrolu/POP.
    • Pokles počtu a intenzity kontrol byl v roce 2020 způsoben nově také z důvodu opakujících se změn termínů ústních jednání, výslechů, či místních šetření v rámci opatření proti COVID-19.
    • Například u postupů k odstranění pochybností v oblasti DPH klest počet z 12,6 tis. v roce 2019 na 9,6 tis. v roce 2020. Pravděpodobnost, že POP skončí změnou daňové povinnosti, se zvedla oproti předchozímu období o 5 procentních bodů a nově dosahuje 80 %.
    • Klesající trend pokračoval také u počtu ukončených daňových kontrol. Například v roce 2019 bylo ukončeno zhruba 10 tis. daňových kontrol, zatímco v roce 2020 již pouze zhruba 6,7 tis. daňových kontrol. Správce daně u DPPO v roce 2020 zkontroloval 0,2 % subjektů.
    • Nejčastější nálezy byly v oblasti uplatnění nároku na odpočet u fiktivních plnění, převodních cen, uplatňování odčitatelných položek a také osvobození úrokových výnosů z korunových dluhopisů.

    Mezi další kompetence kontrolované správcem daně patří:

    o   Neprůkazné vedení účetnictví a nesplnění povinnosti zveřejnit účetní výkazy v obchodním rejstříku – provinění identifikováno celkem ve 218 případech s celkovou uloženou částkou pokuty zhruba 2,6 mil. Kč.

    o   FS identifikovala 71 případů porušení povinnosti provádět platby nad 270 tis. Kč bezhotovostně, za které udělila pokuty v průměru 11 tis. Kč za jeden prohřešek.

    o   Nejčastějším prohřeškem se stalo opět opožděné tvrzení daně, a to konkrétně ve 357 tis. případech. Velká část sankcí byla ale současně prominuta nařízením ministryně financí v souvislosti se zmírněním dopadů pandemie COVID-19.

    Ostatní

    • FS aktivně spolupracuje s daňovými správami ostatních států, mimo jiné, prostřednictvím žádostí o výměnu informací. V rámci EU nejčastěji žádá o informace z Německa, Polska a Nizozemí. Mimo EU jsou oslovovány nejčastěji USA, Britské Panenské ostrovy, Ruská federace, Norsko, Švýcarsko a Belize.
    • V roce 2020 bylo podáno 36 žádosti o závazné posouzení v oblasti převodních cen. Dalších 19 žádostí bylo podáno pro bilaterální posouzení (tedy ve spolupráci se zahraničním správcem daně).
    • V souvislosti s odchodem VB z EU zaznamenala FS zvýšený zájem o informace k posouzení transakcí mezi spojenými osobami, načež reagovala vydáním související informace k BREXITU.
    • V rámci mezinárodní spolupráce v oblasti DPH za rok 2020 zcela ustala aktivita v rámci souběžných multilaterálních kontrol, tj. FS neiniciovala zahájení nové kontroly ani se do žádné nezapojila.
    • V roce 2020 bylo podáno 5,5 tis. odvolání proti rozhodnutím o vyměření daně. Prvostupňový správce daně v tom samém roce vyhověl 1 055 odvoláním, 428 jich zastavil a 131 zamítnul pro nepřípustnost či podání po lhůtě (rozhodoval přitom i o odvolání z předchozích let).
    • Samotné OFŘ rozhodovalo o 5 198 odvoláních. Z toho 881 vyhovělo, 725 vyhovělo částečně, 128 rozhodlo v neprospěch daňového subjektu (tzn. zhoršení pozice oproti rozhodnutí prvostupňového správce daně) a 3 448 zamítlo.
    • V roce 2020 došlo k výraznému nárůstku inkasa v rámci režimu jednoho správního místa z 1,43 mld. Kč na 1,94 mld. Kč.
    • FS plánuje v dalších letech rozšířit funkcionalitu portálu MOJE daně tak, aby umožnil předvyplnění daňových přiznání.
    • S ohledem na ekonomickou situaci došlo k nárůstu počtu žádostí o posečkání daně a povolení splátek daňových povinností, a to zejména v oblasti DPH. Dle FS bylo většině žádostí vyhověno.
    • FS upozorňuje, že vzhledem k fiskálnímu efektu bude v roce 2021 nadále pokračovat v kontrole daně z příjmů fyzických osob (zejména ověřování správnosti údajů v daňových přiznáních a prokazování původu majetku).

    Spolupráce s orgány činnými v trestním řízení

    FS zveřejnila několik případů vyplývajících ze spolupráce s orgány činnými v trestním řízení. Níže vybíráme některé z nich.

    • Kompenzační bonusy – V rámci vyplácení kompenzačních bonusů byly zdokumentovány případy, kdy si fyzické osoby žádaly o vyplacení kompenzačních bonusů na základě odcizených identit. Nejzávažnějším případem je pachatel, který podal cca 400 žádostí (s celkovou potenciální škodou 17 mil. Kč).
    • Přeprodej luxusních motorových vozidel – Daňová Kobra v průběhu roku 2020 rozkryla případ rozsáhlého krácení DPH v oblasti formálního předprodeje luxusních motorových vozidel. Dvacet čtyři fyzických osob bylo obviněno za „zkrácení daně, poplatku a povinné platby“ a „legalizaci výnosů z trestné činnosti“. Daňové subjekty takto způsobily škodu ve výši 75 mil Kč. Daňová Kobra přitom zajistila od pachatelů majetek ve výši 18 mil. Kč.
    • Prodej mobilních telefonů Obdobný případ rozkryla Daňová Kobra u formálního předprodeje mobilních telefonů, kde daňové subjekty obcházely povinnost použít na plnění režim přenesené daňové povinností tím, že formálně uváděly hodnotu plnění nižší než 100 000 Kč. Pachatelé krátili daňovou povinnost ve skupině 13 fyzických osob, přičemž tuto nelegální činnost vykonávali nejméně od roku 2016.
    • Pracovní agenturyKriminalisté rozkryli organizovanou skupinu zaměřující se na vyhotovení fiktivních faktur týkajících se zaměstnávání prostřednictvím personálních agentur. Účetnictví bylo zpracováváno osobou, která byla historicky trestně stíhána.
    • PRIZMA – Daňová Kobra odhalila skupinu osob (do skupiny bylo zapojeno 19 fyzických a 5 právnických osob), která pomocí fiktivních faktur v oblasti poskytováních agenturního zaměstnávání vylákala výhodu na DPH a dani z příjmů právnických osob, celkem ve výši 180 mil. Kč. Kriminalisté přitom zajistili majetek v hodnotě až 120 mil. Kč.

    Pokud budete mít k výše uvedenému tématu jakékoliv otázky, obraťte se prosím na autory článku nebo na náš poradenský tým, se kterým spolupracujete.

    Nejčastější nálezy byly v oblasti uplatnění nároku na odpočet u fiktivních plnění, převodních cen, uplatňování odčitatelných položek a také osvobození úrokových výnosů z korunových dluhopisů.

