10 min. čtení 12. října 2020
Czech national bank

Přehled regulatorních změn za třetí čtvrtletí roku 2020

Autor

Vladimír Macálka

EY Česká republika, manažer oddělení consultingu

Vladimír působí na pozici manažera v týmu consultingu. Specializuje se na regulaci v oblasti finančních trhů. Dříve působil v ČNB a v několika českých bankách.

10 min. čtení 12. října 2020
Související témata Finanční služby Consulting

Po čtvrt roce vám EY přináší pravidelný přehled vybraných regulatorních změn, které by neměly uniknout vaší pozornosti. 

Banky by neměly zapomenout na stanovisko Finančního analytického úřadu k provádění identifikace nezletilých osob. Pro osoby uvažující o získání povolení k regulované činnosti od ČNB může být zajímavé její úřední sdělení k pojmům důvěryhodnost a odbornost. Zajímavé změny přináší i novela zákona o bankách. 

Novela zákona o bankách

Novela zákon o bankách s účinností od 1. října 2020 přináší zajímavé změny hned v několika oblastech. Vybrané popisujeme v následujícím přehledu:

Ochrana klientů bank
  • Novela posiluje ochranu klientů bank v případech, kde dochází k přeměnám či dispozici s obchodním závodem banky. Řeší také některé komplikace v rámci procesu soudního přezkumu odnětí bankovní licence, a to formou odkladu vykonatelnosti rozsudku správního soudu v případě kasační stížnosti podané Českou národní bankou.
  • Kromě jiného také zakotvuje právo klientů vybrat nebo převést své nepojištěné pohledávky z vkladů, a to bezúplatně a bez sankce, v případě, kdy v důsledku dispozice s obchodním závodem banky, fúze nebo rozdělení banky dochází ke změně příslušného orgánu dohledu nad bankou na zahraniční orgán dohledu a současně ve vztahu k jejich pohledávce z vkladu dochází ke změně v osobě dlužníka. Toto ustanovení chrání klienty zejména v situaci, kdy je nový orgán dohledu méně důvěryhodný než tuzemský.
Bankovní tajemství
  • Novela rozšiřuje seznam důvodů k prolomení bankovního tajemství, s ohledem na příslušná ustanovení v zákoně o Policii České republiky a v zákoně o Generální inspekci bezpečnostních sborů, která prolomení v přesně specifikovaných případech umožňují. Faktický stav se ale nemění, protože novela pouze zohledňuje úpravu již obsaženou v uvedených zákonech.
  • Vyjasňuje se také režim bankovního tajemství ve vztahu k záležitostem, které se netýkají klientů. Pracovníkům bank novela ukládá mlčenlivost ohledně údajů poskytnutých zpravodajským službám.
Úprava pravidel pro likvidaci bank
  • Novela zjednodušuje jmenování likvidátora po zrušení banky. Vyjasňuje také postup a zkracuje dobu pro jmenování likvidátora, čímž se značně zkracuje doba, kdy likvidátor nevykonává svou činnost.
  • Likvidátor je povinen při výkonu své funkce postupovat s péčí řádného hospodáře, případné porušení povinnosti je nově přestupkem. Dohledový orgán tím získává účinný nástroj při výkonu dohledových pravomocí.
  • Práce likvidátora se hradí z majetku banky, a pokud majetek nestačí, uhradí jeho práci stát. Státu pak vznikne za likvidovanou bankou pohledávka.
Ostatní
  • Ruší se dosavadní povinnost ČNB doručovat rozhodnutí o odnětí licence statutárnímu orgánu banky a povinnost zveřejnit rozhodnutí v Obchodním věstníku. Tím se sníží nejistota ohledně doby, kdy rozhodnutí nabude právní moci, protože rozhodnutí bude doručeno podle obecného postupu ve správním řádu datovou schránkou. Rozhodnutí ČNB zveřejní na svých internetových stránkách.
  • Zavádí se odkladný účinek rozkladu proti rozhodnutí o odnětí licence banky.
  • Novela také upravuje běh lhůty v rámci správního řízení k žádosti o schválení kvalifikované účasti tak, aby se běh lhůty nepřerušoval, ale stavěl se. Nezačne tedy běžet nová lhůta, ale pouze se obnoví běh původní lhůty.
  • Snižuje se administrativní zátěž bank zrušením povinnosti předkládat orgánu dohledu výpis všech akcionářů a správců z emise akcií banky před konáním valné hromady. Také se zjednodušuje postup v případě zúžení nebo prominutí požadavku orgánu dohledu na ověření řídicího a kontrolního systému banky: v praxi totiž ČNB většinu úvěrových institucí z povinnosti ověření řídicího a kontrolního systému vyjímá. Do práv úvěrových institucí se tím nezasahuje, úvěrová instituce má nadále možnost provést ověření v plném rozsahu, pokud by o to měla zájem.
  • Novela zjednodušuje pravidla oznamování v případě přeshraničního pohybu úvěrových institucí. Rovněž se zjednodušuje přeshraniční podnikání bank tím, že ČNB již nebude zahajovat správní řízení v případě, že banka splňuje zákonné podmínky, ale pouze tehdy, když shledá, že podmínky pro podnikání v jiném členském státě splněny nejsou, čímž dává dotčenému subjektu záruku procesních práv včetně přezkumu rozhodnutí.
  • Sjednocuje se lhůta pro úhradu ztráty tak, aby byla pro všechny úvěrové instituce stejná.

