Wellbeing jako nový koncept péče o zdraví: Víte, jak změřit, jestli se máte dobře?

Wellbeing se tradičně měří na úrovni zemí a posuzuje se podle rostoucího či klesajícího HDP. To je ovšem poměrně úzkoprsá metodika.

Wellbeing je sice stále cizím slovem, jako pojem už ale Čechům zas tak cizí není. Lidé si pod ním nejčastěji představují pocit subjektivní spokojenosti, psychické či fyzické zdraví, případně jejich kombinaci. Wellbeing ale zastřešuje mnohem víc. Přispívají k němu vlastně téměř všechny aspekty našeho života.

Jak na měření wellbeingu?

Zastaralou a příliš jednostranně zaměřenou formou je porovnávání HDP jednotlivých zemí. Touto metrikou se předpokládá, že pokud v zemi HDP roste, mají se tam lidé lépe. Je to ale skutečně tak? Právě proto, že je wellbeing tak komplexním parametrem, vyžaduje i komplexnější měření než jen to založené na peněžním vyjádření.

Nejjednodušším (a zároveň nejrozšířenějším) způsobem je měření subjektivního wellbeingu na škále od 0 do 10 prostřednictvím dotazníku, kde respondenti vyjadřují obecnou spokojenost se svým životem a hodnotí, jak šťastní se cítili např. během posledního týdne, přičemž 0 znamená „vůbec“ a 10 znamená „úplně“. Tímto způsobem například měří wellbeing svých občanů vláda ve Velké Británii, kde se prostřednictvím dotazníků každý měsíc ptají obyvatel na jejich obecnou spokojenost. Výsledky odrážejí jakékoliv změny ve společnosti včetně opatření spojených s koronavirovou pandemií.

Existují ale i sofistikovanější metody měření prostřednictvím regresní analýzy. Ty vyžadují kvalitní data a velké množství výsledků z dotazníkového šetření, které otázkami cílí na všechny komponenty wellbeingu zmíněné výše. Průzkum může klouzat jen po povrchu, tzn. jednoduše se ptát na spokojenost s jednotlivými aspekty, tedy např. s finančním příjmem, sociálním kontaktem apod. Podrobnější analýza ale sahá hlouběji – snaží se například zjistit konkrétní důvody (ne)spokojenosti nebo korelovat odpovědi s demografickou charakteristikou respondentů. Hlubší průzkum pak ukazuje, jak jsou které komponenty pro obyvatele důležité a jak se jejich význam mění v průběhu života, napříč regiony nebo v závislosti na pohlaví.

Wellbeing v praxi

To, že se dá s wellbeingem velmi dobře pracovat a brát blahobyt vlastních obyvatel vážně, dokazují na Blízkém východě. Materiální blahobyt obyvatel Abú Zabí se dlouhodobě stále zvyšuje. Zástupci emirátu si ale všimli, že wellbeing s touto rostoucí tendencí ruku v ruku nejde, a nereflektuje tak celkovou spokojenost obyvatel. Emirát se dlouhodobě potýká s nárůstem problémů, které dříve nebyly tolik běžné – míra rozvodovosti se zvyšuje, členové rodin spolu tráví čím dál méně času, senioři se cítí stále osamělejší a narůstá počet lidí, kteří trpí duševními poruchami.

Položili si tedy vcelku jednoduchou otázku: Co přesně představuje blahobyt či štěstí našich obyvatel a jak je můžeme zvýšit?

Vznikl tak projekt na vytvoření strategií wellbeingu, na kterém se podílela i EY Česká republika ve spolupráci s mnoha odborníky z celého světa, mimo jiné s ředitelem Výzkumného centra wellbeingu při Oxfordské univerzitě Janem-Emmanuelem De Neve. Projekt byl realizován od května 2020 do února 2021.

Vydali jsme se přímo do Abú Zabí, abychom co nejlépe zjistili, jak tamní situace vypadá. Prvním úkolem bylo zjistit, jaké problémy jsou pro obyvatele emirátu nejpalčivější, a těmto problémům jsme dále věnovali nejvyšší pozornost.

Jak strategie vypadá?

