Návrh právní úpravy práce z domova
V roce 2020 se práce z domova stala jedním z nejvíce využívaných preventivních opatření v boji proti pandemii onemocnění COVID-19. Aktuálně se dokonce jedná o dočasném zavedení povinné práce z domova pro administrativní pracovníky, jejichž přítomnost není na pracovišti nezbytná. Právní úprava podmínek práce z domova v zákoníku práce je však zcela nedostatečná a v praxi působí celou řadu výkladových problémů.
Skupina poslanců proto v únoru 2021 předložila Poslanecké sněmovně novelu zákona č. 262/2006 Sb., zákoníku práce, upravující podmínky práce z domova. Účinnost novely je navržena na 1. července 2021.
Home office nově i nařízený zaměstnavatelem, ale též vynutitelný zaměstnancem
Dle novely by mohla být práce z domova stanovena následujícími způsoby:
- dohodou mezi zaměstnancem a zaměstnavatelem o výkonu práce mimo pracoviště se 14denní výpovědní dobou (48 hodin v případě, že zaměstnanec poruší své povinnosti zvlášť hrubým způsobem nebo opakovaně);
- nařízením zaměstnavatele na nezbytně dlouhou dobu v případě, že z vážných provozních důvodů nebo v důsledku nepříznivých povětrnostních vlivů či živelní události, anebo opatření nařízených orgánem veřejné moci, nemůže být práce zaměstnanců vykonávána na pracovišti; a
- na žádost zaměstnance; v případě chráněných zaměstnanců (osoby se zdravotním postižením, těhotné nebo kojící zaměstnankyně, zaměstnanci pečující o děti či jiné závislé osoby), je zaměstnavatel povinen jejich žádosti vyhovět alespoň v rozsahu poloviny týdenní pracovní doby, pokud tomu nebrání vážné provozní důvody nebo povaha práce.
Právní specifika práce z domova
V případě, že si zaměstnanec pracující z domova nebude sám rozvrhovat pracovní dobu, bude povinen vykonávat práci v době stanovené zaměstnavatelem. Zaměstnanci by dle novely měli mít tzv. právo být offline, tedy pokud to není z povahy práce nezbytné, nesměl by po nich zaměstnavatel vyžadovat výkon práce v době mezi 20. a 6. hodinou, o víkendech a státních svátcích.
Problém zaměstnavatelů se zajištěním BOZP na domácích pracovištích v plném rozsahu stanoveném zákoníkem práce by mohla zmírnit část novely, dle které se ustanovení týkající se BOZP v případě home office užijí přiměřeně a zaměstnanec bude povinen umožnit zaměstnavateli provést šetření příčin a okolností vzniku pracovního úrazu na domácím pracovišti. Zaměstnavatel by rovněž neměl být povinen prokazovat zavinění zaměstnance v případě škody vzniklé porušením povinností zaměstnance při práci z domova.
Regulována má být rovněž povinnost zaměstnavatele poskytnout zaměstnancům pracujícím z domova elektronicky potřebné vybavení a povinnost obou stran zajišťovat ochranu dat.
Obdobně jako v předchozím návrhu novely zákoníku práce by měli zaměstnavatelé být povinni pečovat také o sociální kontakty svých zaměstnanců pracujících z domova a umožnit jim i osobní kontakt s ostatními zaměstnanci na pracovišti.
Náhrada nákladů a daňová problematika
Novela má dále přesněji upravit povinnost zaměstnavatele hradit náklady spojené s home office. Konkrétně by měl zaměstnanci hradit náklady spojené s komunikací mezi zaměstnancem a zaměstnavatelem a další náklady, které vzniknou zaměstnanci při výkonu práce a které s výkonem práce bezprostředně souvisejí. Výslovně by bylo zakázáno zahrnovat tyto náklady do mzdy a naopak povoleno sjednat jejich úhradu paušální částkou.
Dle důvodové zprávy k novele je úhrada nákladů paušální částku v této době běžnou praxí. Vzhledem k aktuálnímu znění zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, a souvisejícím výkladům však takový přístup nemusí být na straně zaměstnance vždy daňově výhodný, neboť paušalizovat lze jen velmi omezené množství výdajů. Reálné vynaložení většiny z nich je však zaměstnanec povinen zaměstnavateli doložit a bez následného zdanění mu může být uhrazena pouze skutečně vynaložená a řádně doložená částka.
Co (v) návrhu chybí?
Vzhledem k tomu, že zákoník práce nyní home office prakticky neupravuje, lze snahu o lepší regulaci této oblasti jen uvítat. Z právního pohledu však návrh obsahuje více nejasných a nekoncepčních bodů, které by si zasloužily širší odbornou i veřejnou diskuzi a hledání řešení, která budou pro zaměstnavatele srozumitelná a proveditelná. Také by bylo na místě novelou vyřešit i jednu z nejvíce problematických otázek home office – tedy jak propojit navrhované umožnění paušalizace úhrady nákladů a následný daňový režim na straně zaměstnance. Vzhledem k rozšíření využívání práce z domova v posledních měsících a pokračování tohoto trendu do budoucnosti by si oblast úhrady nákladů práce z domova zasloužila detailní úpravu podobnou úpravě cestovních náhrad.
Další vývoj úpravy práce z domova sledujeme a budeme Vás o něm informovat. V případě zájmu o podrobnější informace se prosím obraťte na autorky článku nebo na další členy týmu EY, se kterými spolupracujete.
Autoři:
Právo:
Daně: