7 min. čtení 3. května 2022
nova realita dopady války na ukrajině

Nová realita: dopady války na Ukrajině na českou ekonomiku a podniky

Autor David Zlámal

EY Česká republika, vedoucí partner týmu kapitálového a dluhového poradenství ve střední Evropě

David je vedoucím týmu kapitálového a dluhového poradenství. Zaměřuje se na nastavení vhodné kapitálové struktury, sjednání bankovních úvěrů, vydávání dluhopisů a zajištění projektového financování.

7 min. čtení 3. května 2022

Napětí mezi Ruskem a Západem není pro svět žádnou novinkou, přetrvává dlouhodobě. Od února letošního roku, kdy začala válka na Ukrajině, ale zažíváme bezprecedentní a velmi vyhrocenou politickou, ekonomickou i bezpečnostní situaci, která se netýká jen Ruska a Ukrajiny, ale v podstatě celého civilizovaného světa. Jaké bude mít tato situace dopady na českou ekonomiku?

Na úvod je třeba zmínit, že ať válka na Ukrajině skončí jakýmkoliv výsledkem, návrat k běžnému obchodu s Ruskem, na který jsme byli zvyklí, nelze očekávat ani v jednom z možných scénářů vývoje. EY sestavila speciální geostrategický tým odborníků, kteří aktuální dění nepřetržitě sledují a vytvořili tři možné scénáře, které by mohly po konci války nastat.

Výsledek v podobě vyjednaného příměří by byl jednoznačně nejpřívětivější jak pro Ukrajinu a její civilní obyvatelstvo, tak pro celý Západ, který se ale poučil zejména v otázce energetické závislosti a pochopil, že diverzifikace zdrojů je do budoucna více než nutná. I v tomto scénáři by nicméně řada uvalených plošných i adresných sankcí na Rusko zůstala v platnosti a stejně tak velké množství firem, které se rozhodly zemi opustit, už by své rozhodnutí zpět nevzaly.

Studená válka 2.0 by pak byla jakýmsi složitým patem, kdy by se konflikt dostal do fáze zamrznutí, a Ukrajina by zůstala rozdělena na dvě části s pokračující politickou i ekonomickou nestabilitou, což by odvrátilo jakýkoliv přísun investic. Evropská unie by zároveň vyvíjela tlak na zrychlení energetické nezávislosti a namísto globálního dodavatelského řetězce by jednotlivé státy směřovaly spolupráci v rámci menších geopolitických bloků.

Poslední možností je obávaná válka mezi Severoatlantickou aliancí a Ruskem, které se NATO snaží vzhledem k nepředstavitelným humanitárním i politickým a ekonomickým dopadům všemožnými způsoby vyhnout.

České podniky

Nejen v České republice se dopady války na Ukrajině mísí s dopady covidových opatření, což je kombinace, která pro řadu firem vytváří kritické podmínky nejen pro další fungování, ale některým i pro prosté přežití. 

  • NÁKLADY

Nepřehlédnutelným faktorem je rostoucí inflace, kterou jsme za posledních patnáct let téměř nevnímali. „Inflace poroste i nadále. Diskutovaná hranice meziročního nárůstu 15 % nemusí být tím nejvyšším číslem, které letos zaznamenáme – zejména, když ceny výrobců dosahují již 25% výše meziroční změny, a je jen otázkou času, kdy se toto navýšení přelije i do cen finálních výrobků,“ říká vedoucí partner týmu kapitálového a dluhového poradenství EY ve střední Evropě David Zlámal. Společně se skokovým navýšením cen energií, kdy ropa zdražila o 63 %, elektřina o 246 % a plyn pak dokonce o 377 %, můžeme očekávat, že většina společností sáhne ke zdražení svých produktů a služeb. 

Dle posledního průzkumu ČSÚ téměř 60 % firem v průmyslu, stavebnictví i maloobchodu počítá se zdražením v následujících třech měsících. Můžeme tedy pozorovat, že dříve uplatňovaná úprava cen jednou ročně se v současné situaci začíná nahrazovat pravidelným zdražováním.

Ani po skončení konfliktu se pak ceny energií nevrátí zpět na své původní hodnoty a na aktuální faktury si budeme muset zvyknout. Evropská unie totiž jednoznačně deklarovala odklon od ruského plynu a jakákoliv alternativa je dražší a cesta k poklesu cen bude trvat roky, přičemž například nahrazení ruského plynu tím zkapalněným bude stále znamenat zhruba trojnásobné zdražení oproti cenám, na které jsme byli zvyklí dříve.

Podle partnera týmu consultingu pro klienty z odvětví energetiky v regionu střední a jihovýchodní Evropy Blahoslava Němečka však není řešením se od ruského plynu distancovat ze dne na den, a to přesto, že to de facto znamená financování války na straně Ruska. „Ukrajině můžeme pomáhat jen tehdy, když sami nebudeme bojovat o holý život a zároveň budeme mít životaschopnou a fungující ekonomiku. Důsledky takové odvahy, kdy bychom řekli, že za energie zkrátka nezaplatíme, si nedokážeme ani představit. Nevyrobili bychom jediný produkt, logistika by se zastavila a došlo by k celkovému kolapsu evropské ekonomiky,“ zdůrazňuje Němeček.