  • NSS opět rozhodl, že výkon funkce statutárního orgánu je samostatnou ekonomickou činností pro účely DPH

    Stanislav KrylJevgenija Bajzíková

    Nejvyšší správní soud („NSS“) v červnu letošního roku v případu 3 Afs 82/2019-38 rozhodl, že výkon funkce statutárního orgánu je samostatně vykonávanou ekonomickou činností pro účely DPH. Předseda představenstva akciové společnosti se může stát z titulu výkonu své funkce plátcem DPH. Akciová společnost má při splnění obecných podmínek nárok na odpočet daně z přijatých faktur za jeho služby.

    Jedná se již o druhý rozsudek, ve kterém NSS vyslovil podobný názor. Zatímco první rozsudek 2 Afs 100/2016 - 295 z roku 2016 týkající se výkonu funkce jednatele byl v mnoha ohledech překvapením, nyní už je zřejmé, že se nejednalo o náhodu. Daňová správa bude muset začít ustálenou judikaturu respektovat, a proto lze očekávat změnu zákonné úpravy.

    Legislativa v kostce

    • Český zákon o DPH obsahuje právní fikci6, podle které činnosti osob, jež jsou zdaňovány jako příjmy ze závislé činnosti dle § 6 ZDP, nejsou pro účely DPH považovány za samostatně vykonávanou ekonomickou činnost a jsou vyloučeny z předmětu DPH (tj. nezdaňují se ani se nepočítají do obratu pro registraci k DPH). Toto dopadá na odměny členů orgánů právnických osob.
    • Tato úprava jde podle NSS nad rámec článku 10 směrnice o DPH7.. Směrnice z ekonomické činnosti sice vylučuje kromě zaměstnanců také jiné osoby, jejichž vztah k zaměstnavateli je obdobný8, ale takový vztah musí být posouzen individuálně případ od případu, nikoliv na základě plošné fikce.
    • Rozpor zákona o DPH s evropskou směrnicí se vláda ČR pokoušela řešit novelou v roce 20199, kterou se nakonec nepodařilo prosadit v Poslanecké sněmovně (poslaneckým pozměňovacím návrhem byl rozpor zachován).

    Podrobněji k novému rozsudku NSS

    V nově posuzovaném případu předseda představenstva fakturoval akciové společnosti (žalobkyni) odměnu za výkon funkce včetně DPH. Správce daně odmítl uznat společnosti nárok na odpočet DPH z přijatých faktur od předsedy s argumentací, že tato činnost je zdaňována jako závislá činnost dle § 6 ZDP, a proto předseda při výkonu své funkce nevystupuje v postavení osoby povinné k dani.

    NSS tento názor odmítl a uvedl, že postavení předsedy představenstva a.s. je v zásadě shodné s postavením jednatele s.r.o., a proto nejsou žádné relevantní důvody k tomu, aby se odchýlil od svého předchozího rozsudku 2 Afs 100/2016-29. Zopakoval tedy, že znění českého ZDPH je v rozporu s články 9 a 10 evropské směrnice, a proto a je nutné postupovat přímo podle směrnice. V českém právním prostředí je nutné výkon funkce předsedy představenstva, nebo obecněji člena statutárního orgánu právnické společnosti, považovat za nezávislou ekonomickou činnost, protože předseda představenstva (i) nese vlastní hospodářské riziko10 a (ii) není v podřízeném vztahu vůči české akciové společnosti11.

    Stejně jako v předchozím rozsudku i zde NSS při své argumentaci analyzoval relevantní rozhodnutí Soudního dvora EU - C‑355/06 J. A. van der Steen a C-420/18 IO. Obě rozhodnutí se týkala nizozemského práva a v obou případech SDEU dospěl k názoru, že člen statutárního orgánu není osobou povinnou k dani. NSS neshledal, že by opačné závěry SDEU jakkoliv odporovaly jeho vlastním rozsudkům, neboť nizozemská právní úprava členů statutárních orgánů je dle NSS odlišná, co se týče nesení vlastního hospodářského rizika těchto funkcionářů (holandský jednatel tedy zřejmě žádná rizika spojená s výkonem funkce nenese).

    Praktické závěry

    NSS ve svém rozhodnutí uvádí, že žalovaný (Odvolací finanční ředitelství) si byl právního názoru NSS vědom, přesto se jím odmítl řídit, protože ho považuje za nesprávný12. Česká daňová správa bude zřejmě muset opět vyvinout úsilí k tomu, aby již ustálený názor NSS byl promítnut do zákona. Lze tak zřejmě očekávat podobný legislativní návrh, jaký byl zamítnut v roce 2019, tedy vypuštění právní fikce odkazem na zdanění dle § 6 ZDP. Po legislativní změně se jednatelé a členové představenstev právnických osob při překročení obratu budou registrovat jako plátci DPH a budou uplatňovat DPH na odměnu za výkon své funkce.

    Podobně česká daňová správa musela v minulosti novelizovat český zákon o DPH (potažmo daňový řád) v reakci na některé zásadní rozsudky NSS a nálezy Ústavního soudu. Jako příklad lze uvést rozsudky NSS 7 Aps 3/2013 – 34, 1 Afs 445/2019 – 47 (známé jako „Kordárna“), kde NSS opakovaně uvedl, že plátce DPH má nárok na úrok ze zadržovaných nadměrných odpočtů ve výši tržní hodnoty peněz. Dále například nález II. ÚS 819/18, podle kterého zadržování nesporné části nadměrného odpočtu DPH je porušením práva na ochranu vlastnictví a chybějící procesní postup pro vrácení části nadměrného odpočtu neopravňuje správce daně k jeho zadržování.

    Pro úplnost uveďme, že případná změna se nijak nemusí dotknout daně z příjmů, tj. příjmy členů statutárních orgánů mohou i nadále být považovány za příjmy ze závislé činnosti a podléhat sociálnímu a zdravotnímu pojištění (§6 ZDP).

    Do novelizace se pak budou moci členové statutárních orgánů sami rozhodnout, zda je pro ně výhodné postupovat dle českého zákona o DPH a svou odměnu nezdaňovat, nebo dle uvedených rozsudků NSS spoléhat na znění evropské směrnice a odměnu zdaňovat. To jim umožní uplatnění odpočtu DPH ze vstupů, které sami nakupují a využívají pro výkon své funkce (např. automobil, nájem nebytový prostor). Případný přechod na zdaňování bude třeba detailně smluvně ošetřit – např. určit základ daně služeb, způsob zdanění benefitů nebo opčních Plánů14.

    Rozhodne-li se jednatel nebo člen představenstva pro zdaňování svých služeb, pak by správci daně neměli nárok na odpočet DPH u společností rozporovat, samozřejmě při splnění obecných podmínek pro jeho uplatnění.  

    V případě dotazů se obraťte na autory článku nebo na poradenský tým, se kterým spolupracujete.

     

    NSS potvrdil, že výkon funkce statutárního orgánu splňuje kritéria pro samostatně vykonávanou ekonomickou činnost pro účely DPH. Pokud tedy předseda představenstva akciové společnosti překročí obrat a stane se plátcem DPH, pak akciová společnost má při splnění zákonných podmínek nárok na odpočet daně z přijatých faktur za jeho služby.

