EY označuje globální organizaci a může se vztahovat na jednu nebo více členských firem Ernst & Young Global Limited, z nichž každá je samostatným právním subjektem. EYG, britská společnost s ručením omezeným, neposkytuje služby klientům.
Ve zkratce
Před dvanácti měsíci, jsme v obdobném přehledu za rok 2024, zdůraznili potřebu, aby se technologické firmy transformovaly, přeorientovaly a inovovaly k dosažení úspěchu v éře generativní umělé inteligence (GenAI). Během roku 2024 jsme byli svědky výrazného nárůstu případů využití AI a nasazení asistentů napříč různými průmyslovými odvětvími. Mnohé z těchto iniciativ však dosáhly svého aktuálního maxima – často proto, že společnosti nebyly plně připraveny na nezbytné náklady a organizační změny.
Aby uspěly, musí technologické společnosti – stejně jako jejich zákazníci – přestat vnímat umělou inteligenci jako pouhou schopnost aplikovanou na tradiční obchodní procesy. Místo toho by měly zásadně přepracovat své podnikání a využít tak naplno potenciálu a nelineárního dopadu současného rozvoje AI. Technologické společnosti mohou v tomto ohledu nastavit standard tím, že demonstrují vlastní transformaci prostřednictvím svých produktů („technologie pro technologii“).
Jak bude rok 2025 postupovat, adopce AI bude akcelerovat, nicméně již v kontextu rostoucích kapitálových potřeb, zvýšeného globálního regulatorního dohledu a měnících se ekonomických podmínek.
Při sestavování našeho každoročního přehledu jsme se tak i letos pokusili poskytnout vyvážený, na budoucnost orientovaný pohled a nastínit vhodné kroky, růstové a provozní páky pro technologické společnosti pro rok 2025.
Tento článek vychází z původní analýzy společnosti EY a poznatků našich globálních technologických odborníků a partnerů.
„Současná technologická revoluce je poháněna zásadním posunem v oblasti umělé inteligence, která přináší množství příležitostí pro technologické firmy. I když rok 2024 přinesl nárůst využití AI, mnohé iniciativy narazily na překážky, jako jsou organizační změny a kvalita dat. Aby technologické společnosti uspěly, musí přehodnotit svůj přístup k AI a investovat do provozních modelů, které tuto technologii podporují. Klíčem k úspěchu je kombinace strategických investic s agilním řízením změn a vnímání AI jako synergie mezi lidským kapitálem a algoritmickými systémy. Firmy, které dokážou vyvážit inovační agresivitu a systémovou odpovědnost, získají rozhodující konkurenční výhodu,“ říká Petr Čivrný, vedoucí partner oddělení technologického consultingu EY Česká republika.
Evoluce využití AI v podnikání dosahuje kritického bodu. Experimenty s případy použití a asistenty vytvářejí velká očekávání ohledně návratnosti investic. Se začátkem roku 2025 končí období nadšení a firmy napříč různými odvětvími hledají způsoby, jak dosáhnout reálné návratnosti.
Technologické společnosti musí v následujícím období prokázat byznysovou hodnotu AI a zajistit měřitelnou návratnost investic (ROI) pro sebe a své zákazníky. Měly by se zaměřit na tvorbu rámců pro měření finančního a provozního dopadu svých AI řešení a umožnit tak zákazníkům překlenout současnou mezeru mezi nasazením AI a realizací ROI. Ti, kteří uspějí a transparentně kvantifikují hodnotu dodanou za pomocí umělé inteligence, získají důvěru zákazníků a na trhu vyniknou.
Agentní AI představují pro společnosti napříč sektory významnou příležitost. Autonomní AI agenti mají potenciál vykonávat složité úkoly nezávisle, což změní způsob, jakým technologické společnosti a jejich zákazníci operují a činí rozhodnutí. Na rozdíl od současných forem použití GenAI agentní AI nezávisí na externích podnětech. Namísto toho vykonávají složité sekvencí kroků bez lidského zásahu zcela samostatně, což umožňuje AI agentům realizovat i složité úkoly a celé agendy od začátku do konce a dosahovat tak zadaných cílů.
