Pokyn k aplikaci převodních cen v době pandemie - srovnávací analýzy
Jak jsme Vás již informovali (ZDE), OECD vydalo pokyn pro zohlednění dopadů pandemie Covid-19 do převodních cen. V tomto příspěvku shrnujeme doporučení pokynu k provádění srovnávacích analýz.
Pokyn prvně krátce shrnuje, že v situacích, kdy pandemie neměla na podnikání společnosti či na dostupnost aktuálních srovnatelných dat významnější dopad, není nutné přístup ke srovnávací analýze zásadněji měnit. Změny v nastavení převodních cen se také nevyžadují v případech dlouhodobě uzavřených vnitroskupinových kontraktů, kde lze předpokládat, že by třetí strany v aplikaci smluvených cen pokračovaly beze změn.
Jelikož však bude situace v mnohých odvětvích zcela opačná, text pokynu se zejména snaží dát praktická doporučení pro provádění analýz v případech, kdy podnikání společností bylo pandemií zasaženo. Dostupnost srovnatelných dat bude v současnosti velice omezená a dopad pandemie je nutno zohlednit s odkazem na současná srovnatelná data nezávislých společností.
OECD proto spíše odrazuje od využití standardních přístupů používaných v době relativní ekonomické stability v podobě analýz založených na historických datech, víceletých průměrech, či na použití výsledků analýz na nastavování cen (ex ante přístup), spíše než na testování cen po konci období (ex post).
Pokyn rovněž nedoporučuje provádění regresních či jiných analýz s odkazem na poslední globální finanční krizi z let 2008-2009. Zahrnutí ztrátových společností do vzorku srovnatelných společností obecně doporučuje pouze v případech, kdy by zahrnutí ztrátových společností bylo odůvodnitelné i v letech před pandemií (což typicky nebudou případy limitovaných výrobců či distributorů).
OECD klade velký důraz na srovnatelnost používaných dat zohledňujících jedinečné dopady pandemie, a proto s ohledem na stále nedostupná aktuální data v komerčních databázích doporučuje využití „jakýchkoliv dostupných dat“ o dopadech do odvětví pro zpřesnění prováděných analýz. Obecně doporučuje detailněji analyzovat a zohledňovat konkrétní dopady jak na úrovni testované společnosti, tak zohledňovat a případně upravovat data srovnatelných subjektů (například detailní zohlednění vládních podpůrných programů).
Daňovým správám zároveň doporučuje uplatnění „pragmatických“ a „flexibilních“ přístupů, které umožní daňovým poplatníkům „vynakládajícím úsilí v dobré víře“, aby získali potřebné současné srovnatelné údaje co nejrychleji a svou daňovou pozici jim následně uzpůsobily. V rámci těchto přístupů OECD daňovým správám doporučuje například akceptování změn daňových přiznání nad rámec běžných časových lhůt, či umožnění následných úprav cen uvnitř skupiny, aby se zohlednily nové údaje, jakmile budou k dispozici.
Z dřívějších vyjádření české finanční správy lze předpokládat, že i za předpokladu akceptace pragmatických či flexibilních přístupů, bude muset být daňová pozice poplatníka vždy řádně podložena detailními ekonomickými analýzami založenými na nezávislých datech s vysokou mírou srovnatelnosti.
Dotčené společnosti by tak měly srovnávacím analýzám odůvodňujícím změny v nastavení jejich převodních cen přikládat vyšší pozornost než kdykoliv předtím.
V případě dotazů se prosím obraťte na autory článku nebo daňový tým EY, se kterým pravidelně spolupracujete.