  • Nizozemský soud ohledně neuznatelnosti akvizičního úroku a zneužití

    Karel Hronek

    Pro zajímavost vám přinášíme rozhodnutí nizozemského soudu týkající se neuznatelnosti akvizičního úroku a zneužití. Upozorňujeme, že pro naše rámcové shrnutí vycházíme pouze z obecných informací v anglickém tisku.

    •  Rozsudek je z letošního roku a týká se událostí z roku 2011.
    • Private Equity (PE) struktura držela prostřednictvím čtyř francouzských investičních společností (FR InvCos) 100% podíl v nizozemské holdingové společnosti (NL HoldCo).
    • NL HoldCo koupilo 100% podíl v nizozemské retailové skupině, přičemž tato akvizice byla financována mixem vlastního kapitálu a úvěrů od FR InvCos.
    • Po akvizici vytvořila NL HoldCo s retailovou skupinou fiskální skupinu, kdy byl úrok z akvizičních úvěrů odečítán oproti ziskům retailové skupiny.
    • Dle našeho chápání byl dle tehdy platného nizozemského daňového práva úrok z akvizičního úvěru od spřízněné osoby obecně neuznatelný (limit pro spřízněnost 33,3 %). Tím, že investiční společnosti byly čtyři, technicky nenaplnily podmínku spřízněnosti.
    • Nizozemský správce daně tento odečet napadl s tím, že struktura byla primárně motivována cílem obejít dané pravidlo, a že se tedy jedná o zneužití.
    • Nizozemský nejvyšší soud se postavil na stranu správce daně – jeho hlavní argumenty byly následující:
    • Vlastní kapitál na úrovni investičních společností byl „konvertován“ na úvěr na úrovni NL HoldCo, přičemž toto nevedlo k zásadní změně finanční pozice investičních společností.
    • Akviziční úrok byl odečítán oproti zisku koupené společnosti.
    • Akviziční úrok nebyl rozumně zdaněn u investičních společností.
    • Odečet akvizičního úroku by byl v rozporu s účelem a cíli nizozemské daňové úpravy.
    • Je zde patrné, že převažujícím motivem bylo docílení odečtu.

    V případě dotazů se obraťte na autora článku nebo na poradenský tým, se kterým spolupracujete.

    Dle soudu byl vlastní kapitál na úrovni investičních společností „konvertován“ na úvěr na úrovni NL HoldCo, přičemž toto nevedlo k zásadní změně finanční pozice investičních společností.

  • Nejvyšší správní soud a krajské soudy opakovaně potvrzují význam prokazování v daňových řízeních

    Radek MatuštíkPavlína Kubešová

    Rádi bychom vás seznámili s dvěma nedávnými rozsudky Nejvyššího správního soudu („NSS“). Ačkoliv předmětem sporu byly zcela odlišné situace, rozsudky spojuje, že kasační stížnosti daňových subjektů byly zamítnuty primárně proto, že daňový subjekt nebyl dle názoru NSS (a krajského soudu a správce daně v předchozích řízeních) schopen dostatečně prokázat svá tvrzení.

    Tyto rozsudky dle našeho názoru potvrzují stupňující se trend, že správci daně se v rámci kontrolní činnosti stále více soustředí na to, zda je poplatník schopen unést své důkazní břemeno ve vztahu k tvrzeným skutečnostem (§ 92 odst. 3 daňového řádu). Jestli byla technická pozice daňového subjektu v konkrétním případě uplatněna správně, či nikoliv, je hodnoceno, až pokud jsou prokázána skutková a právní tvrzení poplatníka. Mezi stranami tak často není sporný výklad zákona (právní otázka), ale spíše prokazování, že podmínky zákona byly naplněny.

    Domníváme se, že role interních daňových oddělení a externích daňových poradců může dlouhodobě sledovat tento trend a posouvat se primárně od posouzení správné aplikace (daňových) právních předpisů k tvorbě dokumentace, která v případě potřeby umožní unést důkazní břemeno, a to často i s významným časovým odstupem.

    K rozsudku 6 Afs 193/2019 ze dne 3. června 2021 – [k daňové uznatelnosti snížení výnosů z titulu bonusu (slevy)]

    Finanční úřad doměřil daňovému subjektu, výrobci a prodejci (mimo jiné) papíru, daň z příjmů právnických osob, neboť správce daně neuznal jako oprávněné snížení výnosů z poskytnutých množstevních bonusů odběratelům ve skupině, ale i nespojené společnosti.

    Daňový subjekt v průběhu daňové kontroly předložil správci daně účetnictví, včetně tabulek se seznamem poskytnutých dobropisů a jejich výpočtu ve vztahu k jednotlivým odběratelům v závislosti na vývoji tržních cen; rámcové dohody s odběrateli, ve kterých je obsaženo rovněž bonusové schéma; protokoly z jednání s odběrateli; znalecký posudek k převodním cenám; emailovou komunikaci.

    Krajský soud zamítl žalobu daňového subjektu s odůvodněním, že žalobkyně (daňový subjekt) neunesla důkazní břemeno, když neprokázala oprávněnost (tj. daňovou účinnost) snížení výnosů prostřednictvím množstevních bonusů a vystavených dobropisů.

    Tento závěr potvrdil i NSS a s odkazem na starší judikaturu zopakoval, že povinnost tvrzení i břemeno důkazní ohledně existence a výše vynaloženého výdaje i jeho účelu nese daňový subjekt, neboť je to on, kdo v souladu s § 92 odst. 3 daňového řádu prokazuje všechny skutečnosti, které uvedl v daňovém přiznání.

    NSS dále zdůraznil, že mezi vynaloženými výdaji (náklady) a podnikatelskou činností daňového subjektu musí existovat jasná vazba, přičemž nelze uznat takové výdaje (náklady), které zřetelně neodpovídají ekonomicky racionálnímu (přiměřenému) chování, tj. nedávají z ekonomického hlediska smysl. Výdaje (náklady) uznatelné na podkladě § 24 odst. 1 zákona o daních z příjmů jsou primárně spojeny s prokázáním účelnosti jejich vynaložení.

    Toto dle soudu daňový subjekt nejen že nedoložil, navíc z předložených důkazních prostředků vyplynulo, že daňový subjekt neměl možnost ovlivnit ceny svých výrobků, neboť prodejní aktivity zajišťovala mateřská společnost, která koordinovala dodávky papíru konečným odběratelům centrálně. Poskytování množstevních bonusů v takové situaci na první pohled nedává ekonomický smysl. Správce daně tedy dle soudu nijak nepochybil, když zpochybnil daňovou účinnost poskytnutých bonusů (v případě jejich přiznávání mateřské společnosti tím, že tato sleva se v nákladech jednotlivých odběratelů nepromítla, resp. poukázal na nelogičnost a neúčelnost takového způsobu poskytování bonusů).

