14 min. čtení 1. dubna 2022
znak euro měny před mrakodrapem

Výběr regulatorních novinek za první čtvrtletí roku 2022

Autor Tomáš Rýdl

EY Česká republika, Manager, Financial Services Consulting, Regulatory Team

Tomáš se věnuje regulatornímu poradenství bankám a dalším finančním institucím, zejména v oblasti general compliance a governance.

14 min. čtení 1. dubna 2022
Související témata Financial Services Consulting

Ještě týden před koncem února to vypadalo, že vývoj bankovní regulace v 1. čtvrtletí bude možné označit za spíše poklidnější. 

P
o podzimních volbách zatím nemohl být završen standardní legislativní proces u návrhů zákonů v oblasti finančního trhu, které předložila vláda nově ustavené Poslanecké sněmovně. Na unijní úrovni se v tomto období více než Rada s Evropským parlamentem činily EBA a ESMA. Vedle tradičních oblastí jako jsou obezřetnostní regulace a kapitálové trhy, byla evropskými regulátory dotčena oblast ESG a praní špinavých peněz. To vše platilo, dokud nedošlo k válce na Ukrajině. V reakci Evropské unie bylo přijato velké množství mezinárodních sankcí vůči Rusku a Bělorusku s bezprecedentním vlivem na činnost bankovního sektoru. Sankční opatření vyvolaná válečným konfliktem jsou tak bezesporu věcně nejvýznamnějším regulatorním dopadem za první čtvrtletí tohoto roku. 

Obezřetnostní regulace

První čtvrtletí letošního roku bylo na novinky v oblasti obezřetnostní regulace spíše střídmější. Zmiňujeme aktivity Evropského orgánu pro bankovnictví (EBA) a přístup Evropské centrální banky (ECB)

EBA zveřejnila revidované obecné pokyny o společných postupech a metodikách pro proces kontroly a hodnocení orgánem dohledu (supervisory review and evaluation process, SREP) a pro zátěžové testování. Revize má za cíl implementovat CRD V a CRR II a podpořit konvergenci osvědčených postupů orgánů dohledu v této oblasti. Změny pokynů nemění celkový rámec SREP, ale ovlivňují jeho hlavní prvky, včetně (i) ​​analýzy obchodního modelu, (ii) posouzení vnitřního řídicího a kontrolního systému v rámci celé instituce, (iii) posouzení dopadů rizik na kapitál a kapitálovou přiměřenost pro krytí těchto rizik a (iv) posouzení rizik pro likviditu a financování a přiměřenosti zdrojů likvidity ke krytí těchto rizik. Změny přitom mají za cíl:

  • lépe formulovat zásadu proporcionality (přiměřenosti) prostřednictvím kategorizace institucí a uplatňování modelu minimálního zapojení;
  • plně začlenit posouzení rizik praní peněz a financování terorismu do SREP;
  • přezkoumat pravidla pro navýšení kapitálu v pilíři 2 a pokyny pro pilíř 2, aby odrážely pouze mikro-obezřetnostní hledisko, a implementovat požadavky na kapitál založený na pákovém poměru (leverage ratio);
  • sladění hodnocení úrokového rizika v neobchodním portfoliu, jakož i hodnocení rizika likvidity a dostatečnosti likvidity se současnou regulací;
  • posílení dialogu mezi institucemi a orgány dohledu ohledně nastavení požadavků na pilíř 2.

ECB koncem března vydala sadu dokumentů, kterými aktualizovala svou metodiku, jak uplatňuje možnosti (opce) a diskreční pravomoci při dohledu nad bankami. Zahrnuje mimo jiné, jak vypočítat poměr čistého stabilního financování, jak banky mají zacházet s podrozvahovými expozicemi, pro které dosud nejsou předepsány zvláštní postupy, nebo jak ECB posuzuje žádosti bank, které chtějí snížit svůj kapitál nebo osvobodit expozice vůči osobám z třetích zemí z vnitroskupinových limitů velké angažovanosti. ECB v této souvislosti vydala

  • Průvodce obsahujícího vodítka pro společné kontrolní týmy při uplatňování diskrecí a opcí v jednotlivých případech při výkonu dohledu ve vztahu k významným institucím,
  • Nařízení o uplatnění opcí a diskrecí obecně použitelné povahy ve vztahu k významným institucím,
  • Doporučení a rovněž obecné pokyny adresované národním orgánům dohledu ohledně uplatnění diskrecí a opcí ve vztahu k méně významným institucím.