„Budoucnost podnikání nepochybně patří AI agentům, kteří překračují hranice pouhého chatování a automatizují komplexní úkoly napříč různými procesy – od analýzy dat přes personalizovaný marketing až po správu dodavatelského řetězce. Například Oracle nasadil více než 50 specializovaných AI agentů, kteří vykonávají vícesměrné procesy, přizpůsobují se novým scénářům a pracují s přirozeným jazykem. Platformy jako Microsoft 365 Copilot zase mění rutinní úkoly díky proaktivní automatizaci. Klíčová je zejména synergie mezi lidskou expertízou a AI, což zvyšuje produktivitu a mění konkurenceschopnost firem i jednotlivců,” říká Jakub Tesař, vedoucí oddělení inovací, digitálních a nových technologií EY Česká republika.
Agentní AI tak například vytváří potenciál pro optimalizaci funkcí zákaznického servisu a marketingu analýzou obrovského množství dat generovaného během interakcí se zákazníky a následnou personalizací nabídky produktů a služeb.
Spojením s dalšími dostupnými daty z trhu a nabídky konkurence, může agentní AI vytvořit základ pro adaptivní cenové modely měnící se s dynamikou trhu a hodnotové rámce založené na dodaných výsledcích. Technologické společnosti tak mají nyní jedinečnou šanci získat náskok díky včasnému vystižení tohoto trendu.
V průběhu let se technologický sektor přizpůsobil cenovým modelům založeným na spotřebě nebo as-a-service. Nyní však zákazníci očekávají, že produkty a služby, které kupují, přinesou jasné a měřitelné výhody. To znamená, že je potřeba změnit přístup a soustředit se na prodej toho, co zákazníkům skutečně pomůže dosáhnout úspěchu, místo toho, abychom nabízeli pouze přístup nebo možnosti použití.
„Výsledkem tohoto trendu bude pravděpodobně cenotvorba založená na dodané hodnotě nebo výsledcích, která je v souladu s přechodem na agentní AI platformy. Tato změna však vyvolává několik složitých otázek, které vyžadují důkladné plánování, analýzu a řízení změn,“ přibližuje Petr Brabec, vedoucí týmu Technology Solution Delivery EY Česká republika.
Stejně tak je nutné větší zapojení a komunikace se všemi zainteresovanými stranami, ještě více než při dřívějším přechodu od opakovaného prodeje licencí na as-a-service model. Během tohoto přechodu čelilo mnoho technologických společností výzvám v komunikaci a zdůvodnění této změny, a to včetně interních prodejních týmů, jejichž motivační struktury se změnily.
Na základě této předchozí zkušenosti je důležité posoudit hodnotu poskytovaných produktů a služeb z pohledu svých zákazníků, náklady na jejich akvizici a dodávku, řídit očekávání a správně komunikovat důvody a hodnotu takovéto změny na finančních výsledky, prodejní pobídky a klíčové metriky zainteresovaným stranám.
Již několik let se v technologickém sektoru vede debata o konkurenční výhodě, kterou měly digitální společnosti vznikající nativně v online prostoru oproti tradičním technologickým hráčům. Nyní se debata přesouvá na společnosti zrozené z AI a jejich jedinečnou architekturu a provozní kulturu.
