Uplynulo druhé čtvrtletí roku 2021 a společnost EY vám přináší tradiční výběr zajímavostí ze světa regulací.
Tentokrát vám představíme několik novinek ze světa ESG, poměrně zajímavé novinky zaznamenala i oblast AML a regulace týkající se odměňování. Nemůžeme opomenout ani dohledové sdělení ČNB na téma vhodnosti osob a v závěru zmiňujeme konkrétní případ aktuálně řešený před Evropským soudním dvorem, který má potenciál obrátit vzhůru nohama svět „EU soft law“ reprezentovaný např. obecnými pokyny EBA.
Novinky v oblasti ESG
Koncem dubna přijala Evropská komise balíček předpisů v oblasti udržitelnosti (ESG). Balíček obsahuje především nařízení v přenesené pravomoci, které stanovuje technická screeningová kritéria pro určení toho, za jakých podmínek se určitá hospodářská činnost kvalifikuje jako činnost významně přispívající ke zmírňování změny klimatu nebo k přizpůsobování se změně klimatu. Nařízení podrobně popisuje různá hospodářská odvětví zahrnutá do Taxonomie EU a specifické činnosti v rámci těchto odvětví a definuje podmínky, za kterých lze určitou činnost považovat za udržitelnou z pohledu dvou uvedených kritérií – tj. taková činnost přispívá ke zmírňování změny klimatu nebo k přizpůsobování se změně klimatu. Cílem je poskytnout vodítko pro rozlišování udržitelných aktivit a projektů financovaných bankami, pomoct přesměrovat kapitálové toky do udržitelných činností, a nakonec dosáhnout toho, aby se Evropa stala do roku 2050 prvním klimaticky neutrálním kontinentem.
Součástí ESG balíčku by mělo být také povinné zveřejňování informací v oblasti udržitelnosti. Banky by měly zveřejňovat kvalitativní i kvantitativní informace (např. poměr zelených aktiv, tj. green asset ratio neboli GAR), přičemž úroveň podrobnosti zveřejňovaných informací bude v čase růst – vykazovat se má začít už od 1. ledna 2022, kdy by banky měly poprvé zveřejnit např. podíl svých expozic vůči udržitelným činnostem dle Taxonomie EU na celkových aktivech a také různé kvalitativní informace. Od 1. ledna 2023 se má informační povinnost doplnit o GAR včetně podkladů pro jeho výpočet a od 1. ledna 2024 o další specifické požadavky (např. týkající se expozic vůči retailu spojených s nemovitostmi). Kromě povinného zveřejňování informací ze strany bank v rámci Taxonomie EU se čeká také na finální verzi ITS ke zveřejňování informací v rámci třetího pilíře CRR. Jelikož by se jednalo o velmi podobné informace, Evropská bankovní federace navrhuje tyto vykazovací povinnosti dle CRR a Taxonomie EU sjednotit.
Změny čekají i směrnici o nefinančním reportingu (NFRD). Dodatek této směrnice známý pod zkratkou CSRD rozšiřuje informační povinnosti ohledně udržitelnosti. Povinnost nefinančního reportingu bude nově dopadat na cca 50 tis. velkých společností v EU (NFRD dnes dopadá na cca 11 tis. společností). Nově bude vyžadován i audit takto zveřejňovaných informací.
Novinky v oblasti AML
Ochrana proti praní špinavých peněz a financování terorismu (AML) i v druhém čtvrtletí tohoto roku zaznamenala řadu změn a novinek.
Zákon č. 37/2021 Sb., o evidenci skutečných majitelů
Dlouho očekáváný zákon vstoupil v účinnost. Shrnutí a dopady tohoto zákona byly popsány v minulém přehledu regulatorních změn a řada finančních i nefinančních entit si již splnila případné povinnosti vyplývající jim z tohoto zákona. V případě, že vaše společnost ještě nezajistila, aby platné údaje odpovídaly požadavkům zákona o evidenci skutečných majitelů, platí lhůta šesti měsíců ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, ve které máte čas správnost údajů ověřit a případně upravit.