Kapitálové trhy

V oblasti kapitálových trhů byly unijní orgány ve sledovaném období značně aktivní, vybíráme jen to nejzajímavější.

Evropská komise předložila návrh změny nařízení o centrálních depozitářích cenných papírů, jako jednoho z komponentů zamýšlené Unie kapitálových trhů. Podle Komise hrají centrální depozitáři cenných papírů na finančních trzích EU stěžejní roli, zvlášť při vypořádání obchodů s investičními nástroji. Jimi vypořádané transakce dosáhly v roce 2019 hodnoty přibližně 1120 bilionu EUR, na jejich zásadní úlohu bylo poukázáno také v souvislosti se sankcemi vůči Rusku. Komise od návrhu očekává, že přinese přiměřenější a účinnější pravidla, díky nimž se sníží náklady centrálních depozitářů a omezí se jejich regulatorní zátěž. Měli by tak být schopni nabízet širší škálu služeb napříč členskými státy při zajištění přeshraničního dohledu nad jejich činností. Za hlavní navrhované změny dosavadního nařízení EU č. 909/2014 lze označit zefektivnění režimu pasportizace, prohloubení spolupráce mezi orgány dohledu (včetně zřízení kolegií), optimalizaci přístupu depozitářů k bankovním doplňkovým službám, zvýšení disciplíny při samotném vypořádání obchodů a lepší informování orgánů dohledu o činnosti centrálních depozitářů ze třetích zemí působících v EU. Návrh je nyní předložen Evropskému parlamentu a Radě ke schválení.

Evropský orgán pro cenné papíry a trhy (ESMA) vydal závěrečnou zprávu ke svým obecným pokynům týkajícím se vybraných aspektů požadavků MiFID II na přiměřenost a režim výlučného provádění pokynů. Směrnice MiFID II vyžaduje, aby poskytovatelé investičních služeb, mimo oblast poradenství a portfolio management, vyžadovali od klientů informace pro posouzení přiměřenosti investiční služby či produktu pro zákazníka (appropriateness). Výjimky existují v rámci výlučného provádění pokynů (režim execution only). Pokyny upravují proces posuzování vhodnosti, informace nutné k takovému posouzení, postup výběru přiměřené služby či nástroje v souladu s relevantním trhem, jakož i specifikaci podmínek aplikace režimu execution only.

Další závěrečnou zprávu vydala ESMA k obecným pokynům pro odložené zveřejnění podle nařízení o zneužívání trhu (MAR). Pokyny vyjasňují oprávněný zájem finančních institucí na odložení zpřístupnění vnitřních informací v situacích vyplacení, odkupu a snížení základního kapitálu podléhajících schválení, a to do okamžiku schválení. Dále uznávají oprávněný zájem na odložení zveřejnění předběžného rozhodnutí orgánu dohledu, dokud nebude konečné. Pokyny rovněž stanoví, že rozhodnutí supervizora obsahující požadavky na kapitál dle pilíře 2 v rámci procesu kontroly a hodnocení orgánem dohledu (SREP) je považováno za vnitřní informaci s cenotvorným potenciálem.

ESMA ve sledovaném období dále zahájila dvě společné dohledové akce s příslušnými národními autoritami členských států pro rok 2022. První se týká dodržování pravidel oceňování ze strany správců základních jednotek kolektivního investování s převoditelnými cennými papíry (UCITS) a otevřených alternativních investičních fondů (AIF), především co se týče méně likvidních aktiv. Druhou je oblast uveřejňování informací o nákladech a poplatcích podle MiFID II. Akce se zaměří na informace poskytované obchodníky (včetně bank) retailovým zákazníkům, především jak zajišťují, aby tyto informace byly klientům dostupné včas, byly spravedlivé, jasné a nezavádějící, byly založeny na přesných údajích odrážejících všechny explicitní a implicitní náklady a poplatky, včetně přijatých nebo poskytnutých pobídek.

Ochrana spotřebitele

Z důvodu neprojednání obdobných legislativních návrhů v předchozím volebním období byl vládě Ministerstvem průmyslu a obchodu znovu předložen transpoziční návrh zákona, kterým se mění zákon o ochraně spotřebitele a občanský zákoník. Cílem novelizace je

a)  transponovat směrnici EU č. 2019/2161, kterou se mění směrnice, pokud jde o lepší vymáhání a modernizaci právních předpisů Unie na ochranu spotřebitele (tato pravidla mají vstoupit v účinnost 28. května 2022),

b)  transponovat směrnici EU č. 2019/770 o některých aspektech smluv o poskytování digitálního obsahu a digitálních služeb a     směrnici EU č. 2019/771 o některých aspektech smluv o prodeji zboží, o změně a zrušení některých dalších evropských předpisů (tato pravidla již měla nabýt účinnosti k 1. lednu 2022) a

c)  napravit zjištěné nedostatky v transpozici unijních směrnic především v občanském zákoníku.

