Řiďte riziko skrze zajišťovací účetnictví a pohyby měnových kurzů nebo změny úrokových sazeb vás už nepřekvapí.
Současná ekonomika se vyznačuje nečekanými zvraty a situacemi, které firmy staví před mnoho otázek. Propady měnových kurzů či kolísání úrokových sazeb přidávají na důležitosti řízení rizik. To ve zdravé firmě vhodně reflektuje účetní závěrka prostřednictvím tzv. zajišťovacího účetnictví.
Fixace měnového kurzu slouží jako mantinely
Koncept zajišťovacího účetnictví poslouží v případě, že vaše společnost používá cizí měny pro prodeje, nákupy či financování provozu a změny měnových kurzů ovlivňují hospodářské výsledky. Neznamená to nutně, že byste se měli soustředit na měnové deriváty, i když i tyto jsou častým řešením pro ekonomické zajištění. Existují situace, kdy je cizoměnové financování správným nástrojem, který zmírní kolísání výsledku hospodaření.
České i mezinárodní účetní standardy definují tři možné typy zajišťovacích vztahů, přičemž nefinanční instituce nejčastěji využívají zajištění peněžních toků. Představme si společnost vyvážející do zahraničí a inkasující své tržby v eurech. Své náklady má však v korunách. Jelikož je tato společnost schopna odhadovat své budoucí tržby v eurech, rozhodne se uzavírat na určitý objem těchto svých predikcí měnové forwardy. Dopředu si zafixuje měnový kurz, při kterém si v budoucnu s bankou daný objem eur a korun vymění. Zná tak své budoucí cashflow bez ohledu na to, jaký zrovna bude měnový kurz. Tato společnost však musí uzavřené měnové deriváty vykazovat v reálné hodnotě oproti hospodářskému výsledku, zatímco budoucí tržby ještě v účetnictví nevidí. Princip zajišťovacího účetnictví srovná časový nesoulad ve vykazování zajištěné položky a zajišťovacího nástroje. Změny reálné hodnoty derivátů lze zaúčtovat do vlastního kapitálu místo toho, aby ovlivňovaly hospodářský výsledek. Jako podklad pro toto účtování poslouží zajišťovací dokumentace, která popisuje daný vztah. Firma musí pravidelně ověřovat, že je zajišťovací vztah vysoce efektivní. Je-li zajištění dobře ekonomicky nastavené, je pak již toto testování často pouze formální záležitostí.
Jak se zajišťují úrokové sazby?
Banky nabízejí úvěry spojené s pohyblivou úrokovou sazbou a zároveň vyžadují uzavření úrokového swapu (tj. výměnu pohyblivé sazby za fixní) se stejnými parametry jako úvěr. Swap se někdy týká menšího objemu úvěru, např. 70 %. Celkové úrokové náklady jsou pak ze 30 % pohyblivé a ze 70 % fixní. Společnost zvládne lépe predikovat budoucí náklady a nemusí se obávat zvýšení tržních úrokových sazeb.
Společnost, která se krátkodobě financuje kupříkladu se sazbou PRIBOR, přičemž si dlouhodobě udržuje určitý objem takového financování, si v příhodném úrokovém prostředí může zajistit fixní úrok prostřednictvím úrokového swapu.
Podobně jako pro měnové riziko, kdy se derivát přeceňuje skrze vlastní kapitál, je třeba zajišťovací vztah opatřit zajišťovací dokumentací a pravidelně testovat efektivitu. Ta se nejjednodušeji prokazuje, pokud se shodují všechny parametry zajišťovaného financování a zajišťovacího derivátu a zajišťovací účetnictví se aplikuje už od začátku existence derivátu.
Jestliže jste exportér s tržbami v eurech, s úvěrem v eurech spojeným s EURIBOR sazbou a též s úrokovým swapem v eurech, můžete mít dva zajišťovací vztahy. Jeden k zajištění měnového rizika, kde zajišťovanou položku tvoří tržby v eurech a zajišťovacím nástrojem je úvěr v eurech (nebo jeho část). Druhým zajišťovacích vztahem je zajištění EURIBORu úrokovým swapem. V účetnictví se měnové přecenění eurového úvěru (nebo jeho části) a zároveň změna reálné hodnoty úrokového derivátu nezobrazí primárně v hospodářském výsledku, ale ve vlastním kapitálu. Vše za podmínky, že existuje zajišťovací dokumentace a pravidelné testování efektivity zajišťovacího vztahu.