Novelizace vyhlášky č. 67/2018 Sb., o některých požadavcích na systém vnitřních zásad, postupů a kontrolních opatření proti legalizaci výnosů z trestné činnosti a financování terorismu
Dne 17. června byla rozeslána ve sbírce zákonů pod číslem 235/2021 Sb. vyhláška, kterou se mění vyhláška č. 67/2018 Sb., o některých požadavcích na systém vnitřních zásad, postupů a kontrolních opatření proti legalizaci výnosů z trestné činnosti a financování terorismu. Novela reaguje na změny v zákoně č. 253/2008 Sb., o některých opatřeních proti legalizaci výnosů z trestné činnosti a financování terorismu (dále jen „AML zákon“) a také na praktické zkušenosti s aplikací AML vyhlášky, vč. implementace doporučení z mezinárodních AML a CFT hodnocení ČR.
Metodický pokyn č. 3 ke zjišťování skutečného majitele a Příručka evidování skutečných majitelů
Oba zmíněné dokumenty připravilo společně FAÚ a Ministerstvo spravedlnosti. Metodický pokyn č. 3 poskytuje povinným osobám vodítko pro výklad a aplikaci AML zákona ve vztahu k plnění povinností spojených se zjišťováním skutečného majitele. Pokyn také reaguje na novou právní úpravu zjišťování skutečného majitele, který je primárně určen pro evidující osoby a který stanovuje postupy určování osoby skutečného majitele. Pokyn nahrazuje stávající metodický pokyn v této oblasti ze dne 17. května 2017.
Cílem Příručky evidování skutečných majitelů je srozumitelně představit pojem skutečného majitele, a to především z hlediska jeho zjišťování a následného evidování v evidenci skutečných majitelů podle nové právní úpravy. Příručka je primárně určená pro evidující osoby a ilustruje situace z praxe. Příručka je nezávazná, její účel je čistě informativní a pomocný.
Ukončení aktualizace seznamu sankcionovaných zemí FAÚ
Považujeme za důležité upozornit, že FAÚ již od května nezveřejňuje seznam zemí, vůči kterým jsou v nějaké podobě uplatňovány mezinárodní sankce dle zákona č. 69/2006 Sb., o provádění mezinárodních sankcí. Místo toho odkazuje všechny povinné osoby na Sankční mapu EU, která obsahuje aktuální seznam sankčních režimů včetně těch, které nejsou omezeny na konkrétní stát nebo teritorium (tzv. horizontální sankční režimy).
Prokazování totožnosti a zpracování osobních údajů
Na konci minulého roku jsme informovali o tom, že FAÚ vydalo Metodický pokyn č. 8, který se týká kopírování průkazů totožnosti pro účely AML zákona. V tomto metodickém pokynu FAÚ sdělil, že při fyzické identifikaci nebo kontrole osoby není třeba písemný nebo jinak v budoucnu prokazatelný souhlas osoby s kopií, vč. skenování průkazu totožnosti v případě, že průkaz totožnosti bude využit pouze pro účely AML zákona. Souhlas tedy stačí dát ústně nebo konkludentně a je možné poskytnutím průkazu totožnosti k okopírování podmínit uskutečnění obchodu nebo uzavření obchodního vztahu s klientem, např. v VOP.
V květnu tohoto roku na tento metodický pokyn navázal Úřad pro ochranu osobních údajů, který vydal stanovisko k Prokazování totožnosti a zpracování osobních údajů, který je v rozporu s Metodickým pokynem FAÚ. Ten totiž naopak vyžaduje prokazatelný souhlas osoby ke kopírování průkazu totožnosti a zakazuje podmínění uskutečnění obchodu poskytnutím průkazu totožnosti k pořízení kopie. Navíc ještě požaduje kopírovat pouze určitě údaje, např. s pomocí anonymizační šablony za účelem dodržení zásady minimalizace údajů.
Dle vyjádření FAÚ Metodický pokyn č. 8 zůstává nadále v platnosti v plném rozsahu, jelikož bylo před publikací získáno souhlasné stanovisko ÚOOÚ. Oba úřady vzniklou situaci řeší, přičemž prozatím nebyl zveřejněn jakýkoliv definitivní závěr.
Regulační technické normy týkající se odměňování vybraných pracovníků
Dne 9. června 2021 byla zveřejněna v Úředním věstníku Evropské unie regulační technická norma k CRD V definující manažerskou odpovědnost, kontrolní funkce, významné obchodní jednotky a podstatný vliv na rizikový profil významné obchodní jednotky s aktualizovanými a přesněji, více dopodrobna, definovanými kritérii pro určení pracovníků nebo kategorií pracovníků, jejichž pracovní činnosti mají vliv na rizikový profil instituce. Toto nařízení v přenesené pravomoci č. 2021/923 ruší předchozí nařízení č. 604/2014.