• dlouhodobý plán s téměř 60 konkrétními iniciativami, které budou v Abú Zabí v příštích 4 letech implementovány
• jde o nové zákony či úpravu těch stávajících, zavedení nových služeb, osvětové kampaně či komplexní programy
• všechny iniciativy byly odsouhlaseny zástupci Abú Zabí a některé z nich už se dokonce dočkaly implementace v průběhu projektu, jiné na ni kvůli návaznosti či zapojení dalších aktérů zatím čekají

Je potřeba zmínit, že iniciativy jsou lokálně modifikované tak, aby v sobě odrážely kulturní specifika regionu nebo dokonce přímo obyvatel Abú Zabí. Některé z kroků jsou ale univerzálně přenositelné i do českého prostředí.

Výsledky v Abú Zabí: Nízké skóre duševního zdraví

Z analýzy vyplynulo, že na nedostatečně vysoké hodnotě wellbeingu v Abú Zabí je silně podepsáno zdraví. Zejména mezi mladšími obyvateli (cca do 35 let) a seniory se jako jedna z komponent s nejnižším skóre ukázalo právě duševní zdraví. V době koronavirové pandemie navíc došlo k ještě většímu propadu obecné spokojenosti, a to se stejnou příčinou: klesající spokojenost s duševním zdravím. První návrhy iniciativ, která mají v emirátu wellbeing pozvednout, se tak zaměřily právě na tuto oblast.

Co jsme v Abú Zabí navrhli?

• CounselNOW

o   virtuální platforma ve formě mobilní aplikace a webové stránky pro přístup k nejdůležitějším poradenským službám pro podporu duševního zdraví (párové poradenství, rodinné konflikty, obecná terapie apod.)

o   platforma bude nabízet inteligentního chatbota, který uživatelům pomůže identifikovat nejrelevantnější službu a seznámí je s dalšími kroky

o   nabídne také možnost okamžité on-line konzultace se specialistou a případně uživatele přímo objedná na nejbližší termín

o   Co je cílem? Pomoc s rozhodováním, zda a jakého odborníka vyhledat, a nabídnout co nejjednodušší a nejrychlejší způsob propojení s vhodným specialistou. Největší bariéry totiž bývají právě na začátku, kdy si uvědomíme, že možná potřebujeme pomoc, ale netušíme, kde začít a na koho se obrátit.

• Wellbeing@Work

o   program zaměřený na prevenci duševního zdraví v práci

o   iniciativu podpoří vláda – některé její části budou povinné, jiné jen doporučené; navíc zaměstnavatelé, kteří program alespoň zčásti zavedou, budou mít např. daňové výhody.

o   program zahrnuje (podle velikosti firmy):

§  povinné školicí programy první pomoci v oblasti duševního zdraví pro konkrétní pozice na pracovišti

§  zavedení bezplatné poradenské služby na pracovišti pro zaměstnance (prostřednictvím terapeutického odborníka)

§  podporu prémiového předplatného aktuálně dostupných aplikací pro duševní zdraví (např. SYD, Thrive)

§  soubor nástrojů pro duševní zdraví a pohodu s jednoduchými opatřeními, která mohou přijmout i menší a střední podnikatelé

o   Co je cílem? Podpora prevence psychického zdraví zaměstnanců. Díky programu by měli zaměstnavatelé zjistit, jaké podpůrné služby mohou využívat – i v závislosti na velikosti společnosti nebo odvětví podnikání. Zaměstnancům by pak měl program pomoci k dosažení duševní pohody při práci.

Wellbeing v České republice

Vlastní strategie wellbeingu mají dnes kromě Spojených arabských emirátů také například Nový Zéland, Německo, Kanada či Velká Británie.

Čeští vládní představitelé se zatím k něčemu, jako je měření wellbeingu v Česku, neuchýlili. I přesto existuje statistika, která měří a zaznamenává pocit štěstí lidí po světě. Podle letošního World Happiness Report skončila Česká republika na 18. místě ze 149 zkoumaných zemí. Žebříček vedou evropské státy – Finsko, Dánsko, Švýcarsko a Island. Naopak nejméně štěstí zažívají lidé ve Rwandě, Zimbabwe a žebříček zakončuje Afghánistán.