Na závěr ještě považujeme za důležité uvést, že v tomto případě se zatím nejedná o novelizaci zákona o bankách za účelem implementace nové směrnice (EU) 2019/878 (CRD V) a nařízení (EU) 2019/876 (CRR II). Transpozice ustanovení těchto evropských norem do zákona o bankách a do vyhlášky č. 163/2014 Sb., o výkonu činnosti bank, spořitelních a úvěrních družstev a obchodníků s cennými papíry momentálně probíhá legislativním procesem a o jejich finální podobě budeme informovat v některém z následujících přehledů regulace.

Stanovisko FAÚ k provádění identifikace nezletilých osob

Začátkem září FAÚ na svých stránkách zveřejnil stanovisko k tomu, jakým způsobem provádět identifikaci nezletilých osob bankami. Postup se bude lišit v závislosti na tom, zda nezletilá osoba bude mít k účtu dispoziční oprávnění nebo bude pouze majitelem účtu a dispoziční oprávnění bude mít pouze zákonný zástupce.

V případě, že nezletilý bude oprávněn nakládat se zůstatky na bankovním účtu (např. pomocí platební karty, internetového/mobilního bankovnictví), je nutné provést plnou identifikaci nezletilého. Možné jsou tyto způsoby:

  • Identifikace za fyzické přítomnosti nezletilého, kde podmínkou je, aby nezletilý měl průkaz totožnosti (občanský průkaz nebo cestovní pas); rodný list je pro tyto účely nepoužitelný;
  • Zprostředkovaná identifikace, kdy bude identifikován přímo nezletilý, který opět musí disponovat dokladem totožnosti;
  • Převzetí identifikace, kterou provede agent za fyzické přítomnosti nezletilého, opět je nutné, aby nezletilý měl doklad totožnosti;
  • Převzetí identifikace postupem dle § 11 odst. 7 AML zákona, pokud ale nezletilý není majitelem jiného účtu, nelze tento postup využít.

V případech, kdy nezletilý nebude disponovat s prostředky na účtu, se provede identifikace pouze zákonného zástupce a ten má povinnost doložit identifikační údaje nezletilého. V těchto případech není nutné, aby nezletilý disponoval dokladem totožnosti, postačí např. rodný list.

Problematiku účtů pro nezletilé řeší mj. i ČNB ve svém dohledovém sdělení č. 1/2018 – Platební účty pro nezletilé osoby. Banky by měly ověřit, že jejich stávající procesy a postupy odpovídají nejen požadavku FAÚ, ale i očekáváním ČNB v oblasti identifikace a otevírání účtů nezletilým a případně přistoupit k nápravě.