    Stěžovatel dále tvrdil, že množstevní bonusy jsou součástí ceny za zboží mezi spojenými osobami. Pokud je chtěl správce daně zpochybnit, musel by potom namítnout a prokázat rozpor s principem tržního odstupu dle § 23 odst. 7 zákona o daních z příjmů. NSS potvrdil závěr krajského soudu, že tyto námitky jsou irelevantní, protože z důvodu neprokázání daňové účinnosti uplatněných výdajů (nákladů) ve smyslu § 24 odst. 1 zákona o daních z příjmů, resp. v důsledku neunesení důkazního břemene dle § 92 odst. 3 daňového řádu, nebylo nutné § 23 odst. 7 tohoto zákona aplikovat.

    K rozsudku 1 Afs 89/2021 ze dne 20. července 2021 – [k povinnosti daňového subjektu prokázat přijetí půjčky pro daňovou uznatelnost úroků z této půjčky]

    Finanční úřad doměřil daň z příjmů právnických osob, neboť uzavřel, že daňový subjekt neoprávněně uplatnil jako daňově uznatelné náklady na úroky z půjčky s odůvodněním, že ani na výzvy správce daně daňový subjekt nepředložil důkazy o skutečném přijetí finančních prostředků, a to nejen ve vztahu k poslednímu deklarovanému článku posloupnosti věřitelů, ale ani ve vztahu k předchozím věřitelům. Dále dle názoru správce daně nebylo prokázáno ani faktické přijetí konkrétních částek půjčky, její konsolidace, ani faktické postoupení prostředků na tvrzeného věřitele.

    Krajský soud dospěl k závěru, že žalobkyně neunesla důkazní břemeno ve vztahu k prokázání, že se věřitel předmětné půjčky stal vlastníkem odpovídající pohledávky, pročež daňový subjekt nesplnil podmínky pro uplatnění nákladů vztahujících se k úrokům z deklarované smlouvy o půjčce jakožto nákladů ve smyslu § 24 odst. 1 zákona o daních z příjmů. Soud potvrdil závěr správce daně, že daňový subjekt nebyl schopen prokázat ani přijetí půjčky od původních věřitelů, ani že skutečně došlo k postoupení a konsolidaci jednotlivých půjček, jak bylo tvrzeno v průběhu daňové kontroly.

    NSS se v tomto směru ztotožnil s krajským soudem a dále s odkazem na ustálenou judikaturu shrnul, že o daňově účinný výdaj se jedná pouze tehdy, jsou-li splněny čtyři podmínky: 1) výdaj byl skutečně vynaložen, 2) výdaj byl vynaložen v souvislosti se získáním zdanitelných příjmů, 3) výdaj byl vynaložen v daném zdaňovacím období, 4) zákon stanoví, že se jedná o daňově účinný výdaj. Daňový subjekt, který výdaj zanese do účetnictví a následně do daňového přiznání, je povinen v případě pochybností prokázat, že jej skutečně vynaložil, a to tím způsobem, který deklaroval na příslušném účetním dokladu.

    NSS vyjádřil také souhlas s krajským soudem v tom směru, že daňovým subjektem předložené smlouvy o postoupení pohledávek a konsolidaci půjček představují pouze podklady formálního charakteru, které nic nevypovídají o faktickém stavu (a že jejich důkazní hodnotu nadto snižovala i skutečnost, že byly dílem uzavírány mezi propojenými osobami). NSS dále upozornil, že daňovým subjektem předložené pokladní doklady nesplňovaly zákonem stanovené náležitosti a nenacházely odraz v předloženém účetnictví, proto nelze považovat za prokázané ani prvotní přijetí celé částky předmětné půjčky.

    K námitkám daňového subjektu k časové prodlevě mezi daňovou kontrolou a dobou, v níž došlo k dokazovaným skutečnostem, NSS uvedl, že tyto okolnosti nemohou nic změnit na skutečnosti, že daňový subjekt tížilo důkazní břemeno.

    Zajímavý je také komentář NSS k mezinárodnímu dožádání, které dle soudu „nepředstavuje zcela obvyklý způsob zjišťování skutkového stavu v daňovém řízení a daňové orgány by k němu měly přikročit pouze tehdy, je-li takový postup účelný, a především za situace, kdy nelze potřebné podklady získat jiným způsobem, respektive kdy ani není v moci stěžovatelky si je opatřit.“

    Praktické doporučení

    S ohledem na výše uvedený trend doporučujeme klást důraz na průběžnou tvorbu dokumentace prokazující skutečnosti uváděné v daňových tvrzeních a dalších podáních (§ 92 odst. 3 daňového řádu) a rovněž odůvodňující jejich daňovou účinnost (oprávněnost), ekonomickou účelnost a další konkrétní okolnosti vedoucích k přijímání souvisejících rozhodnutí v daném okamžiku (emailová komunikace, záznamy z interních jednání, aktuální situace na trhu apod.).

    Pokud budete mít k výše uvedenému tématu jakékoliv otázky, obraťte se prosím na autory článku nebo na náš poradenský tým, se kterým spolupracujete.

    Tyto rozsudky dle našeho názoru potvrzují stupňující se trend, že správci daně se v rámci kontrolní činnosti stále více soustředí na to, zda je poplatník schopen unést své důkazní břemeno ve vztahu k tvrzeným skutečnostem.

  • Daňový výběr z politických programů

    V tomto čísle jsme se rozhodli vám přinést výběr z programů politických stran a hnutí týkající se daňové problematiky.

    Jedná se primárně a doslovné výtažky z oficiálních programů jednotlivých politických subjektů – s žádnou či jen minimální editací a bez interpretace či hodnotících komentářů. Do výběru byly zahrnuty hlavní stávající parlamentní strany, které do data uzávěrky zveřejnily své oficiální programy, přičemž politické subjekty jsou seřazeny v abecedním pořadí.

    Cílem této přílohy není vyjádřit jakékoliv politické preference – pouze poskytnout čtenářům neupravená data pro případné zformování jejich vlastní perspektivy.

    ANO15

    • Nechceme zvyšovat daně, ale naopak pokračovat v jejich zjednodušení a rušení daňových výjimek.
    • Rozšíříme portál MOJE daně, kterým navážeme na úspěšný projekt paušální daně, daně a pojištění tak budou na jednom místě a pro všechny.
    • Dokázali jsme zabránit daňové optimalizaci a daňovým únikům u nadnárodních společností a budeme v tom dál důsledně pokračovat.
    • Zvýšíme hranici pro povinnou registraci k plátcovství DPH z 1 milionu na 2 miliony korun ročního obratu.
    • Zvýšíme daňové zvýhodnění rodin s dětmi.
    • Sloučíme státní agentury pro podporu podnikání CzechInvest, CzechTrade, CzechTourism – a omezíme poskytování investičních pobídek jen na high-tech.
    • Propojíme Portál občana a Portál podnikatele, plně digitalizujeme služby pro živnostníky. Všechny formuláře pro živnostníky a firmy budou předvyplněné a interaktivní.
    • Budeme usilovat o nižší DPH na stavebniny s cílem zlevnění výstavby bytů.
    • Navrhneme ukončení daňové podpory finančního produktu investiční životní pojištění a přesuneme ji na produkty, které mají pro klienty větší efekt.
    • Vyjednáme výjimku pro Českou republiku při jednání s EU ohledně snížení sazby DPH u činnosti insolvenčních správců a exekutorů s cílem snížit náklady procesu vymáhání.
    • Usnadníme rychlejší odpisy nedobytných pohledávek s cílem pomoci věřitelům (oprávněným) se rychleji zbavit pohledávek, u kterých vědí, že jsou ztracené, ale z daňového hlediska je pro ně nevýhodné zastavit jejich vymáhání. Narovnáme tak nespravedlnost odvádění daní z peněz, které věřitel nemá. Věřitel si odepíše pohledávku z daní a dál nepovede marné exekuce.

    ČSSD16

    • Progresivní zdanění příjmů fyzických osob je nezbytné pro nápravu změn schválených v roce 2020. Zabráníme, aby nedošlo ke zvýšení reálného zdanění nikoho do trojnásobku průměrné mzdy.
    • Snížíme DPH u základních potravin (pečivo, zelenina, ovoce, maso, ryby atd.) na nejnižší sazbu.
    • Snížení daní pro malé a střední podniky a jejich zvýšení pro největší korporace lze dosáhnout jednoduchou změnou jednotné sazby na tři (snížená, standardní jako dnes a zvýšená) tak, aby na změně vydělalo 99,8 % podniků a přitom výrazně vzrostl příjem státu.
    • Zavedeme tzv. milionářskou daň, tj. daň z obřích majetků nad 100 milionů korun se sazbou 1 % ročně po vzoru aktuální německé diskuze. Majetky nad 100 milionů budou tedy spadat pod majetkové přiznání.
    • Zachováme nulovou sazbu dědické daně v přímé linii u majetků do 50 milionů korun, ale zavedeme progresivní dědickou daň u velkých majetků převyšujících tuto hodnotu.
    • Zrušíme možnost odepisovat si luxusní osobní automobily nad 1,5 milionu korun a zvážíme transformaci nepříliš efektivní silniční daně směrem k její ekologičtější variantě.
    • Zachováme nízké nemovitostní daně pro 1. až 3. nemovitost na fyzickou osobu, ale zavedeme takové daně, které budou bránit spekulacím s byty a jejich nedostatečnému využití skrze zdanění čtvrté a další nemovitosti a zvážení sankcí/daně za dlouhodobé neobsazení a spekulace na trhu s nemovitostmi.
    • Zachováme slevu na nepracující(ho), ale pečující(ho) manžela/ku, ale zrušíme nesystémovou slevu na nepečující(ho) manžela/ku, která dnes představuje jen podporu vysokopříjmovým rodinám bez nezletilých dětí, která navíc způsobuje nerovnosti na trhu práce a snižuje zaměstnanost.
    • Zavedeme spravedlivou daň z prodeje nemovitosti. Daň bude odpuštěna u prodeje, který probíhá u jedné fyzické osoby po době delší, než je pět let od posledního prodeje tak, aby se zamezilo spekulacím, ale daň nepadla na běžné občany.
    • Sjednotíme zdanění a odvody z kapitálových příjmů tak, aby příjmy z práce nebyly zdaněny více než příjmy z kapitálu a z renty, jak je tomu dnes.
    • Zavedeme bankovní daň z aktiv s progresivními sazbami.
    • Zavedeme digitální daně ve výši 7 % pro nastolení spravedlnosti mezi národními a mezinárodními firmami v oblasti informačních technologií.
    • Podpoříme práci na evropském návrhu o zavedení importní daně z CO2, která by měla obnovit konkurenceschopnost českých a evropských firem a především zastavit odliv těchto aktivit do zahraničí.
    • Podpoříme evropský návrh daně ze spekulativních finančních transakcí, se kterou již souhlasilo deset evropských států.
    • Zvážíme všechny zaváděné ekologické daně, avšak s důrazem na to, aby nedopadaly na zaměstnance, důchodce nebo malé živnostníky. Důraz v těchto daních bude kladen na vysokopříjmové, kteří již dnes mají největší uhlíkovou a ekologickou stopu.
    • Jsme otevřeni celoevropské debatě o dani z nerecyklovaných plastů, která by motivovala firmy k větší recyklaci plastů pro úsporu přírodních zdrojů a ochranu životního prostředí, popř. zvážíme i zálohování některých obalů a podporu těch již existujících.
    • Zvážíme daň z robotů, tj. zvláštní daň z kapitálu, která bude reflektovat nahrazování profesí automatizací a roboty.
    • Zrušíme daňové výjimky pro velké korporace skrze revizi těch výjimek, které firmy využívají nejvíce. Mnoho velkých korporací využívá specifických daňových výjimek právě pro zvýšení výsledného odlivu výnosů.
    • Budeme vyžadovat celoevropskou konsolidaci základů z příjmů právnických osob, na kterém se již na evropské úrovni pracuje. Ta má ukončit praktiku transferových cen, kterými se skrytě zvyšuje odliv zisků.
    • Posílíme daňovou správu, aby efektivněji bránila daňovým únikům velkých korporací prostřednictvím zneužívání převodních cen a agresivním snižování daňového základu.
    • Zavedeme detailnější daňové ročenky a statistiky, aby byl jasný a transparentní přehled, kdo reálně nese náklady na chod státu a veřejných služeb.
    • Znemožníme firmám sídlícím v daňových rájích, aby se ucházely o dotace a státní zakázky či podporu z kurzarbeitu.
    • Uskutečníme komplexní audit smluv o zamezení dvojímu zdanění s cílem omezit odtok kapitálu z ČR.
    • Budeme v oblasti investičních pobídek usilovat o poskytnutí pobídky od státu pro velké firmy pouze za předpokladu, že investor 70 % svého zisku v 7 letech od zahájení podpořené výroby reinvestuje v České republice.
    • Pracující důchodci budou mít nižší daně.
    • Uděláme z malých obcí „daňové ráje“, osvobodíme místní hospody a obchody s potravinami od daně z příjmu za podmínky, že provozovatelem je člověk s trvalým pobytem v dané obci a využívá místní zdroje. Osvobození bude podmíněno žádostí obce.
    • Budeme v EU prosazovat všechny iniciativy vedoucí k boji s daňovými úniky a daňovými ráji. Prvním krokem je prosazení minimální sazby daně z příjmu právnických osob ve všech státech EU s tím, že konkrétní vyšší sazba je v kompetenci členských států. Dále podpoříme koncept konsolidovaného společného základu daně z příjmu právnických osob pro firmy s určitým obratem, který nejen omezí přelévání zisků do zemí s výhodnější daňovou sazbou, ale současně výrazně sníží administrativu firem, který podnikají ve více zemích EU. Pro menší firmy navrhujeme systém jako dobrovolný.
    • Zvýšíme částku na odpočet z daní při členství v odborové organizaci.
    • Přídavky na dítě propojíme s daňovou slevou na dítě, tak aby stát nevyplácel podporu rodin přes dva velmi náročné a drahé systémy. Zavedeme po vzoru Německa a Polska přídavek na každé dítě ve výši 3 tisíc Kč měsíčně pro ty rodiny, ve kterých alespoň jeden rodič pracuje.
    • Jako další krok reformy penzí prosadíme daňovou reformu k zajištění dodatečných příjmů důchodového účtu. Solidární prvky by měly být systémově financovány univerzálními příjmy daňového charakteru ze státního rozpočtu, aby se na nich podíleli všichni občané, nikoli pouze zaměstnanci odvádějící pojistné.
    • Zákonem budeme regulovat služby typu Airbnb, tedy ty, které slouží k jiným účelům než je dlouhodobé bydlení. Po vzoru západní Evropy stanovíme jasná daňová pravidla pro krátkodobé turistické pronájmy tak, aby majitelé byli motivováni k dlouhodobým pronájmům.
    • Subjektům, které budou využívat tříděné suroviny, zajistíme daňové úlevy nebo podporu skrz veřejné zakázky. Daňově zvýhodníme služby ke znovuvyužívání odpadů a opravárenství (re-use a repair).
    • Prosadíme principiální změnu systému investičních pobídek i podpůrných programů tak, aby podpora v mnohem větší míře směřovala k rozvoji technologií s vyšší přidanou hodnotou, která dokáže zůstat na území ČR, a to zvláště v malých a středních českých podnicích. Otočíme investiční politiku více směrem k přímým podporám, zejména v oblasti výzkumu a vývoje či příspěvku na zaměstnávání učňů a studentů škol. Jako vstupní podmínka pro získání této podpory bude stanovena i minimální výše vyplacených mezd zaměstnanců. Ta se bude odvozovat od průměrné mzdy v kraji. Firmy, které budou chtít získat investiční pobídku od státu, budou muset závazně slíbit, že větší část vytvořeného zisku budou investovat v České republice, například do rozvoje nových technologií. Tím pomůžeme omezit odliv výnosů ze zisků za naše hranice.
    • Vyčleníme družstva ze zákona o obchodních korporacích, usnadníme jejich zakládání a daňově zvýhodníme jejich činnost, čímž zdůrazníme jejich neopomenutelnou sociální a demokratickou roli v lokální ekonomice.