„AI-native společnosti mění pravidla hry tím, že umělou inteligenci vnímají jako klíčový prvek svého fungování, nikoli jen jako nástroj pro zefektivnění jednotlivých procesů. AI s agentními schopnostmi nejenže propojuje různé části firmy a podporuje spolupráci, ale také umožňuje automatizované rozhodování v reálném čase na základě komplexní analýzy dat. Tento přístup otevírá dveře k radikálně nové úrovni optimalizace podnikání – od prediktivního řízení zásob a dynamického oceňování až po personalizaci zákaznické zkušenosti v reálném čase. Firmy, které dokážou plně využít tuto schopnost AI reagovat na měnící se podmínky a učit se z dat, získají nejen konkurenční výhodu, ale také větší odolnost vůči tržním výkyvům a nejistotám,“ vysvětluje Lukáš Dostál, WorkEY ředitel v oddělení technologického consultingu a IT EY Česká republika.
Aby mohly konkurovat těmto startupům zaměřeným na AI, měly by technologické společnosti přehodnotit a od základů zpochybnit všechny aspekty svého provozního modelu, namísto jeho pouhého obohacení či rozšíření o prvky AI. Zde může agentní AI sloužit jako nástroj transformace tím, že podporuje spolupráci napříč odděleními, místo aby zlepšovala specifické funkce prostřednictvím jednotlivých případů použití GenAI.
AI agenti mohou například budovat odolnost dodavatelských řetězců analýzou rozsáhlých dodavatelských sítí, identifikováním kritických dodavatelů, tvorbou a simulací scénářů, jako jsou přírodní katastrofy, nedostatky v zásobování nebo obchodní požadavky, a modelováním smluvních klauzulí a úprav pro zajištění kontinuity a optimalizaci nákladů a daňových odvodů.
Takové výhody se budou stále více rozšiřovat napříč organizacemi, tvořit konkurenční výhody, vytvářet podmínky pro lepší rozhodování a posilovat schopnosti sales manažerů, daňových, právních či finančních odborníků.
Dnes má jen málo organizací detailní datovou strategii. Aby zajistily dlouhodobou kvalitu, provoz a ochranu dat a dalších souvisejících atributů pro použití AI, měly by technologické společnosti zavést nebo přehodnotit role, jako je například Chief Data Officer (CDO). Z pohledu systémů musí technologické společnosti určit na AI zaměřenou optimální datovou architekturu a rámec pro správu dat tak, aby zajistily maximální škálovatelnost, důvěru a použitelnost.
„Budoucí lídři na trhu nebudou ti, kteří mají největší objem dat nebo nejlepší technickou implementaci AI, ale společnosti, které pochopí, že je důležitější dělat nejlepší věci než dělat věci nejlepším možným způsobem. V éře, kdy LLM modely mají k dispozici všechna veřejná data, nebude hlavní výzvou sběr dalších dat, ale schopnost správně formulovat obchodní otázky a efektivně kombinovat interní znalosti s externí inteligencí. Konkurenční výhoda technologických gigantů v podobě exkluzivního přístupu k vývoji rozsáhlých jazykových modelů se rychle zmenšuje a možnost vytvoření vlastního specializovaného modelu je čím dál tím více dostupnější. Výhodu tak získají ti, kteří dokážou identifikovat správné příležitosti a řešit je díky správné kombinaci AI nástrojů a svého unikátního know-how,“ říká Jan Pivovarník, vedoucí poradenské praxe v oblasti umělé inteligence a dat EY Česká republika.
Zatímco dosud byl velký důraz kladen na masivní datová centra pro trénink velkých jazykových modelů (LLM), většina společností bude potřebovat zejména základní tzv. „reasoning skills“ a zaměří se na test-time aktivity a optimalizaci malých jazykových modelů (SLM).
Tento posun vede společnosti napříč průmyslovými odvětvími k přehodnocení svých investičních strategií do veřejného/privátního cloudu a k posouzení potenciální návratnosti investic do on-prem nebo edge řešení pro podporu analýzy v reálném čase.
Technologické společnosti se mohou profilovat jako spolehliví partneři, kteří nabízejí na míru šitá řešení zaměřená na infrastrukturu i provozní aspekty adopce AI a tímto způsobem efektivně vést své zákazníky jejich AI transformací.