Úřední sdělení ČNB k výkladu pojmů důvěryhodnost a odborná způsobilost

Tomuto sdělení by měly věnovat pozornost zejména všechny osoby, které plánují poskytování finančních služeb, a osoby, které již dohledu ČNB z tohoto důvodu podléhají a jsou povinny otázku důvěryhodnosti a odborné způsobilosti průběžně posuzovat. Sdělení dopadá i na osoby s kvalifikovanou účastí na poskytovatelích finančních služeb, finanční holdingové osoby, pojišťovací holdingové osoby a smíšené finanční holdingové osoby.

Důvěryhodnost je obecně kritériem zohledňujícím dodržování právních a etických pravidel a morální profil a integritu konkrétní osoby. Při posuzování se vychází z informací a podkladů předložených posuzovanou osobou, z veřejně dostupných zdrojů, z vlastních zjištění (což znamená, že výše uvedené osoby by měly být aktivní a provádět např. vlastní šetření) a případných dalších skutečností, které jsou k dispozici. Uvedené platí i pro případ posuzování odborné způsobilosti.  

Za vhodný standard ověřování důvěryhodnosti ČNB považuje:

  • Obstarání si výpisu z trestního rejstříku na počátku angažování pracovníka a dalších informací souvisejících s důvěryhodností (inspiraci lze najít v licenčních formulářích ČNB) formou čestného prohlášení posuzované osoby;
  • Zavázání pracovníka k povinnosti hlásit změny získaných informací a dále formou čestného prohlášení potvrzovat aktuálnost informací, a to zpravidla ročně.

ČNB ve stanovisku uvádí demonstrativní výčet osmi případů, kdy bude nutné posuzovanou osobu považovat za nedůvěryhodnou. Ve dvou z uvedených případů neplatí časové omezení a taková osoba je považována za nedůvěryhodnou trvale, ledaže nastala okolnost, pro kterou se na pracovníka hledí, jako by nebyl odsouzen. Ve zbývajících šesti případech posouzení podléhá časovému testu 5 let a v případě členů vedoucího orgánu bank, spořitelních a úvěrních družstev, pojišťoven a penzijních společností 10 let.

Domníváme se, že v procesech bank a jiných subjektů finančního trhu je nezbytné rovněž nastavit odpovídající procesy a postupy vůči pracovníkovi, který přestal splňovat podmínku důvěryhodnosti.

Mírnější kategorií jsou pak demonstrativní příklady, u kterých lez mít závažné pochybnosti o důvěryhodnosti. ČNB uvádí 12 demonstrativních příkladů s tím, že konečné rozhodnutí o ne/důvěryhodnosti osoby závisí na řadě dalších kritérií (např. intenzita zavinění, opakovanost protiprávního jednání, závažnost a následky protiprávního jednání, postoji posuzované osoby k protiprávnímu jednání).

Odborná způsobilost je podle ČNB kritériem zohledňujícím u posuzované osoby znalosti, odbornou praxi, manažerskou praxi a dosavadní působení této osoby na finančním trhu. 

Znalosti u vedoucích osob jsou zpravidla dostatečné, pokud osoba absolvovala magisterský studijní program v ČR nebo v zahraničí, který se částečně vztahuje k příslušné funkci nebo pozici. V oblasti distribuce finančních produktů se všeobecné znalosti dokládají maturitním vysvědčením nebo dokladem o vyšším vzdělání a zkouškou u akreditované osoby.

V případě manažerské a odborné praxe postupuje ČNB případ od případu, přičemž hodnotí zejména předmět činnosti posuzované osoby v konkrétní funkci, kterou posuzovaná osoba vykonávala a kterou hodlá nově vykonávat.

ČNB demonstrativně uvádí čtyři příklady, kdy existují závažné pochybnosti o odborné způsobilosti osob z důvodu jejich předchozího působení na finančním trhu. Je zřejmé, že některá sankční rozhodnutí ČNB mohou mít negativní dopad i na budoucí posuzování odborné způsobilosti členů statutárního orgánu, kontrolního orgánu, členů vrcholového vedení nebo osob v klíčové funkci potrestané osoby.

