5 min. čtení 14. září 2022
Daňové a právní zprávy - září 2022

Daňové a právní zprávy - září 2022

Autor Ondřej Janeček

EY Česká republika, partner týmu daňového poradenství

Ondřej Janeček se specializuje na daň z příjmů právnických osob a DPH. Je členem Komory daňových poradců České republiky a certifikovaným účetním při Svazu účetních.

5 min. čtení 14. září 2022
Související témata Daňové a právní poradenství Law

Úvodník: Windfall is coming

Ne, tento úvodník není reklamou na prequel oblíbeného televizního seriálu. Windfall není roční období, ale „nečekaný příjem“, který někdo realizuje bez dalšího úsilí a o který se spíše než vlastní úsilí zasloužily mimořádné vnější okolnosti.

Za tyto vnější okolnosti je v současné době považován (minimálně radou vlády známou pod zkratkou NERV) nejen nárůst cen energií a energetických surovin způsobený energetickou politikou a válečným konfliktem na východě Evropy, kdy ceny všech energií rostou bez ohledu na strukturu nákladů jejich výrobců,  ale i nárůst úrokových sazeb způsobený bezuzdným tisknutím peněz na pokrytí deficitů covidových, současných a budoucích, způsobených válkou, ekonomickým poklesem či rozpočtovou nezodpovědností vlád.

Tím, kdo z těchto externích vlivů „nadměrně“ benefituje, jsou pak podle rady vlády zejména dodavatelé energií, kteří realizují vysoké tržní ceny bez ohledu na to, z jakého zdroje energii vyrábějí, a banky, které jsou schopny promítnout zvýšené úrokové sazby do svých výnosů rychleji, než se jim promítají do nákladů.

Nejméně špatným řešením výše uvedené situace by podle expertů z NERV měla být tzv. daň z neočekávaných zisků neboli hezky česky „windfall tax“, která by vedla k transferu těchto zisků postiženým podnikům a domácnostem, buď v podobě přímých plateb, nebo alespoň tím, že na pokrytí deficitů nebudou zvyšovány ostatní daně, a měla by mít i protiinflační přínos.

Nejedná se zdaleka o novou myšlenku, podobný princip byl na našem území uplatněn např. již před více než 100 lety pro financování 1. světové války a v současné době se uplatňuje ve Velké Británii, byl zaveden v Maďarsku a zvažují jej i další země EU.

Úvahy a doporučení expertů již podle některých zdrojů Ministerstvo financí přetavuje do paragrafovaného znění. Podle něj by se měla daň uplatnit na kalendářní roky 2023–2025 a postihnout největší skupiny s podniky překračujícími určitá kritéria a působícími ve vybraných oborech.

Nejzajímavější parametry, jako konkrétní obory (definované NACE kódy), velikost vybraných tržeb za skupinu či podnik a zejména daňová sazba, však zatím nejsou známé a budou zřejmě předmětem politických diskusí.

Základem daně by podle dostupných informací měl být rozdíl mezi aktuálním základem daně a průměrem upravených historických základů daně za období 2015 až 2021 (nejspíše „valorizovaných“ o inflaci a pravděpodobně o nějaký malý růst).

Oba základy daně (tj. aktuální i historické) by měly vycházet z řádku 220 daňového přiznání po očištění o zahraniční příjmy (tj. před uplatněním položek snižujících základ daně). Návrh pracuje s možností převádět za určitých podmínek částky průměrných historických základů mezi společnostmi ve skupině. Na daň by se měly platit zálohy (a to již v roce 2023).

Zajímavé je, že by se daň uplatnila i na společnosti ve skupině, které nemají s vybranými obory (pravděpodobně elektřinou či bankovnictvím) nic společného. Daň by zřejmě dopadla i na společnosti, které nemají nutně vyšší výnosnost, ale jen narostly (tj. objem vs ziskovost). Je otázka, zda by něco takového bylo v souladu s prezentovanými cíli zákona a zda na to existuje nějaké jednoduché řešení.

Dani by zřejmě podléhala celá skupina včetně zahraničních entit. Jejich příjmy by pak mohly být vyloučeny díky tomu, že „do základu nebudou zahrnuty příjmy ze zdrojů v zahraničí, které podle mezinárodní smlouvy podléhají zdanění v zahraničí“.

V současné době je proto nezbytné sledovat dramatický vývoj, kterým úvahy o tomto mechanismu prochází, a doufat, že jeho případný dopad na ekonomiku bude skutečně tak přínosný, jak odborníci očekávají.

Úvahy a doporučení expertů již podle některých zdrojů Ministerstvo financí přetavuje do paragrafovaného znění. Podle něj by se měla daň uplatnit na kalendářní roky 2023–2025 a postihnout největší skupiny s podniky překračujícími určitá kritéria a působícími ve vybraných oborech.

Obsah zářijového vydání

Úvodník – Windfall is coming

Investiční pobídky – Návrh prováděcího předpisu k zákonu o investičních pobídkách

Daňová správa – Informace o činnosti Finanční správy ČR za rok 2021 – co nás zaujalo

Právo – Přeshraniční přemístění sídla do České republiky i z nečlenských států EU

Judikátové okénko – Postřehy NSS k vedení daňového řízení

Judikátové okénko – Soudní dvůr k uplatnění DPH u řetězové transakce nezatížené podvodem

Judikátové okénko – Akviziční úvěr a zneužití práva

Více z našich letních Daňových a právních zpráv naleznete zde

Shrnutí

Daňové a právní zprávy - září 2022

Archiv daňových a právních zpráv zde.

Chcete-li se přihlásit k odběru Daňových a právních zpráv, vyplňte prosím tento formulář.

O tomto článku

Autor Ondřej Janeček

EY Česká republika, partner týmu daňového poradenství

Ondřej Janeček se specializuje na daň z příjmů právnických osob a DPH. Je členem Komory daňových poradců České republiky a certifikovaným účetním při Svazu účetních.

Související témata Daňové a právní poradenství Law
  • Facebook
  • LinkedIn
  • Twitter