Zákazníci budou stále více požadovat řešení, která „konsolidují, modernizují a pohánějí“ jejich transformaci založenou na adopci AI tak, aby se vyhnuli nákladné rekonstrukci zastaralé IT architektury. To je příležitost pro technologické společnosti, zejména firmy poskytující IT služby, aby se přeorientovaly a využily poptávku po robustních, škálovatelných datových platformách a službách.
Jak technologické společnosti směřují k budování své budoucnosti založené na AI, mohou podpořit růst tím, že vybaví své zaměstnance dovednostmi, které odpovídají potřebám budoucnosti. Tyto dovednosti se mohou naučit prostřednictvím cílených školících programů. Přijetí asistentů a pokročilejší AI může zvýšit produktivitu a zároveň posunout způsob práce na personalizovanější úroveň.
„I v roce 2025 bude AI vyvolávat hodně otázek jak u firem a jejich vedení, tak i u samotných zaměstnanců. Na jedné straně nekonečná ambice nalézat efektivnější a efektnější řešení na širokou škálu firemní agendy; na druhé straně obava o budoucnost a postradatelnost. Praxe ukazuje, že důmyslné propojení lidské a umělé inteligence přináší firmě největší benefity, avšak pouze za předpokladu, že jsou na to firma a její zaměstnanci připraveni. Současné znalosti a dovednosti zaměstnanců tak, jak jsou sepsány v kurikulech stačit nebudou; zároveň jejich získání není otázka dnů, proto kdo nezačne s tzv. „up-skillingem“ už teď zároveň s jasnou vizí, co má zaměstnanec budoucnosti obklopený AI umět, tak nikdy nedosáhne potenciálu, která tato přelomová technologie nabízí,“ přibližuje Zdeněk Dušek, partner v týmu business consultingu EY Česká republika.
Využitím interaktivnějších školících a vzdělávacích prostředí, jako je virtuální či rozšířená realita, mohou technologické společnosti lépe posoudit mezery v dovednostech, poskytnout podporu na pracovišti, identifikovat výjimečné talenty kdekoli po celém světě a zajistit, aby zkušenosti zaměstnanců byly konzistentní, dostupné na vyžádání a vhodné pro konkrétní účel.
Jak adopce AI pokračuje, technologické společnosti by měly očekávat větší zaměření investorů na ukazatele nákladové efektivity, zatímco zaměstnanci budou požadovat kulturu kontinuálního vzdělávání a růstu v použití a prostřednictvím nových technologií. Začlenění GenAI jako součásti této kultury podpoří oba cíle.
Technologické společnosti investují značné prostředky do zajištění svých daňových a právních povinností. Ale v dnešním složitém, rychle se měnícím globálním daňovém a regulačním prostředí tato jistota chybí – situaci zhoršují současné geopolitické a obchodní roztržky, střety vládních agend a politických iniciativ po celém světě. Stále proměnlivější prostředí znamená, že je nyní riskantní považovat daňové nebo místní regulatorní otázky za něco, co se vyřeší mimochodem a za běhu – zejména při realizaci transakcí nebo provádění změn provozního modelu zaměřeného na AI.
Místo toho by měli být daňoví a právní odborníci vnímáni jako strategičtí poradci pro vedení společnosti a měli by být včleněni do procesu strategického hodnocení, aby bylo možné rozhodovat s důvěrou, rychle a bez vytváření nečekaných daňových nebo právních závazků.
„Neustále rostoucí komplexita daňových a regulačních systémů umocněná sílícím fiskálním tlakem povede k nezbytnému zapojení AI. Aneb bez automatizace a AI už se v moderním světě žádná (nejen) globální technologická firma neobejde. Daňaři a právníci se tak budou muset dále posouvat do rolí strategických poradců a AI implementátorů,“ říká Lucie Říhová, vedoucí partnerka týmu daňového poradenství EY Česká republika.
Dopady daňové a právní nejistoty jsou obzvlášť citelné, pokud jde o řízení dnešních globálních dodavatelských řetězců. Technologické společnosti musí znovu přezkoumat své geografické závislosti a zvážit regionální diverzifikaci, aby zmírnily rizika vyplývající z geopolitických, regulatorních a daňových reforem. Dodatečné obchodní omezení ovlivní celý hodnotový řetězec, což učiní dodávky závisející na více zdrojích nedostatečnými a povede k iniciativám zaměřeným na udržení nebo zlepšení odolnosti.
K zajištění stability a zmírnění rizik mohou být potřebné různé kroky, jako je přesun výrobních lokalit, testování dodavatelských řetězců a zajištění strategických aliancí. Začlenění AI do řízení dodavatelského řetězce pak může podpořit všechny tyto strategie, zatímco zároveň zlepší provozní elasticitu a sníží náklady. Začleněním daňových a právních funkcí na počátku těchto strategických rozhodnutí mohou technologické společnosti pomoci dosáhnout souladu a optimalizaci s regionálními předpisy a daňovými směrnicemi.
Klíčovým benefitem plynoucím z využití AI je efektivnější a účinnější kybernetická bezpečnost skrze automatizaci detekce hrozeb, zranitelností a reakcí na ně. Integrace AI do bezpečnostních aspektů produktů, služeb a provozu od samého začátku nejen umožňuje společnostem dosahovat nadstandardní bezpečnosti jako rozdílového faktoru na trhu, ale také minimalizovat související pracovní zátěž a dopady na „backendu“.
„Vstupujeme do éry, kdy tradiční přístupy ke kybernetické bezpečnosti již nejsou dostatečné. Dynamický vývoj hrozeb vyžaduje inteligentní a adaptabilní řešení. Umělá inteligence představuje strategický nástroj pro organizace, které chtějí nejen reagovat na kybernetické hrozby, ale aktivně je předvídat. Naše zkušenosti ukazují, že integrace AI v rámci bezpečnostní architektury umožňuje našim klientům dosáhnout vyšší úrovně kybernetické odolnosti a získat tak konkurenční výhodu,“ říká Jan Pich, vedoucí oddělení kybernetické bezpečnosti EY Česká republika.
Na úrovni podniku mohou společnosti těžit z implementace integrované, proaktivní strategie kybernetické bezpečnosti řízené AI, která zahrnuje průběžné zátěžové testování, učení se a adaptaci, s cílem udržet se o krok před hrozbami nebo událostmi typu ‘černá labuť‘ – neboli neočekávané změny s radikálním dopadem na celou společnost. Ochrana citlivých informací pokročilými bezpečnostními řešeními je obzvlášť zásadní u autonomních systémů, kde je zajištění integrity dat zásadní.
Nicméně, negativní stránkou výhod AI pro kybernetickou obranu technologických společností je, že ty samé nástroje jsou k dispozici i jejich protivníkům. Nepřátelské subjekty a útočníci mohou využít AI k urychlení a rozšíření svých schopností pro identifikaci zranitelností, které společnosti mohly zanedbat, a proniknout do jejich systémů. To činí ještě důležitějším odpovědět stejnou měrou tím, že se AI využije k proaktivnímu boji proti těmto hrozbám a optimalizovat reakce na incidenty, když k narušení dojde. Do budoucna zůstane hledání stále efektivnějších způsobů využití AI v kybernetické bezpečnosti prioritou pro celý průmysl – a velkou příležitostí pro ty, kteří to dělají dobře.
„AI zcela novým způsobem ovlivňuje strategické chování globálních hráčů a jejich transakční aktivitu. Nutnost větší agility v jejich core businessu transformuje a akceleruje pohled těchto aktérů na vhodnou skladbu společností a činností ve skupině, zejména v kontextu změn v celém ekonomickém prostředí,“ říká Marek Jindra, partner oddělení Transakcí a podnikových financí EY Česká republika.
