Stres a duševní zdraví: Jak může pomoci zaměstnavatel?

Zabývají se zaměstnavatelé duševním zdravím svých zaměstnanců? Na to jsme se v dubnovém průzkumu ptali českých HR specialistů. 

Stres je přirozená součást života. Ať už jde o strach o zdraví blízkých lidí, nejistotu, jestli zvládnu nový úkol v práci, nebo třeba o náhlou krizovou situaci vzniklou právě prasklou pneumatikou na cestě po dálnici – to všechno nás může jednoho dne potkat a vyhnout se tomu bohužel nejde. Protože tedy stres nelze nikdy zcela odbourat, důležité je naučit se s ním správně pracovat.

Nutnost téhle dovednosti stoupla především v posledním roce, kdy jsme se téměř ze dne na den museli naučit fungovat v nových podmínkách. Mnozí přišli na to, že home-office může být skvělým benefitem, ale dlouhodobě i pořádným oříškem třeba při důsledném dodržování jasné hranice mezi prací a volným časem. Firmy i jednotlivci proto v mnohem větší míře začali dbát na to, jak běžně fungují a žijí. Zaměřil se na to i průzkum společnosti EY se speciální pozorností na koncept mindfulness.

Mindfulness jako cesta ke spokojeným zaměstnancům

Mindfulness evidentně není neznámým pojmem. Pojmenovat a charakterizovat tuhle schopnost dokáže 64 % respondentů průzkumu a dalších 30 % o něm alespoň už někdy v minulosti slyšelo. I přesto, že jen zanedbatelné procento lidí vůbec netuší, o čem je řeč, české firmy tento koncept zatím ve velkém neaplikují. Forem zapojení je přitom celá řada, od poskytnutí lektorů meditace nebo jógy až po organizaci specializovaných workshopů s cílem naučit zaměstnance právě schopnost všímavosti.

Minimálně jednu z velké škály možností nabízí 28 % firem, dalších 15 % o něčem podobném do budoucna alespoň uvažuje. Volit přitom nemusejí jen dlouhodobé programy, které jsou v pracovním prostředí opravdu spíše výjimkou, zařadit mohou také formální programy, které nezaberou tolik času.

Polovina společností, které se do toho už pustily, k aktivitám využívá kombinaci externích a interních lektorů, pouze na interní spoléhá jen pětina.

Proč by firmy měly dbát na psychickou pohodu zaměstnanců?

Kromě ekonomické a ekologické udržitelnosti je právě zdraví a pohoda zaměstnanců jeden z pilířů společensky odpovědného chování zaměstnavatele. Zvlášť v době pandemické krize se navíc nutnost péče o psychické zdraví zaměstnanců znásobila - téměř polovina lidí (44,4 %) potvrdila, že se jejich psychické zdraví po zahájení nucené práce z domova zhoršilo. Zaměstnavatelé by se tak měli zaměřit na budování dlouhodobé strategie, která pomůže řešit nejen stávající neobvyklou situaci, ale bude personál chránit a podporovat i v budoucnu.

Co může pomoci?

1) Zapojení technologií, které pomáhají zaměstnancům cítit se lépe a bezpečněji (ať už bezkontaktní tělesné teploměry u vstupu do budovy nebo třeba mobilní aplikace, které rozvíjí schopnost všímavosti, v rámci firemních benefitů)

2) Posílení interních komunikačních kanálů, kde mohou zaměstnanci vyjádřit své obavy nebo potíže na pracovišti

3) Přehodnocení digitální transformace firmy tak, aby zahrnovala technologie, které podporují well-being na pracovišti. Zaměstnavatelé, kteří investují do řešení pro udržení zdraví a pohody svých zaměstnanců, si s největší pravděpodobností udrží své nejproduktivnější zaměstnance i do budoucna

Společnosti, které k programům typu rozvoj schopnosti mindfulness sahají, jsou si potenciálních nedostatků v oblasti zdravé atmosféry vědomy – ze 41 % se snaží snížit úroveň stresu, předcházet syndromu vyhoření a posílit odolnost svých zaměstnanců. Teprve na druhém místě je u nich pak úsilí zlepšit na pracovišti mezilidské vztahy (25 %).