Dohledové sdělení ČNB k zajišťování vhodnosti osob v sektorech úvěrových institucí, pojišťoven, zajišťoven a penzijních společností
Začátkem dubna ČNB vydala dohledové sdělení s cílem informovat úvěrové instituce, pojišťovny, zajišťovny a penzijní společnosti o očekáváních a přístupu ČNB při výkonu dohledu nad nastavením a fungováním řídícího a kontrolního systému poskytovatelů finančních služeb co do vhodnosti určitých vyjmenovaných osob v těchto institucích. Za vhodnou je považována osoba, pokud má jednotlivě nebo společně s dalšími dotčenými osobami ve vztahu k její pozici nebo funkci dostatečnou odbornou způsobilost a zkušenost a je důvěryhodná. Vhodnost zahrnuje také schopnost a vůli každé osoby jednat čestně, poctivě, používat vlastní nezávislý úsudek a věnovat dostatečný čas výkonu stanovených povinností.
Vhodnost musí být kontrolována a splňována soustavně od počátku funkce, v průběhu určených intervalů, v případě pochybností, před opětovným povoláním osoby do funkce apod. a kontrolována by měla být buď testy, pohovorem, nebo v některých případech i jen prohlášením osoby, profesním životopisem apod. v závislosti na konkrétní situaci.
V případě nutné notifikace ČNB je třeba, aby notifikace proběhla v dostatečném předstihu před zahájením výkonu funkce a proběhla po vlastním hodnocení finanční institucí (ČNB nenahrazuje samotnou povinnost finanční instituce zajistit a ověřit vhodnost navrhované osoby).
Obecné pokyny EBA a jejich budoucnost
Že konečnou podobu regulace netvoří jen souhrn různých právních aktů v podobě směrnic, nařízení, zákonů, vyhlášek, ale i některá zásadní rozhodnutí soudů, dokazuje i probíhající řízení C-911/19 o předběžné otázce před Evropským soudním dvorem (ESD).
A o co že v tomto případě jde? Když případ maximálně zobecníme, tak v podstatě o vymezení hranic mezi tzv. „soft law“ a „hard law“ a o kompetenci EBA. Na základě sporu mezi Francouzskou bankovní federací a francouzskou dohledovou autoritou vznesl soud předběžné otázky k ESD ohledně obecných pokynů EBA:
- Mohou být pokyny vydané EBA předmětem žaloby na neplatnost (čl. 263 SFEU)?
- Mohou být pokyny vydané EBA předmětem předběžné otázky (čl. 267 SFEU)?
- Překročila EBA vydáním Obecných pokynů EBA/GL/2015/18 své pravomoci?
V polovině dubna bylo publikováno stanovisko generálního advokáta Michala Bobka, který dospěl k závěru, že:
- čl. 267 SFEU umožňuje podat žádost o rozhodnutí o předběžné otázce týkající se posouzení platnosti nezávazných unijních aktů, jako jsou obecné pokyny EBA/GL/2015/18
- článek 267 SFEU nebrání tomu, aby profesní svaz prostřednictvím námitky protiprávnosti podané u vnitrostátního soudu podle pravidel týkajících se aktivní legitimace podle vnitrostátního práva zpochybnil platnost pokynů určených pro členy, jejichž zájmy hájí a které se jej bezprostředně ani osobně nedotýkají
- předmět a obsah obecných pokynů EBA/GL/2015/18 nespadají do oblasti působnosti legislativních aktů uvedených v čl. 1 odst. 2 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1093/2010 ze dne 24. listopadu 2010 o zřízení Evropského orgánu dohledu (Evropského orgánu pro bankovnictví), o změně rozhodnutí č. 716/2009/ES a o zrušení rozhodnutí Komise 2009/78/ES. Tyto obecné pokyny jsou tudíž neplatné.
Stanovisko generálního advokáta samozřejmě není konečným rozhodnutím ESD. Bude však nesmírně zajímavé sledovat, jaký závěr zaujme ESD. V případě, že by se ESD s tímto stanoviskem ztotožnil, můžeme očekávat zásadní dopad na platnost obecných pokynů EBA a řadu dalších pokusů o jejich zneplatnění. Dopad by to mělo pochopitelně i na přístup ČNB při výkonu dohledu, neboť i ČNB obdobně jako francouzská dohledová autorita fakticky z obecných pokynů v podobě „soft law“ vytváří závazné předpisy.