Významné investice do AI přispívají k vyšším oceněním technologických společností, přičemž výrazně zatěžují CapExové a Opexové rozpočty. Mnoho technologických společností původně využilo rezervních a transformačních rozpočtů k financování počátečních investic do AI. V současnosti společnosti často přistupují k stabilizaci či postupnému snižování provozních rozpočtů, aby mohly financovat pokračující investice do AI. Tento krátkozraký přístup již nedostačuje potřebám AI, jakožto klíčové součásti provozu technologických společností.
Vstupujeme do období, kdy účastníci trhu očekávají, že regulátoři budou více nakloněni schvalování – nebo v některých případech dokonce podpoře – fúzí a akvizic. Rok 2025 může být pro technologické společnosti příležitostí uvolnit kapitál pro příležitosti s vysokým potenciálem, jako je AI, a to zejména prostřednictvím optimalizace svého portfolia cílenými strategickými odprodeji.
Kromě získání kapitálu zjišťujeme, že prodeje částí podniků často vedou k vytvoření specializovanějších, agilnějších a efektivnějších provozních modelů, které jsou lépe přizpůsobeny udržitelným investicím do AI. Tato strategie vyžaduje zejména identifikaci neefektivních aktiv skrze datově založenou revizi celkového portfolia a zaměření se na soulad jakýchkoli potencionálních obchodů s jejich strategickými cíli, technologickým potenciálem a tržní relevancí.
„Umělá inteligence se stává nedílnou součástí našeho života. Ačkoliv Evropská komise uznává, že na většinu AI systémů nebudou dopadat regulatorní požadavky Nařízení o AI, tak je třeba si zmapovat možné již probíhající využívání AI ve společnosti, vyhodnotit AI rizika a vyvinout případné postupy, standardy a směrnice upravující nasazování a využívání umělé inteligence. Nemělo by se ani opomenout vzdělávání zaměstnanců o bezpečném používání AI. Společnosti využívající AI od dodavatelů bude zajímat, jak je kupované AI řešení v souladu s Nařízením o AI,“ vysvětluje Kristýna Ročeň Dudková, senior manažerka oddělení Financial Services Advisory – Regulatory Services EY Česká republika.
Regulatorní dohled a státní orgány se obvykle zaměřovaly zejména na největší technologické společnosti, zatímco ty menší se soustředily na dodržování předpisů a méně se zapojovaly do celkové debaty. V poslední době vlády po celém světě ovšem zaujaly aktivnější roli při vývoji směrnic a regulací v oblastech, které ovlivňují technologické společnosti, jako je AI, antimonopolní právo, ochrana osobních údajů, kybernetická bezpečnost, minimální daňové sazby a M&A.
Spoluprací s tvůrci těchto pravidel a proaktivní účastí na mezinárodních fórech a globálních debatách o daňových opatřeních mohou technologické společnosti všech velikostí pomoci formovat regulatorní rámce, které podporují inovace, a zároveň řeší obavy společnosti.
„Nejde jen o compliance, ale o strategickou výhodu – společnosti, které pomáhají utvářet regulační rámce, si budují důvěru i konkurenční náskok,“ dodává Ondřej Havránek, advokát, partner v advokátní kanceláři EY Law.
Obhajoba harmonizovaných globálních standardů, pokynů pro odpovědný přístup k AI a pobídek k investicím do infrastruktury může také technologické společnosti stavět do role názorových lídrů a podílet se na smíšených iniciativách veřejného a soukromého sektoru. Toto zapojení může vést k příznivějšímu regulatornímu prostředí a pomoci budovat důvěru mezi zainteresovanými stranami.
V roce 2025 mají technologické společnosti příležitost přeměnit nadšení a očekávání kolem umělé inteligence ve hmatatelné obchodní výsledky pro sebe samé i své zákazníky. Těchto deset okruhů příležitostí může tento cíl urychlit a zároveň formovat budoucnost AI.