Pozadu nezůstává samozřejmě ani EY Česká republika. Naši zaměstnanci si trénink schopnosti mindfulness vyzkoušeli teoreticky i v praxi – kromě počáteční prezentace o celém konceptu si dali i čokoládu. Co je na tom převratného? U jídla se totiž dá všímavost bezvadně natrénovat. Jde o takzvané „mindful eating“ neboli „všímavé jídlo“ a důležité je při jezení čokolády nebo třeba vychutnávání kávy vnímat přítomný okamžik. Zaměřit se právě na ten jeden daný prožitek, který nebude rušit vyřizování e-mailů ani small talk s kolegy. Člověk by se měl v tu chvíli soustředit jen na pocity a myšlenky, bez jejich posuzování a hodnocení. Dát si prostě všímavou čokoládu a nic víc.

Jednotlivé techniky všímavosti jsme s kolegy z EY společně zkoušeli i prostřednictvím virtuálních „mindfulness sessions“, při nichž jsme se učili pracovat se stresem.

A máme i výsledky!

Pro vážné zájemce jsme připravili osmitýdenní EY Mindful Leadership program, který přímo staví na základech uznávaného programu MBSR (Mindfulness Based Stress Reduction). Účastníci vyplnili před a po jeho absolvování dotazník, jak se cítí a jak co vidí.

A jaké změny zaznamenali?

• 39% nárůst energie
  
• 33% zvýšení (sebe)soucitu
• 24% zlepšení schopnosti myslet jasněji
• 21% pokles ruminace (tedy nekontrolovanému omílání jedné a té samé myšlenky v hlavě)
• 14% nárůst spokojenosti v práci

To, že se do programu zapojuje méně než třetina dotázaných firem, má své důvody. Čtvrtina z nich uvádí, že jim na podobné aktivity nedostačuje rozpočet a 30 % z nich tímto směrem neinvestuje, jelikož dopad je těžko vyhodnotitelný. 21 % firem navíc vnímá, že je takový program pro jejich firemní prostředí příliš „esoterický“. Naopak jako nejlepší argument pro podporu implementace těchto programů se jeví v 60 % „ochutnávky“ a zkušební lekce zdarma i zpětná vazba od zaměstnanců.

Značně důležitá je pro firmy tedy otázka peněz. Nad financováním těchto programů drží zpravidla ruku CEO a HR ředitelé a i přesto, že podle našeho průzkumu považují péči o duševní zdraví svých zaměstnanců za důležitou, téměř polovina z nich na ni bude mít v letošním roce k dispozici stejný rozpočet jako loni. Jen 18 % z nich očekává rozpočet vyšší a naopak 15 % se domnívá, že dojde k jeho snížení.

Pracovní wellbeing ve světě

V zahraničí jsou v péči o blahobyt obyvatel o několik kroků před námi. EY se spolu s mnoha odborníky z celého světa podílela mimo jiné na projektu Strategie wellbeingu pro mladé obyvatele, rodiny a seniory v Abú Zabí. V rámci něj jsme pak navrhli program s názvem Wellbeing@Work zaměřený právě na duševní zdraví v práci. Program podporuje místní vláda, některé jeho části tak budou povinné, jiné jen doporučené. Zaměstnavatelé, kteří program alespoň zčásti zavedou, se mohou těšit např. na daňová zvýhodnění.

Klíčová byla v tomto programu tvorba sady nástrojů pro prevenci a zlepšení duševního zdraví, která povzbudí malé, střední i velké podniky k tomu, aby svým zaměstnancům poskytovaly větší podporu.

Program zahrnuje např. následující (dle velikosti firem):

• Povinné školicí programy první pomoci v oblasti duševního zdraví pro konkrétní pozice na pracovišti
• Zavedení bezplatné poradenské služby na pracovišti pro zaměstnance (prostřednictvím terapeutického odborníka)
• Podporu prémiového předplatného aktuálně dostupných aplikací pro duševní zdraví (např. SYD, Thrive)
• Soubor nástrojů pro duševní zdraví a pohodu s jednoduchými opatřeními, která mohou přijmout i menší a střední podnikatelé

Cíl programu vyplývá z jeho názvu – prevence psychického zdraví zaměstnanců – a zaměstnavatelé by díky němu měli zjistit, jaké podpůrné služby mohou využívat k tomu, aby svým zaměstnancům pomohli dosáhnout při práci duševní pohody.