V rámci transpozice směrnice ad a) zakotvuje návrh do zákona o ochraně spotřebitele některé nové povinnosti podnikatelů v digitálním prostředí, zejména informační povinnosti pro on-line platformy a vyhledavače. Dále zpřesňuje povinnosti obchodníkům v souvislosti se zveřejňováním spotřebitelských recenzí. Rovněž rozšiřuje vybrané oblasti spotřebitelské regulace i na transakce, při nichž spotřebitel neplatí penězi, nýbrž svými osobními údaji. Návrh také vymezuje skutkové podstaty odpovídajících přestupků a sankce za ně.

Spotřebitel, jehož právo bylo dotčeno nekalou obchodní praktikou, bude mít možnost buď (i) odstoupit od smlouvy ve lhůtě 90 dnů ode dne jejího uzavření, nebo (ii) požadovat přiměřené snížení ceny v rozsahu odpovídajícím povaze a závažnosti nekalé obchodní praktiky. Spotřebitel však nebude moci odstoupit od smlouvy, prokáže-li prodávající, že je to s ohledem na předmět smlouvy, povahu a závažnost nekalé obchodní praktiky nepřiměřené.

Návrh zákona dále rozšiřuje působnost orgánů dohledu (včetně ČNB vůči subjektům s příslušným oprávnění k poskytování služeb na finančním trhu) například o oblast zneužívajících ujednání ve spotřebitelských smlouvách a informační povinnosti týkající se spotřebitelské smlouvy. Podle předkladatele bude třeba, aby podnikatelské subjekty využívající formulářové smlouvy upravily smluvní ujednání v nich obsažená. Náklady spojené s přizpůsobením se právní úpravě vyvstanou též na straně podnikatelů, kteří se zabývají poskytováním digitálního obsahu a digitálních služeb spotřebitelům; nemají se však použít na smlouvu, jejímž předmětem je finanční služba.

Mezinárodní sankce

V souvislosti s válečnými událostmi na Ukrajině zavedla Evropská unie několik tzv. sankčních balíčků namířených vůči Rusku a Bělorusku, resp. osobám spojeným s tamními režimy. Až na výjimky jde o rozšíření věcné, osobní a časové působnosti komunitárních právních aktů přijatých již v roce 2014 po anexi Krymu a Sevastopolu. K určitému typu restrikce je vydáno vždy nařízení i rozhodnutí Rady EU, přičemž rozhodnutí zavazuje toliko členské státy, ale pro soukromé subjekty v jurisdikci EU, včetně úvěrových institucí, je právně přímo závazným předpisem nařízení Rady EU.

Opatření přijatá v posledních týdnech a zaměřená proti ruskému a běloruskému režimu mají vysoký materiální dopad na tuzemský (nejen) bankovní sektor. Význam řádného přístupu bank k jejich implementaci akcentovaly ve svých nedávných upozorněních i příslušné orgány jako EBA, ČNB nebo FAÚ.

Z velkého množství právních aktů přijatých v této souvislosti zdůrazňujeme dva základní typy sankčních režimů mířících na adresáty spojené s ruskou státní mocí (podobné restrikce se vztahují i na Bělorusko):

1)      Sankční seznamy

  • Jejich cílem je zmrazení finančních prostředků a hospodářských zdrojů v nich uvedených osob a subjektů spojených s ruským režimem, a to nejprve v návaznosti na anexi Krymu a následně okupaci dalších území Ukrajiny.