Účet dlouhodobých investic – koncepce schválená Vládou ČR

Vláda dne 24. srpna 2020 schválila balíček opatření pro rozvoj kapitálového trhu. Jednou z hlavních novinek je zavedení účtu dlouhodobých investic, který má sloužit jako alternativa současného systému penzijního a životního pojištění. Předpokládaná účinnost je zatím 1. ledna 2022.

Všechny zmíněné produkty se stanou součástí skupiny podporovaných produktů spoření na stáří, kde příspěvky fyzických osob na tyto produkty by bylo možné odečíst od základu daně v souhrnné výši 48 000 Kč ročně (ušetřená daň 7 200 Kč), a zároveň je možné dosáhnout na osvobození příspěvků zaměstnavatele až v hodnotě 50 000 Kč ročně.

Každý účet dlouhodobých investic bude muset mít správce. Správcem účtu dlouhodobých investic se může stát jen osoba oprávněná vést evidenci investičních nástrojů nebo osoba oprávněná přijímat vklady od veřejnosti (typicky investiční společnosti a banky).

Vláda zaujala souhlasné stanovisko k tzv. chráněným účtům

Vláda na svém zasedání 21. září zaujala souhlasné stanovisko k návrhu novely občanského soudního řádu, která zavádí tzv. chráněné účty. Vláda institut chráněných účtů označila za velmi prospěšný, avšak k samotnému návrhu doplnila několik výhrad, které bude nutné zohlednit v dalším legislativním procesu.

V obecné rovině je smyslem této novely zavést povinnost bank na žádost klientů – povinných založit bankovní účet, který bude veden zdarma za podmínek běžného účtu. Na chráněném účtu budou shromažďovány peníze, které exekuci nepodléhají a které jsou určeny k uspokojování životních potřeb povinného a jeho rodiny. Klient – povinný by mohl mít jeden takový účet.

Novela je navrhována s účinností již od 1.1.2021 a předkladatelé požadují schválení již v prvním čtení, přičemž materiál může být zařazen na jednání od 7. 10. 2020.

Banky by novele občanského soudního řádu měly věnovat zvýšenou pozornost, neboť případné přijetí může znamenat nejen změny procesů, a to v poměrně krátkém čase, ale i relativně významné zásahy do systémů bank, aniž by bylo v plánu tyto náklady bankám jakkoliv kompenzovat.

Tuto skutečnost potvrzuje mj. i Vláda, která uvádí: „Za problematickou lze považovat skutečnost, že odůvodnění návrhu zákona nevyčísluje dopady do bankovního sektoru. Návrh zákona zavádí peněžním ústavům nové povinnosti, mimo jiné například povinnost peněžního ústavu na chráněný účet převést finanční prostředky specifikované v nově navrženém § 304c odst. 3 občanského soudního řádu, které byly po zřízení chráněného účtu připsány na účet, na nějž je veden výkon rozhodnutí, a to do konce pracovního dne, ve kterém byly tyto prostředky připsány na účet postižený výkonem rozhodnutí. To na peněžní ústavy klade povinnost vytvoření automatizovaného systému pro rozpoznávání těchto finančních prostředků, jehož nákladností se však odůvodnění návrhu zákona nezabývá. Na druhou stranu však návrh zákona vyžaduje, aby peněžní ústav neměl ze smlouvy o účtu právo na úplatu od povinného.“

 

Souhrn

I v tomto čtvrtletí jsme zaznamenali několik změn, které by neměly ujít Vaší pozornosti. Při pravidelném monitoringu se zaměřujeme na novinky nejen národní, ale i z EU, a to včetně připravované regulace, dohledových benchmarků a stanovisek národních a EU autorit. 

O tomto článku

Autor

Vladimír Macálka

EY Česká republika, manažer oddělení consultingu

Vladimír působí na pozici manažera v týmu consultingu. Specializuje se na regulaci v oblasti finančních trhů. Dříve působil v ČNB a v několika českých bankách.

Související témata Finanční služby Consulting