    KSČM17

    • Zachování nižších daní u zaměstnanců s podprůměrnou mzdou.
    • Daňové úlevy pro rodiny s dětmi – zvýšení daňové slevy na první dítě, zavedení slevy na dani z příjmů za zabezpečení volnočasových aktivit dětí.
    • Zpracování dlouhodobého plánu pro ozdravení veřejných financí, včetně řešení deficitu, který vznikl v důsledku pandemie, s důrazem na posílení daňových příjmů (místo škrtů v sociálních výdajích) a na účinek zvýšení státních investic.
    • Progresivní zdanění bohatých, miliardářská daň – posílení příjmů státního rozpočtu zdaněním především příjmů a kapitálu velkých korporací a spekulantů, zrušení různých daňových úlev, z nichž profitují.
    • Digitální a bankovní daň (daň z finančních transakcí a zdanění internetových gigantů).  Zavedení sektorové daně nejen pro banky, ale také obchodní řetězce aj. monopoly.
    • STOP vyvádění peněz do zahraničí (daňových rájů) a nízkým daním nadnárodních firem. Tyto kroky prosazovat i na mezinárodní úrovni – přinejmenším v rámci EU.
    • Podmínku, že v ČR smí podnikat jen subjekt, který je v ČR registrován a který v ČR platí daň z příjmu.
    • Prosazovat zdanění rozdílu mezi korporátní daní v ČR a daní v sídle zahraniční společnosti ze zisku dosaženého na našem území.
    • Revize smluv, které umožňují, aby zisk vytvořený v ČR byl vyváděn do zahraničí, zvláště v oblastech důležitých pro soběstačnost a bezpečnost státu (tzv. Tobinova daň, zvýhodnění investování zisku v ČR před jeho vyvedením do zahraničí).
    • Zrušení výjimek z placení daně z pozemku, kterou má církev na své stavby využívané k hospodářským účelům.
    • Omezit financování neziskových organizací, které pod záminkou humanitární pomoci slouží spíše k jednostrannému politickému nátlaku, a jejich důslednou kontrolu ze strany Nejvyššího kontrolního úřadu i správce dotací.
    • Pokračovat v úsilí o zdanění církevních restitucí.
    • Podporu místního živnostenského podnikání zejména v oblasti zjednodušení administrativy, přístupu k financím, informacím a výběrovým řízením (revize a zjednodušení daňových zákonů, vzdálený přístup on-line k administraci a komunikaci s úřady).
    • Použití efektivního systému evidence tržeb proti šedé ekonomice a v zájmu poctivých podnikatelů a živnostníků i v zájmu boje proti daňovým únikům.
    • Zákon o majetkových přiznáních pro občany (u majetku nad 100 mil. Kč – milionářská daň), rozšíření informací o majetkových poměrech politiků a úředních osob s významnými pravomocemi.
    • Zásadní zvýšení ochrany zemědělského půdního fondu, zejména před zábory půdy, vytvoření dotačního a daňového zvýhodnění při výstavbě na již zastavěných a nevyužívaných plochách.
    • Zajištění dalších zdrojů příjmů do státem zabezpečovaného důchodového systému (určit podíl ze státního rozpočtu na daňovém výnosu).
    • Zdanění kšeftování s byty – výrazně progresivní daň z druhé a dalších nemovitostí kolaudovaných k trvalému bydlení (nikoli k vlastnímu bydlení majitele, ale k dalšímu pronájmu za účelem zisku) a z nevyužívaných stavebních pozemků.
    • Možnosti daňových úlev např. na zateplení bytových domů, zvýhodněných půjček mladým a novomanželům na výstavbu bytu, popř. nevratných půjček na vybavení bytu v případě narození dítěte.

    Piráti a Starostové18

    • Udržitelnost veřejných financí zajistíme skrze rychlejší růst ekonomiky, úspory a zvýšení efektivity na straně státu, zlepšení zapojení lidí na legální trh práce, osekání daňových výjimek, zlepšení výběru daní a další zdroje díky vybraným opatřením. 
    • Slevu na poplatníka budeme pravidelně valorizovat podle růstu inflace.
    • Navrhneme reformu daně z příjmů fyzických osob s cílem zlepšit podmínky zdanění zkrácených úvazků a dohod mimo pracovní poměr. Lépe zohledníme zkrácené úvazky v systému sociálních odvodů, slev a daňových bonusů, čímž podpoříme rodiče, pečující osoby i pracující seniory.
    • Zohledníme reinvestice ve zdanění právnických osob. To podpoří rozvoj začínajících firem, startupy nebo investice do výzkumu v Česku.
    • Zadáme analýzu ke sladění daní a pojistného s cílem zjednodušit daňový systém a zabránit obcházení daňových povinností.
    • Uvědomujeme si nutnost hledat významné nové zdroje příjmů, abychom zmírnili dopady daňových změn provedených v roce 2020 na státní rozpočet a snížili tempo zadlužování. 
    • Zpřehledníme zdanění příjmů především odstraněním nesystémových výjimek. Není například dlouhodobě udržitelné, aby významná část kapitálových příjmů byla zdaněna sazbou 0 procent.
    • Získáme přinejmenším miliardy korun díky adekvátnímu zdanění digitálních gigantů, většímu důrazu na ekologické prvky zdanění, zdanění prodeje konopí a negativních externalit.
    • Obce, kraje i stát získají díky zdanění těžby více peněz z dobývání nerostných surovin na svém území. Pamatovat budeme i na přilehlé obce.
    • Postupně zvýšíme zdanění komerčních nemovitostí.
    • Na půdě Evropské rady se zasadíme o transparentní vykazování zisků podle země původu, které ztíží nelegální daňovou optimalizaci na úkor českých občanů.
    •  Zaměříme se na důslednou kontrolu vnitropodnikových  plateb (transfer pricing) a nelegálních praktik v daňové optimalizaci tak, aby byla férová část zisků zdaněna v Česku.
    • Většinu změn je nutné začít zavádět téměř okamžitě, aby v platnost a v účinnost vstoupily k 1. 1. 2023.
    • Co si můžu představit pod ekologickými daněmi? Ekologické daně zahrnují široké spektrum daní a poplatků. Patří mezi ně například spotřební daně na pohonné hmoty, silniční daň, silniční mýto, poplatky z těžby nerostných surovin, poplatky za odnětí ze zemědělského půdního fondu, systém evropských emisních povolenek a svým způsobem i daň z nemovitých věcí. Dále je nutné zahrnout i nové instituty daňového práva, a to jak na evropské, tak národní úrovni. Jedná se například o poplatek z netříditelných plastů, jehož zavedení zvažuje Evropská unie, nebo například vyrovnávací uhlíkovou daň na obory doposud nezahrnuté v systému Evropských povolenek.
    • Na portálu MOJE daně umožníme spravovat daně a odvody na sociální a zdravotní pojištění na jednom místě.
    •  Odstraníme duplicitní kontroly podnikatelů skrze sloučení výběru daní a odvodů pod jednu instituci a systém kontrol sdílený pro zúčastněné instituce. 
    • Místo „zaklekávání“ podpoříme proklientský přístup Finanční správy vůči občanům. 
    • Snížíme pokuty u případů, kdy došlo pouze k administrativnímu pochybení.
    • Pro řemeslníky a drobné podnikatele nezavedeme 3. a 4. vlnu EET. O zrušení EET pro podnikatele v 1. a 2. vlně rozhodneme po důkladném zhodnocení jeho přínosů. V případě zachování musí EET přinášet podnikatelům i uživatelské benefity.
    • Propojíme portál MOJE daně s katastrem nemovitostí, čímž ušetříme čas pro podání daňového přiznání a následně i pro jeho kontrolu finančním úřadem.
    • Nastavíme automatické kontroly, které z velké části nahradí fyzické kontroly pracovníků Finančních úřadů s provazbami na kontrolní hlášení, DPH, DPPO, DPFO atd. Ty usnadní soustředit kontrolu na podezřelé případy.
    • U firem nastavíme automatické zveřejňování účetních výkazů na justice.cz, aby nemusely znovu posílat výkazy již jednou zaslané Finanční správě.
    • Exportní ekonomika Česka je už dnes silně provázaná s eurozónou. Řada transakcí – včetně vnitrostátních – již probíhá ve společné evropské měně. Umožníme proto firmám, aby mohly vést účetnictví a daňové evidence v eurech, projeví-li o to zájem.
    • Zpřístupníme informace o předpokládané výši důchodů. Každý občan bude mít možnost zobrazit si aktuální přehled o svých odvedených příspěvcích na sociální zabezpečení, bude vědět, jaký je odhad jeho důchodu a kolik let mu zbývá odpracovat, aby na něj měl nárok. Na základě těchto informací se bude moci rozhodnout třeba o přesluhování v důchodovém věku či o navýšení svého spoření.
    • Senioři by měli odvádět nižší sociální pojištění.
    • Ve spolupráci s Ministerstvem financí (MF) navrhneme zdroje pro důstojné důchody.
    • Využijeme již zpracované materiály zřízenými důchodovými komisemi i Ministerstvem práce a sociálních věcí (MPSV) k tomu, abychom mohli každému, kdo odpracoval potřebná léta, garantovat základní složku důchodu, jejíž výše by měla reflektovat požadavky na důstojnost života ve stáří i finanční možnosti státu. Zásluhová složka pak bude závislá na odvodech do systému.
    • Připravíme zřízení státního nebo veřejnoprávního fondu, kde si budou moci lidé dobrovolně spořit nad rámec povinného sociálního pojištění. Současně s tím i zefektivníme spoření ve třetím pilíři snížením poplatků za správu aktiv či úpravou možnosti výběru prostředků na vlastní bydlení. Budeme motivovat k postupnému čerpání prostředků formou dlouhodobé renty.
    • Prezenční doktorské studium má podobu pracovní činnosti, proto by se mělo započítávat do celkové doby pojištění v délce maximálně 4 let.
    • Zavedeme nižší sazbu DPH na recyklované výrobky a recykláty.
    • Předložíme novelu zákona o DPH a snížíme sazby DPH na kulturu v hranicích vymezených evropským právem. Zákazníci tak ušetří stovky milionů korun.
    • Vhodnou regulací a daňovým zvýhodněním podpoříme chytré.
    • Podpoříme zavedení uhlíkového cla na evropské úrovni. Tím přispějeme nejen k ochraně klimatu, ale i k narovnání tržních podmínek pro evropský průmysl.
    • Umožníme malým a mladým firmám převádět daňovou ztrátu z výzkumu a vývoje do dalších období i formou slevy na odvodech za zaměstnance.
    • Daňově podpoříme reinvestice do výzkumu. Nastavíme programy pro podporu výzkumu v malých a středních podnicích a startupech tak, aby byla skutečně efektivní. Budeme vycházet z provedeného mapování potřeb i absorpční kapacity inovativního průmyslu a startupů. 
    • Zavedeme zdanění komerčně distribuovaného konopí pomocí vhodné nepřímé daně, čímž stát získá finanční prostředky např. k dofinancování zdravotní péče a služeb prevence rizikového návykového chování.
    • Upravíme daňové zákony i úroveň striktnosti regulace podle reálné společenské nebezpečnosti látek.

    SPD19

    • Prosazení návrhu zákona zavádějící povinnost prokázat původ majetku od hranice 20 milionů korun, a to zpětně. Majetek, jehož původ by vlastník nedoložil a neprokázal, že pochází z legálních příjmů by byl zdaněn 100 % a propadl by státu.
    • Odmítáme další zvyšovaní daňového zatížení našich občanů.
    •  V případě růstu české ekonomiky alespoň o 3 % musí být státní rozpočet sestavený jako vyrovnaný.
    • Odmítáme platby solárním baronům a systém dotací, včetně biopaliv.
    • Podporujeme snížení daňového zatížení zaměstnanců, živnostníků, drobných podnikatelů a firem.
    • Zrušíme EET.
    • Prosazujeme paušální daň pro živnostníky podle výše obratu.
    • Opakovaně navrhujeme zdanění dividend pro zahraniční vlastníky tuzemských korporací.
    • Sjednotíme do jedné platby odvody živnostníků a firem.
    • Navrhujeme výpočet plateb DPH ze skutečně zaplacených faktur.
    • Navrhujeme výrazně zvýšit daňová zvýhodnění na děti.  Na dvojnásobek u prvního a druhého dítěte v rodině a na čtyřnásobek u třetího a každého dalšího dítěte.