2)      Plošné, zpravidla druhově vymezené zákazy a omezení

  • Obsahují nejsilnější sankce proti Ruské federaci a s ní spojeným orgánům, osobám a subjektům, přičemž nejvýznamnějšími z pohledu bank jsou následující.
  • Embargo na dodávky vymezeného zboží, technologií a služeb do Ruska a jejich financování.
  • Zákaz veřejného financování nebo finanční pomoci pro obchod s Ruskem a investice v Rusku.
  • Zákaz nákupu a prodeje převoditelných cenných papírů a nástrojů peněžního trhu vybraných ruských entit pod veřejnou kontrolou, poskytování souvisejících investičních služeb, pomoc při vydávání takových cenných papírů a nástrojů nebo obchodování s nimi, včetně kotací.
  • Zákaz úvěrování vybraných ruských entit pod veřejnou kontrolou.
  • Odpojení některých ruských bank od systému SWIFT.
  • Zákaz uložený unijním centrálním depozitářům cenných papírů poskytovat služby ruským občanům, rezidentům a firmám.
  • Zákaz prodejů převoditelných cenných papírů denominovaných v eurech, včetně podílových listů na ně navázaných, ruským osobám a subjektům.
  • Zákaz přijímání vkladů v hodnotě nad 100 000 eur od ruských občanů, rezidentů a firem.
  • Povinnost úvěrových institucí nejpozději do 27. května 2022 poskytnout příslušnému vnitrostátnímu orgánu členského státu, v němž se nacházejí, nebo Komisi seznam vkladů nad 100 000 EUR držených ruskými subjekty. Každých 12 měsíců jim pak musí poskytnout aktuální informace o výši těchto vkladů.

AML

Řada nových regulatorních pravidel na evropské úrovni vyšla v prvním čtvrtletí v oblasti prevence a potírání praní špinavých peněz a financování terorismu (AML/CFT).

EBA zveřejnila své revidované pokyny k dohledu na základě rizika (risk-based) nad tím, jak úvěrové a finanční instituce dodržují povinnosti v oblasti boje proti praní špinavých peněz a financování terorismu. Pokyny stanoví kroky, které by příslušní supervizoři měli podniknout, aby zajistili odpovídající dohled založený na rizicích a podpořili přijetí účinných politik a postupů pro řízení rizik v oblasti AML/CFT ze strany dohlížených subjektů.

EBA dále vydala stanovisko k rozsahu a rizikům fenoménu označovanému jako de-risking a předložila návrh kroků, které by měly příslušné orgány přijmout k řešení bezdůvodného de-riskingu. Tímto pojmem označuje rozhodnutí bank, resp. platebních institucí neposkytovat vůbec služby spotřebitelům z určité rizikové kategorie. K tématu provedla EBA průzkum v rámci EU a jeho závěry jsou součástí stanoviska. EBA zastává názor, že přístup alespoň k základním finančním produktům a službám je podmínkou účasti v moderní ekonomice a společenském životě. Bezdůvodný de-risking tak může zapříčinit finanční vyloučení legitimních spotřebitelů, popř. může mít vliv na soutěž a finanční stabilitu. I když EBA připouští, že rozhodnutí instituce pro de-risking může mít za cíl prevenci praní špinavých peněz a financování terorismu, domnívá se, že jsou dostupné efektivnější metody řízení AML/CFT rizik a rozsáhlý de-risking může být naopak známkou snahy dotčené instituce neřešit vlastní nedostatky v této oblasti. EBA předkládá návrhy regulátorům na postup proti de-riskingu, a to především posílení komunikace mezi dotčenými subjekty.

V neposlední řadě zahájila EBA provoz EuReCa: centrální databáze pro prevenci praní špinavých peněz a financování terorismu. Tato databáze bude shromažďovat informace o materiálních nedostatcích jednotlivých finančních institucí v oblasti AML/CFT, které byly identifikovány příslušnými orgány. V EuReCa budou zároveň vedeny závěry učiněné obezřetnostním orgánem v rámci dohledu na místě, pokud shledané nedostatky nebyly napraveny. EBA použije informace z EuReCa k získání lepší představy o AML/CFT situaci v rámci evropského finančního sektoru. Tyto informace bude také sdílet s příslušnými orgány k podpoře jejich dohledových postupů při předcházení a odhalování praní peněz a financování terorismu.

Financial Action Task Force (FATF) přistoupil k revizi Doporučení č. 24 a výkladového stanoviska k tomuto doporučení, která akcentují zamezení zneužívání právnických osob k praní špinavých peněz a financování terorismu. Dále vyžadují dostatečné, přesné a aktuální informace o skutečném majiteli (beneficial ownership) právnické osoby a osobě vykonávající kontrolu nad ní.  Výslovně volají po mnohostranném přístupu, tj. použití kombinace různých mechanismů pro shromažďování informací o skutečném vlastnictví, aby byly k dispozici příslušným orgánům správně a včas. Státy by měly vyžadovat, aby samy obchodní korporace získávaly a držely přiměřené, přesné a aktuální informace o svém skutečném vlastníkovi a aby tyto informace včas zpřístupnily příslušným orgánům. FATF výslovně zmiňuje a podporuje existence registrů skutečných vlastníků (srov. český zákon o evidenci skutečných majitelů).