Česká republika může případnému krátkodobému přerušení dodávek čelit jedině tak, že do zimy naplní podzemní zásobníky plynu alespoň na 80 %, což se v současné době aktivně děje. V takovém případě bychom si však nejméně v následující zimě museli zvyknout na nižší teplotu v domácnostech i na pracovišti a průmysl by mohl fungovat pouze v omezeném režimu.

  • POPTÁVKA

Vysoké ceny se pak přirozeně zrcadlí v poptávce. Vyhlídky na růst HDP v letošním roce proto nejsou nijak optimistické, odhad ministerstva financí mluví o 1,2 % a ve zkratce lze říci, že letos bude uspokojivé, pokud výsledek zůstane „v černých číslech“. S tím se pojí i důvěra spotřebitelů, která je za duben nejnižší od roku 2012. Lidé mají největší strach z růstu cen a zároveň se obávají jak zhoršení ekonomické situace země, tak i své vlastní. 

  • FINANCOVÁNÍ

Vzhledem k tomu, že Česká národní banka aktuálně bojuje s rostoucí inflací, její úroková sazba je nyní 5 %. To vede k tomu, že firmy si půjčují s úrokem od 6 % výše. V důsledku toho zároveň výrazně posílil kurz koruny vůči euru, což postihuje českou proexportní ekonomiku a představuje pro české firmy další z faktorů, které mají negativní vliv na jejich profitabilitu. 

  • (NE)ZAMĚSTANANOST

V rámci posledního faktoru, se kterým se podniky musejí potýkat, lze najít i pozitivní dopad. Nezaměstnanost se u nás dlouhodobě pohybuje na nízké úrovni, nejnižší v Evropě, v současné době okolo 3,4 %, což naopak působí problémy s hledáním nové pracovní síly – pro 15 % průmyslových firem představuje nedostatek zaměstnanců hlavní překážku pro další růst. To může vyvážit fakt, že v České republice našlo úkryt před válkou už více než 300 tisíc lidí, především matek s dětmi a mladými lidmi. Můžeme předpokládat, že část z nich u nás najde dlouhodobý domov a tedy i místo pro vyučení nebo studium a následnou práci.

Jak vyzrát na ceny energií

Klíčové je v době krize dodávek velkého množství materiálů zajistit vstupy a mít schopnost se rychle rozhodovat o nákupu energií. Volatilita cen je totiž tak výrazná, že na dlouhé tendry pro jednorázový nákup energií na rok dopředu není prostor a o výhodné koupi rozhoduje každá minuta. „Pokud by společnosti chtěly takto pokračovat i nadále, tak jim buď nikdo nic nenabídne, nebo se jim to prodraží minimálně o 20 až 50 euro za 1 MWh, což představuje rizikovou přirážku, kterou si prodejci musí účtovat, aby pokryli rizika rychlého výkyvu ceny. Jestli chtějí i při tak vysokých cenách kupovat nejlevnější energii, která je v tu chvíli dostupná, tak se musejí být schopny rozhodnout okamžitě na základě aktuální nabídky,“ doporučuje Němeček.

Alternativní cestou jsou investice do fotovoltaických systémů a aktuálně je pro takový krok nejvyšší čas. Důvodů je několik: cena výroby vlastní energie činí jen zlomek aktuálních nákupních cen, v rámci snižování uhlíkové stopy bude podobná investice nutností, a navíc jsou momentálně firmám k dispozici vládní dotační programy.

Ušetřit lze také přenastavením pracovního procesu zaměstnanců a pokud je to jen trochu možné, směřovat spotřebu energie z denních do nočních hodin. Příplatek za noční směny pak může společnosti vyjít výrazně výhodněji než nákup drahých energií.

Podceňovaným faktorem je zároveň dopad vysokých cen energií na obyvatele, kdy si zákazníci za plyn připlatí až šestkrát více. Většina lidí má sice prozatím fixované ceny produktů, ty ale do dvou let skončí. Naštěstí pro české spotřebitele cena distribuce poroste „pouze“ s inflací, a tak bude celkový efekt rozsahu navýšení ceny o čtyřnásobek – tedy rodina, která za rok zaplatila 30 tisíc korun za plyn, pak bude čelit faktuře i na částku 120 tisíc. Vzhledem k tomu, že obvyklá rezerva bývá výše jednoho měsíčního platu, lidé nebudou schopni takové navýšení financovat. Výsledkem mohou být desetitisíce rodin na hranici chudoby a zhoršená platební morálka v celé řadě směrů.

Shrnutí

České firmy se potýkají s řadou aspektů, které negativně ovlivňují jejich provoz. Současné dění ukazuje, které podniky jsou schopné se aklimatizovat a za složitých podmínek fungovat dál.

O tomto článku

Autor David Zlámal

EY Česká republika, vedoucí partner týmu kapitálového a dluhového poradenství ve střední Evropě

David je vedoucím týmu kapitálového a dluhového poradenství. Zaměřuje se na nastavení vhodné kapitálové struktury, sjednání bankovních úvěrů, vydávání dluhopisů a zajištění projektového financování.