    Spolu20

    • Naši politiku budeme vždy stavět na principu nízkého zdanění práce, které urychlí dohánění západních mezd.
    • Uděláme všechno pro to, aby schodek do konce volebního období klesl na 1,5 % HDP.
    • Velké daňové změny ale provedeme jen jednou za celé volební období, aby se na ně všichni mohli dobře připravit a věděli, co je čeká.
    • Vytvoříme pravidlo daňové brzdy, které stanoví strop daňového břemene. Jakmile jej složená daňová kvóta dosáhne, zvyšování daní bude automaticky vyloučené.
    • V zájmu zdravých veřejných financí se zavazujeme k co nejrychlejšímu splnění fiskálních maastrichtských kritérií i fiskálního paktu.
    • Firmy budou mít možnost účtovat v eurech.
    • Zlevníme práci. Snížíme sociální pojištění na straně zaměstnavatelů o 2 procentní body. Snížíme odvody za částečné úvazky.
    • Pomůžeme rodinám. Zavedeme daňové prázdniny pro rodiny, které čerpají rodičovský příspěvek nebo mají tři a více dětí. Zavedeme možnost odečíst si z daní platby za pečovatelské služby (do určitého limitu).
    • Zakročíme proti daňovým únikům. Budeme bojovat s obcházením daní internetovými korporacemi. Odstřihneme firmy z daňových rájů od veřejných peněz. Omezíme rozsah šedé ekonomiky, mimo jiné řešením situace lidí v exekucích.
    • Budeme bojovat s odlivem dividend do zahraničí. Řešením není vyšší zdanění zahraničního kapitálu, ale zvýhodnění investic zisků zpět do české ekonomiky.
    • Přispějeme ke společnému řešení digitální daně na úrovni EU a OECD.
    • Tvrdě zakročíme proti nelegálnímu hazardu. Provozovatelé společensky rizikového hazardu budou platit přiměřeně vysoké, ale ne nerealistické daně (aby zůstali v legální sféře, a tedy pod účinnou kontrolou státu).
    • Budeme motivovat firmy k ekologickému provozu. Snížíme DPH u všech ekologických výrobků, kde je to možné.
    • Spotřební daně budou zohledňovat škodlivost.
    • Snížíme počet odpisových skupin a zkrátíme dobu odpisování.
    • Podpoříme vztahy v rodině: Zavedeme dobrovolný společný vyměřovací základ manželů. Každý dostane možnost platit 1 procentní bod svého důchodového pojištění přímo svým rodičům nebo prarodičům.
    • Soukromé penzijní spoření bude efektivnější. Rozšíříme jej o možnosti, které se už osvědčily v zahraničí, například účet dlouhodobých investic.
    • Občané si informace o vývoji svého důchodového pojištění ověří jednoduše online.
    • Dáme lidem větší volnost v rozhodování, ale odměníme ty, kdo chtějí pracovat dál. Snížíme podmínky potřebné doby na 25 let (u penzí).
    • Nastavíme jasná pravidla pro odchod do důchodu u fyzicky náročných profesí. Ostatním postupně stanovíme novou věkovou hranici (do roku 2030).
    • Odstraníme nespravedlnosti v penzijním systému: Do důchodu se budou promítat jak odvody, tak počet dětí. Bonus za vychované děti dostanou už dnešní důchodkyně. Zvýšíme nedůstojné vdovské důchody. Standardní doba studia se vrátí do náhradní doby.
    • Vytvoříme centrální katalog recyklovaných stavebních prvků a vybudujeme „recyklační huby“, které budou z odpadu vyrábět daňově výhodné stavební materiály.
    • Daňové zvýhodnění jednotlivců i firem při výstavbě a rekonstrukcích. Snížení DPH na 10 %.
    • Podpoříme investice – zkrátíme lhůtu pro uplatnění daně z příjmu při prodeji nemovitosti do pěti let.
    • Prosadíme snížení DPH u výstavby či rekonstrukce standardních bytů z 15 % na 10 %.
    • Snížíme odpisovou lhůtu u investic s minimální spotřebou (fotovoltaické panely na střeše, využívání dešťové vody, tepelné čerpadlo pro vytápění).
    • Ocenění a podpora rodiny ve všech přirozených funkcích v průběhu celého života. Daňové slevy a prázdniny, sladění rodinného a profesního života, více času pro výchovu dětí a péči o blízké.
    • Podpoříme práci z domova. Představíme širokou paletu možností zkrácených úvazků (včetně výhodného zdanění) a celkově zvýšíme flexibilitu zákoníku práce.
    • Podpoříme pracující rodiče zvýšenými daňovými slevami na děti. Zavedeme daňovou úlevu pro matky a pečující osoby po návratu do práce. Rodičovský příspěvek budou moci dostávat i prarodiče.
    • Podpoříme rozvoj služeb pro rodinu a domácnost, náklady budou daňově uznatelné.
    • Náklady na sociální služby si odečtete z daní.
    • Snížíme sociální pojistné pro zaměstnavatele a zvýšíme limity pro dohody o provedení práce a pracovní činnosti.
    • Budeme zaměstnavatele daňově motivovat, aby se systematicky podíleli na zajištění zaměstnanců nejen ve stáří, ale i v krizových životních situacích (ztráta soběstačnosti, potřeba dlouhodobé péče…)
    • Navrhneme finanční podporu školného do určité výše (daňovou uznatelnost výdajů na školné v soukromých a církevních školách).
    • Rozšíříme možnosti daňové uznatelnosti nákladů ve financování aplikovaného výzkumu a inovací.
    • Budeme prosazovat sjednocení kulturních statků a služeb v nejnižší sazbě DPH. Prosadíme vyšší daňové zvýhodnění mecenášství a sponzoringu jako krok k funkčnímu vícezdrojovému financování kultury.
    • Sjednotíme a zjednodušíme povinnosti občanů i podnikatelů vůči státu: Platby bude možné uhradit na jednotném inkasním místě, z kontrol odstraníme zdvojené a zbytečné požadavky, komunikace se státní správou se bude řídit jednotnými, jasnými a předvídatelnými pravidly. Zjednodušíme systém dotací. Zprovozníme portál jednotného přehledu dotačních možností. Kontroly dotací už nebudou duplicitní. Budeme pravidelně vyhodnocovat, jestli stát o dotacích a veřejných zakázkách rozhoduje transparentně.

Shrnutí

Daňové a právní zprávy – září 2021.

Archiv daňových a právních zpráv zde.

Chcete-li se přihlásit k odběru Daňových a právních zpráv, vyplňte prosím tento formulář.

O tomto článku

Autor Libor Frýzek

EY Česká republika, vedoucí partner týmu daňového poradenství

Libor Frýzek je vedoucím partnerem týmu daňového poradenství a odpovídá za vedení daňového oddělení v České republice. Je také členem Komory daňových poradců České republiky.

Související témata Daňové a právní poradenství
  • Facebook
  • LinkedIn
  • X (formerly Twitter)