Evropská unie krotí umělou inteligenci, regulace se blíží schválení

Kvalitnější zdravotní péče, bezpečnější doprava, zefektivnění výroby a v neposlední řadě také snížení nákladů firem a uvolnění větší porce volného času pro pracující. Nástup umělé inteligence (AI) slibuje transformaci lidské společnosti k lepšímu. Nese s sebou ale i svá rizika, a právě kvůli nim zpozorněla Evropská unie.

Jeden z prvních komplexních předpisů na světě o fungování a využívání umělé inteligence je tak o krok blíže realitě. „Regulace je zcela zásadní výzva pro AI, a to nejen v rámci EU. Její správné nastavení umožní rozvoj AI na vědecké úrovni, což povede k masovější a věřme bezpečné adopci a s tím spojenou monetizací, čímž se rozjíždí celý inovační koloběh,“ říká o chystaném aktu Jakub Tesař, vedoucí týmu inovací, digitálních řešení a nových technologií EY Česká republika.

Soustředí se pak hlavně na nástroje, které mohou podle unijních navrhovatelů aktu ohrozit lidskou společnost. Třeba programy na rozpoznávání obličejů, které využívá třeba Čína, nebo hlasem ovládané hračky pro děti. Regulace, kterou Brusel začal chystat už před dvěma lety, sahá v případě výše zmíněného až k zákazům.

Rozpoznávání obličejů i chatovací aplikace

Unijní předpis přináší firmám a podnikatelům působícím na jejím trhu velkou výzvu. A pokud si někdo oddechl, že jeho se novinka netýká, protože nevyvíjí software na rozpoznávání obličejů ani program, který z fotky Karlova mostu vymaže davy turistů, neměl by předbíhat. Pravidla – byť mírnější – se totiž dotknou i nástrojů mnohem prostších. Třeba chatovacích aplikací, které v dnešní době už důvěrně zná každý spotřebitel z nejrůznějších zákaznických linek a poraden.

„Potlačení AI na kterékoli ze zmíněných úrovní – výzkum, aplikace, monetizace – povede k zaostávání celého regionu, ztrátě investic a byznysového potenciálu a odlivu talentu do rozumněji regulovaných oblastí,“ dodává Jakub Tesař.

Se samotným rozdělením umělé inteligence do načrtnutých kategorií to ale také není tak jednoduché. „Některé technologie je vzhledem k jejich versatilnosti a vysoké dynamice rozvoje velmi těžké kategorizovat. Například pohled na generativní AI se během tvorby regulace měnil a lze předpokládat, že ani ten současný ještě není konečný,“ popisuje Michal Ambler, vedoucí týmu pokročilé datové analýzy EY Česká republika.

Využívání umělé inteligence tak není doménou jen několika málo vyvolených. Podle unijních průzkumů alespoň nějakou formu AI využívá každá desátá firma v eurobloku a téměř třetina společností, které unie ve svých materiálech označuje jako „velké firmy“. A to jde přitom o čísla dva roky stará. S masivním nástupem nových systémů v posledních měsících nelze předpokládat nic jiného než strmý nárůst této křivky.

Pozadu ve světě umělé inteligence není ani Česko. Z pohledu vědy a výzkumu se v celosvětové konkurenci řadí Česká republika na přední příčky. „Kde naopak zaostáváme je monetizace, financovaní a spolupráce s byznysem. Rozumná regulace na úrovni EU by nám tedy umožnila udržet talentované tvůrce, vědce, nadějné firmy a startupy, zachovat si konkurenceschopnost a neztrácet momentum na úkor severoamerického či nyní i asijsko-pacifického regionu,“ vysvětluje Jakub Tesař.

Větší výzva než GDPR

Podle zahraničních byznysových deníků je pro firmy a podnikatele výzva spojená s chystaným nástupem aktu o umělé inteligenci jednou z největších v posledních letech. Přinejmenším srovnatelná třeba s tím, co museli podstoupit se zavedením obecného nařízení o ochraně osobních údajů známého hlavně pod anglickou zkratkou GDPR. A případné nesplnění nových pravidel s sebou má přinést ještě tvrdší finanční postihy, než je tomu v případě ochrany osobních údajů.

Firmy pracující s jakoukoliv formou umělé inteligence tak mají nejvyšší čas se na novou realitu – pokud tak už neučinily – připravit. Samozřejmostí pro podniky pracující s prakticky libovolnou formou umělé inteligence musí být třeba komplexní systémy ochrany potenciálně citlivých dat před kybernetickými útoky.