ESG

Evropská komise představila návrh směrnice o náležité péči podniků v oblasti udržitelnosti. Cílem je podpořit udržitelné a zodpovědné chování podniků v rámci globálních dodavatelských a distribučních řetězců. Vymezené velké korporace budou muset identifikovat nepříznivé vlivy svých činností na lidská práva, jako je dětská práce a vykořisťování pracovníků, a na životní prostředí, například znečištění a úbytek biologické rozmanitosti, a těmto dopadům ve stanoveném rozsahu předcházet, odstranit je nebo je zmírnit. Komise tím sleduje právní jistotu a rovné podmínky v hospodářské soutěži pro podnikatele, naopak spotřebitelé a investoři by měli těžit z vyšší transparentnosti trhu. Nová pravidla by měla přispět k ekologické transformaci a k ochraně lidských práv v Evropě i mimo ni.

Nová pravidla náležité péče se budou vztahovat na:

1)      Podniky z EU:

  • Skupina 1: všechny obchodní korporace, které mají přes 500 zaměstnanců a celosvětový čistý obrat 150 milionů eur či vyšší,
  • Skupina 2: ostatní obchodní korporace ve vymezených odvětvích s vysokým dopadem, které mají přes 250 zaměstnanců a celosvětový čistý obrat 40 milionů eur či vyšší. Pro tyto podniky mají začít platit pravidla uvedená v návrhu směrnice o dva roky později než pro skupinu 1.

2)      Podniky ze zemí mimo EU působící v EU s prahovou hodnotou obratu vytvořeného v EU odpovídající skupinám 1 a 2.

Malé a střední podniky tak zatím přímo nespadají do působnosti navrhované regulace.

Návrh ukládá rovněž povinnost ředitelům dotčených korporací zavést náležitou péči, začlenit ji do podnikové strategie a dohlížet na její dodržování. Dále budou ředitelé muset při plnění své povinnosti jednat v nejlepším zájmu podniku zohledňovat vliv svých rozhodnutí na lidská práva, změnu klimatu a životní prostředí. V případech, kdy je odměna ředitelů podniků pohyblivá, budou motivováni k tomu, aby přispívali k boji proti změně klimatu s odkazem na plán podniku.

Návrh je nyní předložen Evropskému parlamentu a Radě ke schválení. Po přijetí směrnice budou mít členské státy dva roky na to, aby ji provedly do vnitrostátního práva.

EBA publikovala technické standardy pro zveřejňování informací o ESG rizicích podle pilíře 3. Cílem těchto standardů je zajistit, aby investoři, klienti i veřejnost byli přiměřeně informováni o ESG expozicích, rizicích a strategiích úvěrových institucí, a mohli tak činit informovaná rozhodnutí. Standardizované údaje a zprávy umožní lépe porovnat jednotlivé instituce a jejich ESG strategie v kvantitativních i kvalitativních přehledech. Standardy definují též šablony a klíčové ukazatele výkonnosti, včetně ukazatele poměru zelených aktiv (GAR) a ukazatele souladu bankovní knihy s taxonomií (BTAR). Jejich očekávaná účinnost je k 28. červnu, přičemž banky by poprvé měly uveřejnit údaje v souladu s těmito standardy podle stavu ke konci roku 2022.

Problematice ESG se věnovala rovněž ESMA ve střednědobé Cestovní mapě udržitelného financování (Sustainable Finance Roadmap 2022-2024). ESMA chce bojovat především proti tzv. greenwashingu, a to skrze tři priority: (i) vypořádání se s tímto fenoménem („lakování nezeleného nazeleno“) a podpora transparentnosti, (ii) budování kapacit národních orgánů dohledu a ESMA v oblasti udržitelného financování a (iii) monitorování, hodnocení a analýza ESG trhů a rizik. S ohledem na tyto priority ESMA představuje v „cestovní mapě“ jednotlivé zamýšlené aktivity.

Shrnutí

Výběr regulatorních novinek za první čtvrtletí roku 2022.

O tomto článku

Autor Tomáš Rýdl

EY Česká republika, Manager, Financial Services Consulting, Regulatory Team

Tomáš se věnuje regulatornímu poradenství bankám a dalším finančním institucím, zejména v oblasti general compliance a governance.

Související témata Financial Services Consulting
  • Facebook
  • LinkedIn
  • Twitter